Podle Evropské komise nastal v rozhovorech o brexitu posun dostatečný k tomu, aby bylo možné jednat o budoucnosti vzájemných vztahů. Po ranním setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou to oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker. Konečné rozhodnutí ale musí udělat premiéři a prezidenti ostatních 27 zemí Unie na summitu příští týden.
Evropská komise oznámila významný posun v jednáních o brexitu
Mayová se společně se svým ministrem pro brexit Davidem Davisem v brzkých ranních hodinách setkala s Junckerem a unijním šéfvyjednavačem Michelem Barnierem. Výsledek první fáze brexitového rokování označil Juncker za kompromis a závěr dlouhé a intenzivní diskuse. Je si jistý, že premiéři a prezidenti ostatních zemí Unie potvrdí postoj Komise.
Mayové a zástupcům Evropské unie se v pátek podařilo dokončit rámcovou dohodu o řešení základních témat první etapy brexitových rozhovorů, což při jejich posledním setkání v pondělí nebylo ještě kvůli vnitřním sporům v Británii možné. „Britská premiérka mne ujistila, že má podporu britské vlády,“ řekl Juncker.
Londýn má podle Mayové zájem na hlubokém a speciálním partnerství s EU, které přinese jistotu občanům i firmám v Británii i v Unii.
Obě strany se shodly na textu společné zprávy o postupu první fáze rozhovorů, kterou společně připravili šéfové vyjednávacích týmů, tedy Michel Barnier za EU27 a David Davis za britskou stranu. Na tomto základě má vzniknout definitivní dohoda o podobě samotného brexitu. Británie z EU odejde na konci března 2019.
Dohoda o odchodu Británie z EU by podle Barniera měla být hotova v říjnu 2018. Až po jejím podpisu se začne skutečně jednat o budoucí obchodní smlouvě.
Společné jednání mezi zástupci EU a Velké Británie
Co se podařilo dohodnout?
Podle Junckera 15stránkový dokument obsahuje například zachování práv unijních občanů žijících v Británii po brexitu. „To se týká také práva občanů EU žít, pracovat a studovat, sjednocování rodin, ochrany práv dětí, zdravotní péče, penzí a sociálního zabezpečení,“ vypočítal předseda Komise a připomněl, že analogicky se věc týká i britských občanů usazených jinde v Evropské unii. Vyřešena byla také otázka vztahu britských soudů a Soudního dvora EU.
„Zajištěna budou práva více než tří milionů občanů EU žijících v Británii a asi milionu britských občanů v EU,“ upozornila Mayová. Práva občanů Unie budou podle ní zajištěna britskými zákony a prosazována britskými soudy. „Budou moci žít stejně, jako žili dosud,“ slíbila.
Dosaženo bylo také dohody o tom, jak Britové vyrovnají finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země bloku. Text Barnierovy a Davisovy zprávy nezmiňuje žádnou částku, v médiích se nejčastěji objevuje 40 až 60 miliard eur (bilion až asi 1,5 bilionu korun). Podle Mayové je domluva vůči britským daňovým poplatníkům spravedlivá a umožní v budoucnosti vyšší domácí investice třeba do škol či zdravotnictví.
Domluven je především způsob, jak vypočítat přesnou výši závazků a třeba to, že splaceny budou v eurech. Londýn dodrží všechny závazky, které přijal jako člen bloku, včetně toho, že až do roku 2020 se bude podílet na unijním rozpočtu.
Splnit má také své závazky vůči Evropské investiční bance (EIB) a to i po roce 2020; jde například o podíl na zárukách za její půjčky. Londýn naopak získá zpět svůj podíl vložený právě do EIB či do kapitálu unijní centrální banky (ECB). Británie také dodrží své závazky týkající se svěřeneckých fondů s jejichž pomocí Unie řeší migrační krizi například v Turecku či Africe.
Třetí klíčovou věcí je režim na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, který se postupně stal nejtěžším bodem dohody. V posledních dnech se právě kolem této věci intenzivně telefonicky i osobně jednalo. „Britská strana učinila výrazné závazky ohledně snahy vyhnout se tvrdé hranici,“ upozornil Juncker.
Domluvené principy budoucí dohody o brexitu se týkají i dalších věcí, například britského odchodu z unijní agentury pro atomovou energii či právní a policejní spolupráce v kriminálních otázkách.
Nadcházející jednání budou ta těžší, uvedl Tusk
Předseda Evropské rady Donald Tusk už poslal do hlavních měst 27 unijních zemí návrh „politických vodítek“ pro druhou fázi vyjednávání.
Po setkání s Mayovou oznámil připravenost jednat s Brity o budoucnosti i o dvouletém přechodném období. Podle něj by ale zbylé země EU měly pro přechodné období žádat nejen britské respektování veškeré unijní legislativy, včetně nové, ale také uznání rozpočtových závazků a trvající dohled soudního dvora. Rozhodování však už EU bude činit v počtu 27 členů, bez Británie.
„Vše, co jsem právě řekl, se zdá být jediným rozumným řešením,“ prohlásil Tusk. Po dohodě Mayové a Junckera by měl summit EU za týden rozhodnout o posunu jednání o brexitu do jeho druhé fáze, tedy právě k budoucím vztahům a přechodnému období. Podle Tuska by měli šéfové států a vlád EU27 dát vyjednavačům mandát začít o přechodném období jednat okamžitě.
