O tom, kdo v Elysejském paláci vystřídá současného francouzského prezidenta Francoise Hollanda, se nerozhoduje pouze v zemi galského kohouta. Statisíce Francouzů budou hlasovat po celém světě, včetně Česka, kde také probíhala volební kampaň. S podporovateli některých kandidátů natáčela redaktorka Kateřina Etrychová.
Francie eviduje ve světě téměř milion osm set tisíc svých občanů a kandidáti na nejvyšší státní funkci si jejich sílu uvědomují. V České republice je registrováno na 3500 Francouzů. Ve volební den skončí pro řadu z nich rozhodování o tom, komu dají svůj hlas, až na francouzské ambasádě na pražské Malé straně, kde volby proběhnou.
Někteří voliči však mají o svých preferencích jasno už dlouho dopředu a dokonce se aktivně zapojili do volební kampaně. Benjamin Schifres například v Praze vede jeden ze stovek místních výborů hnutí Vpřed, které podporuje proevropského centristu Emmanuela Macrona. Akce hnutí koordinuje volební tým přímo z Paříže, který po sociálních sítích posílá propagační materiály a další instrukce.
Bývalý socialista, který pod sebe stáhl řadu levicových voličů, svede podle průzkumů největší boj se šéfkou pravicové Národní fronty Marine Le Penovou, která ostře kritizuje Evropskou unii. Také ona má v Česku své podporovatele. „Obecně o sobě nedávají moc vědět, ale dobře vědí, komu dát ve volební den hlas,“ říká Jean-Pierre Hottinger, poslanecký kandidát Národní fronty, který v současnosti žije v Praze.
Další kandidát, republikán Francois Fillon, údajně ve Francii sbírá voliče především mezi seniory, ale u mladých příliš neboduje. V Praze to však vypadá jinak. Zde ho podporují třeba dva mladíci, kteří tu studují univerzitu. Thibault Pfeffer a Francois Duranel o kvalitách svého kandidáta přesvědčují místní Francouze přímo na ulici.
Překvapením voleb může být další bývalý socialista Jean-Luc Mélenchon. Se svým hnutím Nepoddajná Francie láká na svou stranu, podobně jako Macron, tradiční voliče roztříštěné levice. V Praze ho podporují třeba Adrien Maillard a Benjamin Cardineau, kteří uznávají také jeho plán na zřízení nové republiky, kde by prezident měl slabší pravomoci.
„Myslím, že Pátá Francouzská republika, tedy aktuální zřízení, je u konce s dechem,“ tvrdí podporovatel radikálního Mélenchona. Jak na tom Francie skutečně je, alespoň co do politických preferencí, se ukáže už v neděli večer. Průzkumy očekávají velmi těsný souboj, do kterého svou vahou promluví také hlasy z České republiky.
