Německá koalice podepsala smlouvu, posílá Merkelovou opět do kancléřského křesla

Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v pondělí v Berlíně podepsali koaliční smlouvu. Stalo se tak téměř šest měsíců po parlamentních volbách. Velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové vzniká už potřetí za poslední čtyři volební období. Třiašedesátiletou političku do čela německé vlády počtvrté v řadě zvolí Spolkový sněm ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři.

Svůj podpis pod trojici exemplářů koaliční smlouvy, kterou strany dojednaly 7. února, v pondělí vedle předsedkyně CDU Merkelové připojili také šéfové CSU a SPD Horst Seehofer a Olaf Scholz, generální tajemníci trojice stran i předsedové jejich poslaneckých frakcí.

„Tato smlouva přináší zcela konkrétní zlepšení pro lidi,“ vyjádřila své přesvědčení Merkelová, která zdůraznila chystané změny v rodinné politice, školství nebo pečovatelství. „Jsem toho názoru, že to je koaliční smlouva pro obyčejné lidi,“ podotkl v podobném duchu Seehofer. „Myslím si, že je dobré, že skončí dlouhé období nejistoty,“ poznamenal zase Scholz k povolebnímu jednání, které překonalo všechny dosavadní časové rekordy.

Nová koaliční smlouva
Zdroj: ČTK/AP/Michael Sohn

Merkelová po zářijových volbách původně usilovala o vznik dosud nevyzkoušené koalice se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, po listopadovém krachu jednání se ale znovu obrátila na SPD. Sociální demokraté sice po parlamentních volbách, v nichž stejně jako CDU/CSU výrazně oslabili, pokračování velké koalice vylučovali, nakonec se pro ni ale rozhodli ve vnitrostranickém referendu.

Merkelová povede velkou koalici potřetí

Velká koalice bývala ve spolkové republice naprostou výjimkou. Do roku 2005, kdy Merkelová poprvé stanula v čele vlády, před tím vznikla jen jednou, a to v 60. letech. 

Vytvoření další znamená i to, že se protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) stane nejsilnější opoziční stranou, a bude tak mít právo vždy jako první ve Spolkovém sněmu reagovat na vládní návrhy.

Vnitřní nesnáze

Přestože jde o staronovou velkou koalici, mnoho věcí je jinak, což může její práci ovlivnit. Ve Spolkovém sněmu je slabší než ta minulá. CDU řeší svou budoucnost po éře Angely Merkelové, protože nadcházející funkční období bude s velkou pravděpodobností její poslední, sesterská CSU zase zbrojí na zemské volby, protože v těch spolkových propadla.

Politici CDU/CSU a SPD zdůrazňují, že nová vláda nebude jen pokračováním té dosavadní. Dosáhnout toho chtějí i personálními změnami v kabinetu, v němž vedle Merkelové na svých postech zůstane jen dvojice ministrů.

Sociální demokraté pak vedou boj o svou budoucnost. Dlouhodobě slábnou právě kvůli spolupráci se široce rozkročenou CDU/CSU.

Německá koaliční jednání trvají přes tři a půl měsíce
Zdroj: ČT24

Cesta k vládě byla dlouhá

Řádné parlamentní volby se v Německu konaly loni 24. září. Sociální demokracie (SPD), která dosud s konzervativní unií CDU/CSU vládla, oznámila kvůli rekordně nízkému volebnímu zisku odchod do opozice. CDU/CSU získala 33 procent hlasů, SPD 20,5 procenta. Obě strany si tak oproti předchozím volbám značně pohoršily.

Pokračování velké koalice si sociální demokraté nepřáli z obavy, že by vedla k jejich dalšímu oslabování, a naopak posilování okrajových stran, jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta ve volbách skončila na třetím místě se ziskem 12,6 procenta hlasů, a stala se tak první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu. 

Po krachu jamajské koalice se do sestavování vložil prezident

Německá kancléřka Angela Merkelová původně usilovala o spolupráci se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Sondovací rozhovory o vzniku takzvané jamajské koalice ale v listopadu ztroskotaly. Nespokojená FDP tehdy rozhovory o vládě ukončila a Merkelová, která v čele Německa stojí už dvanáct let, tím utrpěla jednu z nejvýraznějších porážek své dlouhé politické kariéry. 

Po debaklu „jamajky“ se do situace vložil spolkový prezident Frank Walter Steinmeier. Apeloval na Sociální demokraty (SPD), aby zvážili svoji účast ve velké koalici. SPD začala následně svůj nesmlouvavý postoj k pokračování velké koalice postupně měnit. Nakonec šéf SPD Martin Schulz prohlásil, že jeho strana cítí zodpovědnost za zemi i Evropu v momentálně těžké situaci, a proto přijme nabídku k rozhovorům

SPD nakonec s velkou koalicí souhlasila

Pro pokračování velké koalice v Německu se ve vnitrostranickém referendu nakonec vyslovilo 66 procent sociálních demokratů, což bylo o poznání více, než se čekalo. Proti hlasovalo 34 procent, účast v referendu dosáhla 78,4 procenta.

Referenda se mohlo zúčastnit všech zhruba 463 tisíc sociálních demokratů, hlasovalo 378 437 členů. Protože otázka pokračování velké koalice ve straně i ve společnosti vzbuzovala velké emoce, vstoupily do SPD od začátku letošního roku tisíce nových členů, aby mohli také hlasovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 5 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 8 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 21 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 37 mminutami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...