Lídra turecké opozice Kilicdaroglua podpoří ve volbách další nacionalistická strana

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Özdag na tiskové konferenci po boku Kilicdaroglua prohlásil, že společně prosazují, aby se do roka od voleb vrátili do své vlasti Syřané, kteří do Turecka utekli před občanskou válkou a kterých je v Turecku na 3,7 milionu. 

„Kilicdaroglu se před prvním kolem voleb snažil být inkluzivní, snažil se oslovit voliče z celého širokého spektra. Teď jednoznačně cílí na hlasy krajní pravice, na hlasy nacionalistické,“ připomněl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ulice tureckých měst jsou plné plakátů s Kilicdarogluem, které mají jednoduché dvouslovné heslo: Syřané půjdou.“ 

4 minuty
Erdoganův rival Kilicdaroglu slibuje posílení demokracie a zkrocení inflace
Zdroj: ČT24

Téma vyhoštění nebo deportací Syřanů zvedá Kilicdaroglu podle Černohorského v téměř každém veřejném projevu. „Jednoznačně tak cílí na voliče toho třetího vzadu, neúspěšného kandidáta z prvního kola Sinana Ogana, který toto také velmi často opakoval,“ dodal zpravodaj ČT.

Opozičního lídra Kilicdaroglua pro druhé kolo podporuje i další strana už rozpadlé aliance ATA, Strana spravedlnosti. Její lídr Vecdet Öz řekl, že Ogan se postavil za Erdogana proto, že mu bylo slíbeno místo ve vládě. „Řekl jsme mu (Oganovi), že jsme opoziční strana. Budeme si vybírat podle toho, kdo nám dá křeslo?“ vysvětlil Öz, proč podpoří lídra opozice proti Erdoganovi.

7 minut
Václav Černohorský k druhému kolu prezidentských voleb v Turecku
Zdroj: ČT24

Erdoganovi se v prvním kole vedlo lépe, než se čekalo

V prvním kole voleb 14. května vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil s nečekaně velkým rozdílem druhý se 44,88 procenta. Ogan dostal 5,2 procenta hlasů.

Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. Ovšem získal více hlasů, než mu dávaly průzkumy, z nichž většina předpovídala těsný výsledek či vítězství Kilicdaroglua.

Mnozí očekávali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména vysoká inflace a růst životních nákladů, a také, že mu body ubere podle některých špatně zvládnutá pomoc po únorovém zemětřesení. Erdogan ale vyhrál i ve většině provincií postižených touto přírodní katastrofou.

Podle analytiků Erdogan vyhrál výrazně v prvním kole proto, že se mu podařilo z volebního souboje udělal zápas o tureckou identitu a bezpečnost země.

Erdogan je favoritem druhého kola

I pro druhé kolo dávají mnozí větší šance Erdoganovi. Do karet mu budou hrát mimo jiné výsledky parlamentních voleb, v nichž vyhrála jeho aliance. Mnozí voliči totiž budou podle analytiků preferovat silné vedení země.

„Panuje zde všeobecné přesvědčení, že výhodu má Erdogan, a to kvůli tomu, že jeho koalice dokázala ovládnout volby do parlamentu. Jeho AKP si pohoršila oproti předchozím volbám, jeho koaliční partner, ultranacionalistická strana MHP, ale získala víc mandátů než minule, a to v důsledku znamená udržení nadpoloviční většiny,“ shrnul Černohorský. 

Erdogan vyhrál i díky ovládnutí médií, ve státní televizi opozice dostala jen minimální prostor. „Nebavíme se o standardní předvolební situaci, jakou známe ze západní Evropy. Erdogan, jeho vláda a na něj napojení lidé ovládají velkou většinu médií, státní zdroje, klíčové instituce včetně ústřední volební komise či justici,“ zdůraznil zpravodaj ČT.

Kilicdaroglu žaluje Erdogana kvůli upravenému videu

Turecká nezávislá platforma zveřejnila také několik lží, které Erdoganova propaganda využila v kampani.

V úterý oznámil volební tým Kilicdaroglua, že jeho Lidová republikánská strana (CHP) podala trestní oznámení na Erdogana a několik dalších lidí za upravené video, na němž to vypadá, že CHP má podporu teroristické organizace Strana kurdských pracujících (PKK).

Erdogan v živém vysílání státní televize TRT v pondělí znovu řekl, že lídr CHP se spoléhá na podporu teroristické organizace PKK, což Kilicdaroglu odmítá. „Nezáleží na tom, zde je to videomontáž, či ne. Členové PKK opozici podporují,“ řekl Erdogan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...