Ultimátum španělské vlády končí. Katalánsko stále neví, zda vyhlásilo nezávislost

Regionální katalánský premiér Carles Puigdemont v dopise předsedovi španělské vlády Marianu Rajoyovi nedal jasnou odpověď na jeho otázku, zda Katalánsko minulý týden vyhlásilo nezávislost, nebo ne. Podle katalánského tisku Puigdemont stejně jako před týdnem vyzval Rajoye k dialogu a nově nabídl pro jednání dvouměsíční lhůtu. Rajoye vybídl k osobnímu setkání.

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová v reakci uvedla, že Madrid vyčká do čtvrtka, kdy vyprší druhá lhůta katalánskému premiérovi vzdát se vyhlášení nezávislosti. Katalánský premiér rovněž v dopise žádá Madrid o zastavení „represí vůči katalánskému lidu“.

„Není to ode mne projev slabosti, ale upřímný návrh na nalezení řešení problému vztahu španělského státu a Katalánska, který je zablokován už mnoho let,“ napsal Puigdemont v dopise do Madridu. Připomněl v něm, že už minulé úterý dal španělské centrální vládě „vážný návrh na dialog“. Španělská vláda ale odmítá jakýkoli dialog o tématu, které podle ní odporuje ústavě. 

Rajoy Puigdemonta ve středu vyzval, aby se jasně vyjádřil, zda vyhlásil ve svém úterním projevu v katalánském parlamentu nezávislost svého regionu, či nikoliv. Podle katalánských médií Puigdemont v úterý podepsal deklaraci o nezávislosti, jejíž účinnost ale pozastavil, aby umožnil dialog s Madridem.

„Nikdo mu neupírá dialog, ten ale musí být v mezích zákona,“ uvedla v reakci na Puigdemontův dopis místopředsedkyně španělské vlády Sáenzová. Na tiskové konferenci též řekla, že nyní „je v rukou Puigdemonta možnost vyhnout se dalším krokům (Madridu)“. „Lhůta, která je teď klíčová, vyprší ve čtvrtek v deset dopoledne,“ prohlásila Sáenzová. Podle ní premiér Rajoy odpověděl Puigdemontovi dalším dopisem a odjel do Galicie, kterou sužují lesní požáry.

Katalánsko se má do čtvrtka snahy o nezávislost vzdát

Kromě ultimáta pro jasnou odpověď, které vypršelo v pondělí v 10:00 SELČ, dal španělský premiér předsedovi katalánské autonomní vlády ještě jednu lhůtu. Ta vyprší ve čtvrtek také v 10:00 SELČ a katalánská vláda se do té doby má výslovně vzdát snahy o nezávislost. Pokud tak neučiní, Madrid hrozí, že aplikuje článek španělské ústavy číslo 155. Ten umožňuje španělské centrální vládě po schválením Senátem převzít kontrolu nad autonomním Katalánskem. Tento článek, který dosud nikdy aplikován nebyl, nespecifikuje, jak přesně má takové převzetí vypadat.

2 minuty
Zpravodaj ČT Zavadil: Madrid přehodil horký brambor zpět do Barcelony
Zdroj: ČT24

K nejnovějšímu vývoji se vyjádřil i šéf Katalánského národní shromáždění (ANC), které sdružuje několik stovek separatistických skupin v regionu a které v posledních dnech naléhalo na Puigdemonta, aby nezávislost okamžitě vyhlásil. Šéf ANC Jordi Sanchez pondělní Puigdemontovu reakci kvitoval, řekl, že nyní je „historická zodpovědnost“ na španělském premiérovi. Sanchez to řekl krátce předtím, než odešel k soudu, kde čelí obvinění z podněcování protestů. Organizoval demonstrace za uspořádání referenda, jemuž se Madrid snažil zabránit soudně i silou.

Katalánský premiér deklaraci o nezávislosti podepsal poté, co se 1. října v referendu v této autonomní oblasti většina hlasujících vyslovila pro odtržení od Španělska. Účast v referendu, které Madrid považuje za nelegální a odporující ústavě, činila jen 43 procent. Mnoho volebních místností však bylo uzavřeno, protože španělská vláda před hlasování pohrozila trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet.

Madrid se referendu snažil zabránit soudně i silou. Už před hlasováním zabavila španělská policie statisíce volebních lístků či volební urny a během referenda zasáhla proti lidem, kteří den před hlasováním obsadili volební místnosti, aby se v nich mohlo hlasovat. Při hlasování bylo také několik stovek lidí zraněno při střetech s policií, která zasahovala obušky i gumovými projektily.

Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido o víkendu varoval, že za přijatelnou bude Madrid považovat jen jasnou odpověď „ano, či ne“. 

Šéf katalánské policie do vazby nepůjde, musí však odevzdat cestovní pas

Španělský soud v pondělí nevyhověl žádosti prokuratury o uvalení vazby na šéfa katalánské policie Josepa Lluíse Trapera obviněného ze vzpoury. Traperovi, který je vyšetřován mimo jiné kvůli tomu, že nenařídil zásah v průběhu referenda o nezávislosti, místo toho nakázala soudkyně odevzdat pas. Informoval o tom deník El País.

Šéf katalánské policie Jorge Lluís Trapero
Zdroj: Sergio Perez/Reuters

Prokuratura žádala o vazbu i pro Traperovu náměstkyni Teresu Laplanaovou, kterou se však soudkyně rozhodla ponechat na svobodě pod podmínkou, že odevzdá pas a bude se dvakrát do měsíce hlásit úřadům.

Trapero i Laplanaová jsou obviněni kvůli tomu, že si jimi vedený katalánský sbor Mossos d'Esquadra údajně počínal příliš pasivně v průběhu protiústavního referenda, které se španělská policie snažila překazit fyzickými zásahy proti hlasujícím. Policejní akce, po nichž bylo ošetřeno několik stovek lidí, vyvolaly kritiku v Katalánsku i v zahraničí.

Španělský soud v pondělí rovněž nařídil „preventivní zadržení“ vůdců dvou nejvýznamnějších separatistických sdružení v Katalánsku. Jde o Jordiho Sáncheze z Katalánského národního shromáždění (ANC) a Jordiho Cuixarta z organizace Ómnium Cultural. Podle justičních zdrojů citovaných agenturou AFP jsou obviněni z protistátní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...