Po volebních výsledcích je na řadě jednání o koalicích. Babiše mrzí propad vládního partnera

Jasným vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které vyhrálo v deseti volebních krajích. Zároveň se může těšit ze zisku 178 krajských mandátů (oproti 176 mandátům v roce 2016). Po 99 mandátech mají Piráti (minule pět) i ODS (minule 76). Z dalších stran v Poslanecké sněmovně získali STAN 69 křesel (oproti 38), KDU-ČSL 53 (oproti 61), ČSSD 37 (oproti 125), SPD 35 (oproti 18), TOP 09 zůstalo na 19 a KSČM zbylo 13 (oproti 86).

Ve Středočeském kraji vyhrálo hnutí STAN, v Libereckém kraji stejně jako před čtyřmi lety Starostové pro Liberecký kraj a v Královéhradeckém kraji koalice ODS, STAN a Východočechů.

Babiš lituje ČSSD, s krajskými organizacemi ANO není spokojen

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru na webu Blesk.cz řekl, že ho mrzí propad koaliční ČSSD ve volbách. Hlasy pro sociální demokracii odešly k Pirátům, které považuje za extrémní levici, a k hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, nikoli k ANO, míní Babiš.

Vládní sociální demokraté přišli v krajských volbách o 88 zastupitelů a budou jich mít 37. „Mě to mrzí, protože musím říct, že předseda Hamáček se zachoval velice korektně. Já bych mu teď chtěl oficiálně poděkovat, i když možná v rámci ČSSD mu to budou vyčítat, on mě v televizních debatách nepodrazil,“ řekl Babiš.

Myslí si, že výsledky voleb nebudou mít vliv na fungování menšinového kabinetu s podporou komunistů. „ČSSD může poděkovat panu Hamáčkovi, že šla do vlády, že ji zachránil,“ poznamenal premiér. Od doby, kdy vedl sociální demokracii současný prezident Miloš Zeman, je podle Babiše Hamáček nejlepším předsedou strany.

Premiér chce podle něj v rámci hnutí ANO řešit, co jednotlivé krajské organizace přinášejí. „Je tam velký rozdíl, jestli kraje stále pracují, zakládají nové organizace, nebo si to zprivatizovali a jsou aktivní, jen když jsou volby. Dlouhodobě nejsem spokojen,“ řekl Babiš. „Za rok jsou klíčové (parlamentní) volby a my musíme generovat nějaké osobnosti, hnutí je negeneruje dostatečně,“ dodal.

Rodící se koalice budou i bez ANO

V mnoha krajích se teď bude nabízet koalice s vítězným hnutím ANO, jako se to už stalo v Moravskoslezském kraji, kde se sestaví čtyřkoalice ANO, ODS (ve spolupráci s TOP 09), KDU-ČSL a ČSSD.

K vládnoucí koalici má ANO nakročeno v Karlovarském kraji, kde se rýsuje dohoda s ODS, KDU-ČSL s podporou Soukromníků, Místním hnutím nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst a Sdružením nezávislých kandidátů 1 – Starostové našeho kraje (SNK1).

Vítěz krajských voleb bude mít největší šance na sestavení koalic ještě v Plzeňském, Zlínském a Ústeckém kraji a v Kraji Vysočina. Naopak s hnutím ANO se příliš nepočítá v Pardubickém, Královéhradeckém a Olomouckém kraji. Složité to bude mít i v Jihočeském kraji, kde jen těsně zvítězilo před ODS, a v Libereckém kraji.

Ve Středočeském kraji se dohodli na koalici vítězní Starostové s ODS, Piráty a Spojenci (koalice TOP 09, Hlas a Zelení). Hejtmankou se statne Petra Pecková (STAN), nyní začínají koaliční subjekty pracovat na programovém prohlášení.

