Ultimátum španělské vlády končí. Katalánsko stále neví, zda vyhlásilo nezávislost

Regionální katalánský premiér Carles Puigdemont v dopise předsedovi španělské vlády Marianu Rajoyovi nedal jasnou odpověď na jeho otázku, zda Katalánsko minulý týden vyhlásilo nezávislost, nebo ne. Podle katalánského tisku Puigdemont stejně jako před týdnem vyzval Rajoye k dialogu a nově nabídl pro jednání dvouměsíční lhůtu. Rajoye vybídl k osobnímu setkání.

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová v reakci uvedla, že Madrid vyčká do čtvrtka, kdy vyprší druhá lhůta katalánskému premiérovi vzdát se vyhlášení nezávislosti. Katalánský premiér rovněž v dopise žádá Madrid o zastavení „represí vůči katalánskému lidu“.

„Není to ode mne projev slabosti, ale upřímný návrh na nalezení řešení problému vztahu španělského státu a Katalánska, který je zablokován už mnoho let,“ napsal Puigdemont v dopise do Madridu. Připomněl v něm, že už minulé úterý dal španělské centrální vládě „vážný návrh na dialog“. Španělská vláda ale odmítá jakýkoli dialog o tématu, které podle ní odporuje ústavě. 

Rajoy Puigdemonta ve středu vyzval, aby se jasně vyjádřil, zda vyhlásil ve svém úterním projevu v katalánském parlamentu nezávislost svého regionu, či nikoliv. Podle katalánských médií Puigdemont v úterý podepsal deklaraci o nezávislosti, jejíž účinnost ale pozastavil, aby umožnil dialog s Madridem.

„Nikdo mu neupírá dialog, ten ale musí být v mezích zákona,“ uvedla v reakci na Puigdemontův dopis místopředsedkyně španělské vlády Sáenzová. Na tiskové konferenci též řekla, že nyní „je v rukou Puigdemonta možnost vyhnout se dalším krokům (Madridu)“. „Lhůta, která je teď klíčová, vyprší ve čtvrtek v deset dopoledne,“ prohlásila Sáenzová. Podle ní premiér Rajoy odpověděl Puigdemontovi dalším dopisem a odjel do Galicie, kterou sužují lesní požáry.

Katalánsko se má do čtvrtka snahy o nezávislost vzdát

Kromě ultimáta pro jasnou odpověď, které vypršelo v pondělí v 10:00 SELČ, dal španělský premiér předsedovi katalánské autonomní vlády ještě jednu lhůtu. Ta vyprší ve čtvrtek také v 10:00 SELČ a katalánská vláda se do té doby má výslovně vzdát snahy o nezávislost. Pokud tak neučiní, Madrid hrozí, že aplikuje článek španělské ústavy číslo 155. Ten umožňuje španělské centrální vládě po schválením Senátem převzít kontrolu nad autonomním Katalánskem. Tento článek, který dosud nikdy aplikován nebyl, nespecifikuje, jak přesně má takové převzetí vypadat.

Nahrávám video

K nejnovějšímu vývoji se vyjádřil i šéf Katalánského národní shromáždění (ANC), které sdružuje několik stovek separatistických skupin v regionu a které v posledních dnech naléhalo na Puigdemonta, aby nezávislost okamžitě vyhlásil. Šéf ANC Jordi Sanchez pondělní Puigdemontovu reakci kvitoval, řekl, že nyní je „historická zodpovědnost“ na španělském premiérovi. Sanchez to řekl krátce předtím, než odešel k soudu, kde čelí obvinění z podněcování protestů. Organizoval demonstrace za uspořádání referenda, jemuž se Madrid snažil zabránit soudně i silou.

Katalánský premiér deklaraci o nezávislosti podepsal poté, co se 1. října v referendu v této autonomní oblasti většina hlasujících vyslovila pro odtržení od Španělska. Účast v referendu, které Madrid považuje za nelegální a odporující ústavě, činila jen 43 procent. Mnoho volebních místností však bylo uzavřeno, protože španělská vláda před hlasování pohrozila trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet.

Madrid se referendu snažil zabránit soudně i silou. Už před hlasováním zabavila španělská policie statisíce volebních lístků či volební urny a během referenda zasáhla proti lidem, kteří den před hlasováním obsadili volební místnosti, aby se v nich mohlo hlasovat. Při hlasování bylo také několik stovek lidí zraněno při střetech s policií, která zasahovala obušky i gumovými projektily.

Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido o víkendu varoval, že za přijatelnou bude Madrid považovat jen jasnou odpověď „ano, či ne“. 

Šéf katalánské policie do vazby nepůjde, musí však odevzdat cestovní pas

Španělský soud v pondělí nevyhověl žádosti prokuratury o uvalení vazby na šéfa katalánské policie Josepa Lluíse Trapera obviněného ze vzpoury. Traperovi, který je vyšetřován mimo jiné kvůli tomu, že nenařídil zásah v průběhu referenda o nezávislosti, místo toho nakázala soudkyně odevzdat pas. Informoval o tom deník El País.

Šéf katalánské policie Jorge Lluís Trapero
Zdroj: Sergio Perez/Reuters

Prokuratura žádala o vazbu i pro Traperovu náměstkyni Teresu Laplanaovou, kterou se však soudkyně rozhodla ponechat na svobodě pod podmínkou, že odevzdá pas a bude se dvakrát do měsíce hlásit úřadům.

Trapero i Laplanaová jsou obviněni kvůli tomu, že si jimi vedený katalánský sbor Mossos d'Esquadra údajně počínal příliš pasivně v průběhu protiústavního referenda, které se španělská policie snažila překazit fyzickými zásahy proti hlasujícím. Policejní akce, po nichž bylo ošetřeno několik stovek lidí, vyvolaly kritiku v Katalánsku i v zahraničí.

Španělský soud v pondělí rovněž nařídil „preventivní zadržení“ vůdců dvou nejvýznamnějších separatistických sdružení v Katalánsku. Jde o Jordiho Sáncheze z Katalánského národního shromáždění (ANC) a Jordiho Cuixarta z organizace Ómnium Cultural. Podle justičních zdrojů citovaných agenturou AFP jsou obviněni z protistátní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 23 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 25 mminutami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
18:18Aktualizovánopřed 27 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 45 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 7 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 11 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.