Hlasování v 1. kole prezidentských voleb ve Francii je u konce. Úvodní odhady hovoří o tom, že by se pravděpodobným vítězem prvního kola měl stát centristický kandidát Emmanuel Macron, na druhém místě následovaný šéfkou Národní fronty Marine Le Penovou. Oba dostali podporu přes 20 procent. Konzervativec Francois Fillon a kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon jsou zpět o 3-4 procenta. Na páté pozici pravděpodobně skončí kandidát socialistů Benoit Hamon. Do druhého kola se tak nedostane ani jeden zástupce tradičních stran.
Podle odhadů postoupí Macron a Le Penová
Francouzské volby: 1. kolo
První odhady naznačují, že tentokráte se předvolební průzkumy nemýlily. Podle společnosti IPSOS získal Macron 23,7 procenta hlasů, Le Penová za ním zaostává o dvě procenta. Institut Harris Interactive přisuzuje Macronovi 23 a Le Penové 22 procent hlasů. Podle agentury IFOP má Macron 23,8 a Le Penová 21,6 procenta.
„Jedná se o přelomový okamžik v dějinách francouzské politiky,“ to byla první stručná reakce Emmanuela Macrona pro agenturu AFP na dosavadní odhady výsledků prvního kola. Macron tím poukázal na to, že v poválečné historii Francie by to bylo vůbec poprvé, co by se do 2. kola prezidentských voleb neprobojoval ani jeden z kandidátů socialistů či republikánů.
Macronovi v telefonickém rozhovoru poblahopřál k dosaženému výsledku odcházející prezident Francois Hollande.
Le Penová považuje svůj postup do dalšího kola za historický výsledek. Vyzvala všechny vlastence, aby ji podpořili. V sázce je prý přežití Francie. Zároveň slíbila, že v případě svého úspěchu ve druhém kole zbaví Francouze arogantních elit.
Fillon i Hamon vyzvali své voliče, aby ve 2. kole podpořili Macrona
Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon jsou oba na 19,5 procentech. Voličská podpora Benoita Hamona osciluje mezi šesti a sedmi procenty. Kandidát socialistů Hamon v reakci na výsledky voleb vyzval své podporovatele, aby ve 2. kole dali hlas Macronovi. Totéž prohlásil Francois Fillon, který uznal volební porážku.
Apel na Francouze, aby do Elysejského paláce vyslali středového liberála Macrona, přednesli i současný socialistický premiér Bernard Cazeneuve a ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. Pro Macrona se vyslovil i starosta Bordeaux a poražený z pravicových primárek Alain Juppé, v letech 1995-1997 sloužící ve funkci francouzského premiéra.
Volební účast může být klíčová
Většina z 11 kandidátů volila ještě před polednem, včetně centristy Macrona, který čtyři hodiny od otevření volebních místností hlasoval v přímořském letovisku Touquet u severofrancouzského města Calais, kde má svou druhou rezidenci. Spolu s ním hlasovala i jeho manželka Brigitte, a to v místnosti, kde před více než deseti lety měli svatbu.
Krátce poté následovala v hlasování také Marine Le Penová ve své baště Hénin-Beaumont rovněž na severu země, kde s přehledem zvítězila ve všech posledních volbách.
Jejich nejbližší političtí soupeři, pravicový konzervativec Francois Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, hlasovali kolem poledne v Paříži. Ve městě Trappes, na západ od Paříže, pak hlasoval také socialistický kandidát na prezidenta Benoit Hamon, který byl v průzkumech pátý.
O tom, kdo v Elysejském paláci vystřídá současného francouzského prezidenta Francoise Hollanda, se nerozhodovalo pouze v zemi galského kohouta. Statisíce Francouzů hlasovaly po celém světě, včetně České republiky, kde také probíhala volební kampaň.
Volební účast může mít vliv na výsledky především nejmladšího z kandidátů Macrona, který nemá stabilní voličskou základnu a který se zřejmě opírá o hlasy nejmladších voličů. Ti jsou tradičně nejméně spolehliví. Váhu mohou tyto hlasy mít i pro Mélenchona, jenž vedl výraznou kampaň přes sociální sítě, což mu pomohlo k zdvojnásobení preferencí týden před konáním prvního kola.
Stabilnější voličskou základnu mají Le Penová a Fillon. Jejich volební hájemství se ale prolínají hlavně na pravé straně politického spektra, kde přetahovaná o každý voličský hlas může nakonec rozhodnout o tom, kdo z nich postoupí do druhého kola voleb, které se bude konat za 14 dní. Jinak se Le Penová více opírá o podporu na venkově a mezi dělníky, Fillon zase ve velkých městech u středních vrstev a starších voličů.
Negativní signál už vyslala francouzská zámořská území a departementy, kde se hlasovalo již v sobotu a kde přišlo k urnám znatelně méně voličů než před pěti lety. Spolehlivým barometrem pro situaci v kontinentální Francii to ale není, protože dané oblasti byly letos spíše na pokraji zájmu kandidátů, což jim tamní obyvatelé patrně oplácejí větším nezájmem.
Dvě volební místnosti byly evakuovány kvůli podezřelým vozům
V Saint-Omeru na severu země a v Besançonu na východě byly evakuovány volební místnosti, u kterých byly zaparkovány podle policie podezřelé vozy. Na místo byli přivoláni pyrotechnici, kteří však neidentifikovali žádnou hrozbu. Volební místnosti se pak opět otevřely.
Bezpečnostní opatření u volebních místností jsou velmi přísná. Zejména v místech, kde volili kandidáti, hlídalo mnoho policistů vyzbrojených automatickými puškami. Fronty voličů se tvořily dopoledne hlavně na venkově a v malých městech. V těch větších, včetně Paříže, se čeká nápor tradičně hlavně odpoledne a večer, tedy až se mnozí lidé vrátí z víkendových výletů a jiných zájmových činností.
Uložit