„Pobuřující akce britské vlády překračují rámec elementární slušnosti,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o britských reakcích na kauzu otravy exšpióna Skripala. O ruské odvetě na vypovězení diplomatů z Velké Británie podle něj rozhoduje osobně ruský prezident Vladimir Putin. Týdeník Respekt uvedl, že Británie kontaktovala neformálně českou vládu a otevřela otázku, zda by Česko rovněž nemohlo vyhostit některé ruské zpravodajce, kteří jsou tu pod diplomatickým krytím.
Ruská diplomacie a „další ruské úřady“ pracují podle Lavrova na odpovědi na vyhoštění diplomatů už druhý den. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Putin zvolí takovou variantu, která bude nejlépe odpovídat zájmům Ruska. „Ve Skripalově kauze jsou patrné veškeré příznaky provokace vůči Ruské federaci,“ konstatoval mluvčí.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinila Londýn, že stále odmítá poskytnout Rusku jakoukoli informaci k případu Skripalových.
Bývalého ruského agenta a jeho dceru Juliji minulý víkend převezli v kritickém stavu do nemocnice v důsledku otravy, za jejíhož viníka britská premiérka Theresa Mayová otevřeně označila Moskvu. Británie ve středu v odvetě za údajný ruský útok vypověděla ze země 23 ruských diplomatů.
Rusko podle Zacharovové „zatím bezvýsledně žádá britské úřady, aby mu poskytly informace o vyšetřování otravy Skripalových“. Rusko prý odeslalo s tímto požadavkem do Londýna čtyři diplomatické nóty, ale odpověď britská diplomacie „odbyla“ formalitami.
Na ruské reakci na vypovězení diplomatů se podle Zacharovové pracuje, rozhodnutí bude přijato v nejbližší době. Všeobecně se očekává, že Rusko bude postupovat analogicky a vypoví ze země diplomatické pracovníky britské ambasády.
O ruském podílu na útoku evropské země nepochybují
„My, představitelé Francie, Německa, Spojených států a Spojeného království jsme zděšeni z útoku proti Sergejovi a Juliji Skripalovým v Salisbury ve Spojeném království 4. března 2018,“ stojí ve společném prohlášení. Neexistuje podle něj „žádné přesvědčivé alternativní vysvětlení“, než že za útokem stojí Rusko. Neochota odpovědět na britskou žádost o vysvětlení, „dál podtrhuje zodpovědnost“ Moskvy.
Londýn, Washington, Paříž a Berlín vyzvaly Rusko, aby poskytlo Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) úplné informace o chemickém programu na vývoj látky Novičok, který měla armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století. Právě nervově paralytická látka Novičok podle britské premiérky Theresy Mayové otrávila Skripala a jeho dceru. Rusko ale posléze uvedlo, že Novičok nikdy nevyvíjelo.
Podle informací spolupacovníka ČT v Londýně Ivana Kytky však původní vyjádření francouzského prezidenta Emanuela Macrona nebylo stoprocentní podporou Velké Británii. „Macron se údajně lehce odklonil od jednotné linii, když v noci na dnešek Británii vzkázal, že by rád viděl přesvědčivější důkazy, než ty, které zatím předkládá britská vláda,“ sdělil Kytka.
Dříve než britská premiérka Therea Mayová vůbec oznámila vyhoštění ruských diplomatů zjišťovala oporu svých kroků u německé kancléřky Angely Merkelové i francouzského prezidenta. Podle informací Ivana Kytky se obrátila i na nejvyšších představitele pobaltských států.
Od vyhoštění diplomatů si Britové slibují, že se Londýnu podaří vážně narušit jejich schopnost sbírat a analyzovat informace.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Británie po útoku nervovou látkou nepožádala NATO o aktivaci článku o společné obraně a zatím ani o konkrétní pomoc s vyšetřováním.
„Nechceme novou studenou válku a nepřejeme si být zataženi do nových závodů ve zbrojení,“ upozornil Stoltenberg. Takové závody nemají podle něj vítěze, jsou jen drahé a nebezpečné. „Ale ať tu nejsou pochyby: NATO bude bránit všechny spojence proti libovolnému nebezpečí,“ řekl. Aliance má podle něj k dispozici potřebné konvenční síly, ale i bezpečný a efektivní jaderný odrazovací prvek.
Neformálně se Británie obrátila i na Česko
Týdeník Respekt ve středu večer uvedl, že podle jeho informací Británie týž den kontaktovala prostřednictvím diplomatických kanálů neformálně českou vládu a otevřela před některými jejími členy otázku, zda by Česko rovněž nemohlo vyhostit některé ruské zpravodajce, kteří jsou tu pod diplomatickým krytím.
„Českou republiku Velká Británie na diplomatické úrovni zatím s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů z ČR nekontaktovala. Nemáme v tuto chvíli ani informaci, že by jiné země kromě Velké Británie přikročily v této souvislosti k podobným krokům,“ uvedlo v prohlášení české ministerstvo zahraničí.
Mluvčí ministerstva upozornila na to, že situace bude předmětem pondělní debaty ministrů zahraničí zemí EU a Británie v Bruselu, které se za Česko zúčastní ministr Martin Stropnický. „Dá se předpokládat, že k tomuto přijmou ministři zahraničí zemí EU společné stanovisko,“ uvedla mluvčí Irena Valentová.