Theresa Mayová se setkala s Donaldem Tuskem
Unie ale zároveň podle Tuska potřebuje od britské strany jasnější informace o tom, jak si Londýn představuje budoucnost po konci přechodného období. Unijní vyjednavač Michel Barnier by tak měl podle něj s britskou stranou začít „zjišťovací rozhovory“.
Země EU jsou podle něj připraveny začít pracovat na těsném partnerství s Británií jak v obchodních otázkách, tak v boji s terorismem a mezinárodním zločinem, bezpečnosti, obraně a zahraniční politice. Země EU budou ale muset podrobnosti domluvit ještě příští rok, upozornil Tusk.
Tusk, který páteční dohodu označil za osobní vítězství premiérky Mayové, varoval, že největší výzva brexitových jednání ještě čeká. „Od referenda o brexitu uplynul rok a půl. Mnoho času jsme věnovali té lehčí části jednání,“ varoval předseda Evropské rady. Na dojednání podoby přechodného období a budoucích vztahů zbývá podle něj fakticky méně než rok.
Zásadní téma pro posun? Hranice
Mayová do belgické metropole zamířila po několikahodinovém jednání s šéfkou severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterovou, jejíž strana drží při životě menšinovou vládu konzervativců.
Mayová se snažila nalézt kompromis mezi dosud neslučitelnými požadavky DUP a irského premiéra Lea Varadkara ohledně hranice mezi oběma částmi irského ostrova. Právě otázka hranice byla jedním ze zásadních témat, jejichž vyjasněním podmiňovala EU posun v brexitových jednáních.
Tisková konference hlavního vyjednavače EU Michela Barniera (zdroj: ČT24)
Podle Mayové jednání o budoucím uspořádání vzájemných obchodních vztahů mezi Británií a Evropskou unií zajistí, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne tvrdá hranice a také, že bude zachována ekonomická integrita Británie. Výsledná dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude podle ní výhodná i pro Severní Irsko. „Pokud to tak nebude, budeme hledat specifická řešení pro jedinečnou situaci Severního Irska,“ podotkla.
Fosterová řekla, že ji výsledek rokování s Mayovou potěšil. „Ukázalo se, že nebude existovat žádná červená čára v Irském moři (oddělujícím Severní Irsko od zbytku Británie). Jasně bylo potvrzeno, že celé Spojené království opouští Evropskou unii, že opouští jednotný trh a celní unii,“ uvedla.
Podle šéfky DUP stále ještě existují nevyjasněné otázky, k jejichž vyřešení pro nedostatek času nedošlo. „Domníváme se, že bylo třeba dál jednat. Ale premiérka se rozhodla odjet do Bruselu,“ řekla Fosterová.
Studio ČT24 s ředitelem think-tanku Evropské hodnoty Radkem Hokovským (zdroj: ČT24)
DUP v oficiálním prohlášení uvedla, že je podle ní ještě třeba pracovat na vylepšení dokumentu. Obzvlášť na ujasnění podoby pravidel a standardů budoucí spolupráce mezi Irskem a Severním Irskem, poté co Británie spolu s odchodem z Evropské unie opustí jednotný trh a celní unii.
Zda DUP podpoří i celkovou dohodu mezi Británií a Evropskou unií, která by měla vzniknout na závěr druhé fáze jednání Londýna s Bruselem, bude záviset na jejím obsahu, uvedla unionistická strana. Premiérku Mayovou údajně již upozornila na své výhrady.
Výstup ocenil irský premiér i šéf diplomacie
Irský premiér řekl, že Irsko dosáhlo v první fázi rozhovorů o odchodu Británie z Evropské unie všeho, čeho chtělo. Den dohody označil za „velmi důležitý den“, ale také za „konec začátku“. Ve druhé fázi rozhovorů o budoucích vztazích evropské sedmadvacítky se Spojeným královstvím Irsko podle Varadkara zůstane „plně zapojené a ostražité“.
„Velmi dobrý výsledek pro každého na irském ostrově – je zaručeno, že nebude tvrdá hranice,“ ocenil dohodu irský ministr zahraničí Simon Coveney.
Kompromis mezi EU a Velkou Británií podle něj plně ochrání Velkopáteční dohodu, která v roce 1998 v Severním Irsku ukončila třicetiletý konflikt mezi katolickými nacionalisty a protestantskými unionisty. Kromě mírového procesu ochrání také hospodářství v Irsku i v Severním Irsku, dodal irský vicepremiér.
Farage: Čeká nás další fáze ponížení
Premiérce gratuloval britský ministr zahraničí Boris Johnson, který byl jednou z hlavních postav kampaně za odchod. Podporu jí vyjádřil také další z předních zastánců brexitu, ministr životního prostředí Michael Gove.
Bývalý předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), europoslanec a další z předních zastánců odchodu Británie z EU Nigel Farage na Twitteru ironicky poznamenal, že rámcová dohoda, na které se Mayová v Bruselu shodla se zástupci EU, „je dobrou zprávou pro paní Mayovou, neboť se nyní můžeme posunout do další fáze ponížení“.