Rusko vyznamená pilota, který se údajně odpálil v obklíčení syrských rebelů

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu chce posmrtně vyznamenat titulem Hrdina Ruska pilota Romana Filipova, který v sobotu přišel o život po sestřelení bitevního letounu Su-25SM v syrské provincii Idlib. Podle Ruska pilota obklíčili syrští rebelové, s nimiž se snažil do poslední chvíle bojovat. Pak se raději odpálil. Prvotní zprávy médií přitom zmiňovaly, že muže zabili rebelové.

Video Události
video

Ruský pilot sestřelený v Sýrii bude vyznamenán

Major Filipov podle Moskvy vykonal v Sýrii desítky letů, během kterých likvidoval teroristy a chránil konvoje s humanitární pomocí, než jej v sobotu sestřelili teroristé přenosnou protiletadlovou raketou.

„Pilot se snažil do poslední chvíle udržet letoun ve vzduchu a stačil velitelství ohlásit, že byl zasažen raketou. Poté, co se katapultoval, přistál u obce ovládané teroristy. Do posledních minut svého života sváděl nerovný boj s pomocí osobní zbraně. Poté, co jej teroristé obklíčili a těžce zranili, se ruský důstojník vyhodil do povětří granátem,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax.

Exilová Syrská observatoř pro lidská práva, která sídlí v Londýně, předtím uvedla, že rebelové pilota zajali a následně zabili.

Guvernér Přímořského kraje označil Filipova za eso bitevního letectva a ujistil, že letec dlouhá léta sloužil na Dálném východě. V médiích se totiž objevila informace, že Filipov prý sloužil na Krymu v ukrajinském letectvu a do ruských služeb přešel až po anexi poloostrova.

K sestřelení ruského letounu se přihlásily dvě skupiny syrských povstalců: koalice radikálních skupin Haját Tahrír aš-Šám, která má blízko k teroristické síti Al-Káida, i uskupení, které je podle listu Kommersant součástí Syrské svobodné armády.

Rusové budou létat v Sýrii výš, aby na ně střely nedosáhly

Moskva na ztrátu letounu odpověděla leteckým úderem, který stál údajně život třicet povstalců. Rusko také nařídilo pilotům dalších Su-25 létat v Sýrii ve výšce nad pět kilometrů, aby byli mimo dosah přenosných protiletadlových střel, odpalovaných z ramene, napsal list Izvestija.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov zároveň vybídl k opatrnosti v úvahách, odkud teroristé mohli získat protiletadlové rakety. V ruských médiích se totiž objevily dohady ruských zákonodárců, podle kterých střela mohla pocházet z Ukrajiny či z USA.

Idlib je jednou z posledních bašt opozice proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada. Rusko v posledních měsících zesílilo nálety v Idlibu s cílem pomoci syrské armádě proniknout hlouběji do této provincie. Podle OSN už z oblasti uprchlo před boji na 200 tisíc lidí, organizace varovala před humanitární krizí. Jen v úterý při náletech v Sýrii zahynulo skoro čtyřicet lidí, informovali aktivisté. Bomby dopadly také na východní Ghútu u Damašku.

Situaci komplikuje přítomnost turecké armády u severní syrské hranice s Tureckem. Ankara nedávno zahájila operaci Olivová ratolest, jež má z pohraničí vyhnat kurdské milice.

Rusko zahájilo letecké údery v Sýrii v září 2015 na Asadovu žádost. Ruský zásah přinesl zvrat na bojišti. Asadovy síly dobyly kupříkladu klíčové město Aleppo či Palmýru, která je v UNESCO. Loni v prosinci Putin nařídil postupné stažení ruských sil ze Sýrie. Podle ruského ministerstva obrany v Sýrii zahynulo celkem 44 ruských vojáků.

Média ale odhadují, že skutečný počet je nejspíše vyšší, a to přinejmenším o žoldnéře, kteří prý válčí po boku Asadových jednotek i v pozemních operacích.

Sestřelení ruských strojů v Sýrii je ojedinělé

V roce 2015 došlo k významnému zhoršení vztahů mezi Moskvou a Ankarou poté, co turecké bojové letadlo F-16 sestřelilo ruský bombardér Su-24. Incident se odehrál blízko syrsko-turecké hranice. Pilot byl během seskoku zastřelen. Letoun dopadl na zem v syrském guvernorátu Latákija poblíž vesnice Bayir Bucak v oblasti obývané syrskými Turkmeny.