Katalánský premiér si řekl o mandát k vyhlášení nezávislosti. Žádá dialog s Madridem

Nahrávám video

Katalánský premiér Carles Puigdemont předešel vyhrocení sporu s Madridem a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. Miliony Katalánců se podle něj domnívají, že nezávislost je jediným řešením. Zároveň ale zdůraznil, že je třeba brát v potaz názory všech obyvatel autonomní oblasti.

  • 23:03

    Vážení čtenáři, s naší on-line reportáží se pro tuto chvíli loučíme. Děkujeme za pozornost.

  • 22:39
    Česká televize

    "Španělská vláda je přesvědčená, že to, co dnes v parlamentu řekl Carles Puigdemont, je vyhlášení nezávislosti. Hodlá použít veškeré možné prostředky, aby tomu zabránila. Není tedy vyloučeno, že spustí 155. článek ústavy, který umožňuje centrální vládě převzít moc nad autonomním regionem," uvedl z Barcelony zpravodaj ČT Petr Zavadil.

  • 22:22

    Velká demonstrace za nezávislost Katalánska, která poběhla v ulicích Barcelony, se rozpustila. 

Není to osobní rozhodnutí, ale rozhodnutí lidu. Vůlí vlády, které předsedám, je splnit slib.
Carles Puigdemont

Premiér současně zdůraznil, že chce snížit napětí mezi Katalánskem a centrální vládou v Madridu. Nezávislost by kvůli obavám z chaotické situace chtěl Puigdemont vyhlásit na zasedání své vlády až po několika týdnech. Během této doby hodlá přesvědčit španělského premiéra Mariana Rajoye, aby akceptoval výsledky referenda, které Madrid označuje za neústavní.

Katalánský premiér uvedl, že za současnou situaci je odpovědný Madrid, který podle něj dlouhodobě odmítá přistoupit na dialog. „Výsledky referenda opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem,“ uvedl Puigdemont.

Poslanci po jeho projevu schválili text „Deklarace zastupitelů Katalánska“, v němž se hovoří o „obnovení plné svrchovanosti“ a vyzývá svět k jejímu uznání. Není jasné, zda má text nějakou právní závaznost. 

  • V referendu z 1. října hlasovalo přes 90 procent zúčastněných voličů pro nezávislost, což podle regionálního zákona zavazuje parlament k vyhlášení nezávislosti. Referenda se ovšem zúčastnilo jen zhruba 43 procent registrovaných voličů a jeho konání zakázal i španělský ústavní soud.
  • Hlasování se pokusila zmařit španělská policie, která tvrdě zasáhla proti lidem bránícím volební místnosti. Referendum podle pozorovatelů nesplňovalo obecně uznávaná kritéria například ohledně tajného hlasování či nezávislosti volebních komisí.
Nahrávám video

Začněte se chovat podle zákona, zní z Madridu

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Saénzová de Santamaría Puigdemontovi v první reakci z Madridu vzkázala, že pokud chce Katalánsko zahájit dialog s centrální vládou, musí jeho vedení opět začít jednat v mezích zákona.

„Ani pan Puigdemont, ani nikdo jiný nemůže vyvozovat závěry ze zákona, který neexistuje, z referenda, které neproběhlo, ani z vůle katalánského lidu, kterou si chce přivlastnit,“ prohlásila Saénzová v narážce na to, že katalánský zákon o nezávislosti zneplatnil ústavní soud, referendum bylo neústavní a většina Katalánců k němu vůbec nepřišla.

Premér Mariano Rajoy se kvůli situaci v Katalánsku večer sešel s vůdcem socialistické opozice Pedrem Sánchezem. Ve středu má Rajoy promluvit v parlamentu.

Puigdemont s vystoupením otálel

Začátek Puigdemontova projevu se zdržel přibližně o hodinu. Podle médií za to mohlo vyjednávání s radikálně levicovou Kandidátkou lidové jednoty (CUP), která podporuje menšinovou Puigdemontovu vládu aliance Společně pro ano (JXSí) a která usilovala o jednostranné vyhlášení nezávislosti. Zatím není jisté, jaké bude mít Puigdemontovo nejednoznačné prohlášení vliv na spolupráci obou separatistických stran.

Poslanci opozičních stran v reakcích na premiérův projev dávali najevo, že hledání podpory v Madridu mají za bláhové. „Pane Puigdemonte, jste osamocen. Nikdo v Evropě vás nepodporuje,“ řekla šéfka klubu nejsilnější prošpanělské strany Ciudadanos Inés Arrimadasová, která označila slova o vyhlášení nezávislosti za „státní převrat“.

Sám Puigdemont připomněl nesnáze při předchozích jednáních s Madridem, kdy Katalánsko chtělo s několika vládami navázat dialog o možnosti vyhlášení legálního referenda založeného na dohodě, jako tomu bylo v případě Skotů v Británii, avšak bylo opakovaně odmítnuto.

Lidé v Barceloně poslouchají premiérův projev
Zdroj: Susana Vera/Reuters

Nezávislé Katalánsko by bylo vyloučeno z EU

Puigdemont se ocitl pod tlakem z několika stran. Ministr a mluvčí španělské vlády Iňigo Méndez de Vigo jej vyzval, aby nepodnikal „nic nezvratného“ a vrátil se k zákonnému jednání.

Předseda Evropské rady Donald Tusk varoval Puigdemonta, aby nepřijímal rozhodnutí, které by znemožnilo budoucí dialog. Někteří evropští představitelé katalánské činitele také varovali, že by v případě nezávislosti bylo Katalánsko automaticky vyloučeno z Evropské unie. 

Odchodem z Katalánska v případě vyhlášení nezávislosti pohrozilo několik firem, které hodlaly přijmout stejné rozhodnutí jako už dříve banka Caixabank či správce rychlostních silnic Abertis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
08:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 19 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 19 lidí včetně pěti dětí, oznámily pozdě odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 2 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 3 hhodinami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.