Čínské, japonské a jihokorejské lodě bojují s obří skvrnou těžkého paliva, která se ve Východočínském moři rozšířila na území o rozloze přes 140 kilometrů čtverečních. Havárie íránského tankeru může mít devastující ekologické následky hlavně kvůli převáženému ropnému kondenzátu. Specialisté se snaží skvrnu rozpustit chemikáliemi. Jde zřejmě o nejhorší podobnou nehodu za desítky let.
Tanker Sanchi plul pod panamskou vlajkou a přepravoval ropu z Íránu do Jižní Koreje. Před devíti dny se srazil s jinou lodí. Čínské plavidlo CF Crystal, zaregistrované v Hongkongu, ale neutrpělo větší škody a celá jeho 21členná čínská posádka byla zachráněna.
Tanker na druhou stranu začal hořet, v neděli explodoval a následně se potopil. Posádku lodi tvořilo 32 mužů – 30 Íránců a dva Bangladéšané. Nikoho se už nepodařilo zachránit.
Loď měla na palubě skoro milion barelů ropného kondenzátu, tedy velmi lehkou ropu. Ta se snáze vypaří a shoří, což snižuje hrozbu vzniku rozsáhlejší ropné skvrny. „Kondenzát se více odpařuje a mísí se s vodou,“ řekl BBC John Driscoll z JTD Energy Services. „Může být navíc bezbarvý a bez zápachu, takže je těžší jej odhalit,“ podotkl Driscoll.
Po uhašení plamenů na mořské hladině byla zahájena likvidace ropné skvrny, oznámila čínská státní televize CCTV. Dvě lodě na ropnou skvrnu stříkají chemické látky, které mají vrstvu paliva rozpustit.
Zatím to vypadá, že půjde z tohoto hlediska o nejhorší katastrofu od roku 1991, kdy uniklo do moře 260 tisíc tun ropy u pobřeží Angoly.
Není jasné, kolik kondenzátu a paliva za týden shořelo. Expert na ropné havárie Richard Steiner má za to, že v moři skončila většina paliva i kondenzátu. Poukazuje na špatný stav lodi a exploze – nádrže podle něj byly patrně poškozené.
Steiner také připomíná, že dosud do moře uniklo nejvýše 1000 tun kondenzátu. Co se týče uniklého paliva, odhaduje se, že tanker měl v době kolize tisícitunovou zásobu.
K explozi a potopení tankeru došlo podle organizace Greenpeace v „důležité zóně tření ryb“. Greenpeace v prohlášení dále uvádí, že oblast v tuto část roku slouží jako zimoviště některých druhů ryb a migrují přes ni velryby.
„Jed pro podmořskou faunu“
Možnost, že se loď potopila dříve, než všechen kondenzát shořel, je „tou nejhorší variantou“, řekl deníku Global Times ekologický aktivista Ma Ťün. Kondenzát „představuje pro podmořskou faunu jed“, varoval. Upozornil také na to, že havárii nevyhodnotil žádný vědec, a tak vlády i vlastníci lodi budou moci tvrdit, že škody jsou omezené.
Dosud není jasné, proč ke srážce lodí zhruba 300 kilometrů východně od Šanghaje došlo. Podle čínských státních médií byl z tankeru získán hlasový záznamník fungující podobně jako černé skříňky v letadlech.
- Hořící nafta je podle expertů pro světové životní prostředí nebezpečnější než užití zbraní hromadného ničení. Látky vznikající hořením ropy totiž v přírodě zůstávají a putují bez ohledu na hranice. Při hoření ropy vznikají v nezanedbatelném množství dioxiny, dibenzofurany a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky vznikají při každém spalování a jejich neblahé působení se projevuje i na zdraví lidí a živočichů v arktických oblastech. Látky zvyšují riziko vzniku rakoviny a hormonálních změn.
- Procesy nastartované hořením ropy jsou nezvratné. Dioxiny v prostředí zůstávají a nedají se nijak zničit na rozdíl od bojových látek, které jsou vyráběny na jiném základu. Chronické poškození životního prostředí nepřipadá u bojových látek v úvahu už proto, že by vítězná vojska nemohla na místo jejich použití vkročit. Velmi markantní jsou ale akutní následky – zahynula by podstatná část vyšších živočichů.
