Lídra turecké opozice Kilicdaroglua podpoří ve volbách další nacionalistická strana

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Özdag na tiskové konferenci po boku Kilicdaroglua prohlásil, že společně prosazují, aby se do roka od voleb vrátili do své vlasti Syřané, kteří do Turecka utekli před občanskou válkou a kterých je v Turecku na 3,7 milionu. 

„Kilicdaroglu se před prvním kolem voleb snažil být inkluzivní, snažil se oslovit voliče z celého širokého spektra. Teď jednoznačně cílí na hlasy krajní pravice, na hlasy nacionalistické,“ připomněl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ulice tureckých měst jsou plné plakátů s Kilicdarogluem, které mají jednoduché dvouslovné heslo: Syřané půjdou.“ 

Nahrávám video
Erdoganův rival Kilicdaroglu slibuje posílení demokracie a zkrocení inflace
Zdroj: ČT24

Téma vyhoštění nebo deportací Syřanů zvedá Kilicdaroglu podle Černohorského v téměř každém veřejném projevu. „Jednoznačně tak cílí na voliče toho třetího vzadu, neúspěšného kandidáta z prvního kola Sinana Ogana, který toto také velmi často opakoval,“ dodal zpravodaj ČT.

Opozičního lídra Kilicdaroglua pro druhé kolo podporuje i další strana už rozpadlé aliance ATA, Strana spravedlnosti. Její lídr Vecdet Öz řekl, že Ogan se postavil za Erdogana proto, že mu bylo slíbeno místo ve vládě. „Řekl jsme mu (Oganovi), že jsme opoziční strana. Budeme si vybírat podle toho, kdo nám dá křeslo?“ vysvětlil Öz, proč podpoří lídra opozice proti Erdoganovi.

Nahrávám video
Václav Černohorský k druhému kolu prezidentských voleb v Turecku
Zdroj: ČT24

Erdoganovi se v prvním kole vedlo lépe, než se čekalo

V prvním kole voleb 14. května vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil s nečekaně velkým rozdílem druhý se 44,88 procenta. Ogan dostal 5,2 procenta hlasů.

Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. Ovšem získal více hlasů, než mu dávaly průzkumy, z nichž většina předpovídala těsný výsledek či vítězství Kilicdaroglua.

Mnozí očekávali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména vysoká inflace a růst životních nákladů, a také, že mu body ubere podle některých špatně zvládnutá pomoc po únorovém zemětřesení. Erdogan ale vyhrál i ve většině provincií postižených touto přírodní katastrofou.

Podle analytiků Erdogan vyhrál výrazně v prvním kole proto, že se mu podařilo z volebního souboje udělal zápas o tureckou identitu a bezpečnost země.

Erdogan je favoritem druhého kola

I pro druhé kolo dávají mnozí větší šance Erdoganovi. Do karet mu budou hrát mimo jiné výsledky parlamentních voleb, v nichž vyhrála jeho aliance. Mnozí voliči totiž budou podle analytiků preferovat silné vedení země.

„Panuje zde všeobecné přesvědčení, že výhodu má Erdogan, a to kvůli tomu, že jeho koalice dokázala ovládnout volby do parlamentu. Jeho AKP si pohoršila oproti předchozím volbám, jeho koaliční partner, ultranacionalistická strana MHP, ale získala víc mandátů než minule, a to v důsledku znamená udržení nadpoloviční většiny,“ shrnul Černohorský. 

Erdogan vyhrál i díky ovládnutí médií, ve státní televizi opozice dostala jen minimální prostor. „Nebavíme se o standardní předvolební situaci, jakou známe ze západní Evropy. Erdogan, jeho vláda a na něj napojení lidé ovládají velkou většinu médií, státní zdroje, klíčové instituce včetně ústřední volební komise či justici,“ zdůraznil zpravodaj ČT.

Kilicdaroglu žaluje Erdogana kvůli upravenému videu

Turecká nezávislá platforma zveřejnila také několik lží, které Erdoganova propaganda využila v kampani.

V úterý oznámil volební tým Kilicdaroglua, že jeho Lidová republikánská strana (CHP) podala trestní oznámení na Erdogana a několik dalších lidí za upravené video, na němž to vypadá, že CHP má podporu teroristické organizace Strana kurdských pracujících (PKK).

Erdogan v živém vysílání státní televize TRT v pondělí znovu řekl, že lídr CHP se spoléhá na podporu teroristické organizace PKK, což Kilicdaroglu odmítá. „Nezáleží na tom, zde je to videomontáž, či ne. Členové PKK opozici podporují,“ řekl Erdogan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 20 mminutami

Bondiová se v Kongresu odmítla omluvit obětem Epsteina

Ministryně spravedlnosti USA Pam Bondiová ve středu čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Bondiová se odmítla omluvit Epsteinovým obětem za to, že ve zveřejněných spisech o kauze zůstalo nezačerněno mnoho jmen, osobních údajů a fotografií obětí. Členové Kongresu Bondiové rovněž vytkli, že její úřad naopak začernil jména Epsteinových mocných spojenců. Bondiová a zákonodárci na sebe místy zvyšovali hlas, píší média.
před 58 mminutami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se chce odvolat k arbitrážnímu soudu.
11:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda USA oznámila konec imigračního zásahu v Minnesotě

Zásah proti imigrantům v Minnesotě se chýlí ke konci, uvedl ve čtvrtek zmocněnec Bílého domu pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.
15:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Belgická policie zasahovala v sídle Evropské komise kvůli prodeji nemovitostí

Belgická policie ve čtvrtek zasahovala v bruselském sídle Evropské komise (EK) v souvislosti s vyšetřováním možných trestných činů při předloňském prodeji nemovitostí EK belgickému státu, informovaly list Financial Times a agentura AFP s odvoláním na zdroje obeznámené s případem.
před 3 hhodinami

Rusko zablokovalo WhatsApp, doporučilo vlastní aplikaci

Rusko zcela zablokovalo americkou komunikační platformu WhatsApp. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nedodržovala ruské zákony. Lidem doporučil ruskou aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato platforma ruské vládě umožňuje uživatele sledovat. Úřady to popírají.
12:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu v Evropě, řekl Babiš

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek EU ETS, uvedl před zahájením jednodenního neformálního summitu EU na belgickém zámečku Alden Biesen český premiér Andrej Babiš (ANO). V současnosti jsou podle něj vidět jen slova, nikoli činy a evropský i český průmysl tak ztrácí.
11:42Aktualizovánopřed 7 hhodinami

V Buenos Aires vyšli lidé protestovat proti reformě trhu práce prosazované Mileiem

Odbory a levicové strany v Argentině uspořádaly demonstrace proti reformě trhu práce, kterou prosazuje argentinský prezident Javier Milei. Ve středu se protestující v ulicích Buenos Aires střetli s policisty, na které někteří házeli kameny i zápalné láhve. Policisté reagovali slzným plynem, vodními děly i gumovými projektily. Reforma, kterou aktuálně schválila horní komora parlamentu, má omezit mimo jiné právo na stávku, snížit odstupné, prodloužit zkušební dobu u nových zaměstnanců, ale i umožnit výplaty v naturáliích nebo dát zaměstnavatelům právo požadovat od zaměstnanců rozdělení dovolené. Zastánci změn si od toho slibují zvýšení produktivity i flexibility firem.
před 7 hhodinami
Načítání...