V Jihomoravském kraji zůstane hnutí ANO navzdory prvnímu místu pravděpodobně v opozici, hejtmanem by se měl stát Jan Grolich z KDU-ČSL. V kraji druzí lidovci se dohodli na koalici s Piráty, ODS s podporou Svobodných a se Starosty pro jižní Moravu.

V Pardubickém kraji se rodí obnova předchozí koalice. Dosavadní hejtman Martin Netolický (ČSSD) uvedl, že politické subjekty, které se dohodly, chtějí v pondělí podepsat společné memorandum. Jedná se o sociální demokraty s hnutím Společně pro kraj, ODS s TOP 09, Koalicí pro Pardubický kraj a STAN. 

V Libereckém kraji zvítězili výrazným způsobem Starostové pro Liberecký kraj (SLK) se ziskem 22 ze 45 mandátů při volební účasti přes 40 procent.

„Já bych byl nejraději, kdyby to byla koalice Starostů, Pirátů a ODS. Ale nemohu vyloučit ani variantu, že v té koalici nakonec bude hnutí ANO, protože chceme koalici silnou. Chceme, aby v ní bylo více než třicet krajských zastupitelů. A bude tam nutná dohoda dvou menších úspěšných stran (Pirátů a ODS). Po včerejších jednáních budu opatrnější. Ty dvě strany se začaly proti sobě mediálně vymezovat už včera večer,“ uvedl k možnostem nové koalice dosavadní hejtman Martin Půta (SLK), který bude usilovat o třetí hejtmanský post v řadě.

Piráti si přijdou na téměř 25 milionů korun, škrtat musí ČSSD a KSČM

Za zastupitelské mandáty získané v letošních krajských volbách, kdy stát vyplácí stranám a hnutím 250 tisíc korun ročně na jednoho zastupitele, dostane nejvíc peněz hnutí ANO. Bude mu náležet roční příspěvek od státu 44,5 milionu korun.

Výrazně si v tomto ohledu polepší Piráti. Zatímco po volbách 2016 měli nárok na 1,25 milionu korun ročně, teď to bude 24,75 milionu korun. Stejně bude dostávat ODS, polepší si skoro o šest milionů. Skoro dvojnásobné příspěvky bude stát posílat proti stavu po volbách před čtyřmi lety hnutí SPD, a to 8,75 milionu korun. Polepší si také kasa hnutí STAN, a to z 9,5 milionu na 17,25 milionu korun. 

TOP 09 zůstane na ročním příspěvku 4,75 milionu korun. O dva miliony přijde KDU-ČSL, za zastupitelské mandáty bude dostávat každý rok 13,25 milionu korun.

Výrazně si kvůli volebnímu propadu pohorší ČSSD a KSČM. Sociální demokraté ztratí proti předchozím krajským volbám před čtyřmi lety 22 milionů korun ročně a komunisté 18,25 milionu. Jejich roční příspěvky budou 9,25 milionu a 3,25 milionu korun. 

Více žen i nižší věk v zastupitelstvech

V krajských zastupitelstvech přibylo po volbách 12 žen zastupitelek. Po minulých volbách jich zasedlo 137, nově jich tak bude 149. Jejich podíl se zvýší z 20,3 na 22,1 procenta.

Klesl naopak průměrný věk krajských zastupitelů. Zatímco po minulých volbách činil 50,08 roku, nyní bude 48,31.

Nejvyšší podíl z hlediska věku a pohlaví, téměř dvě pětiny, budou tvořit muži ve věku 30 až 49 let. Po minulých volbách byli nejpočetnější skupinou muži nad 50 let. Nejvyšší podíl žen, téměř třetina, zasedne v zastupitelstvu Královéhradeckého kraje.

Koronavirus nehrál ve volební účasti roli

Navzdory koronaviru přišlo ke krajským volbám 37,95 procenta voličů. Jednalo se tak o historicky druhou nejvyšší volební účast. „Ani já nebudu zakrývat, že to bylo pro mě překvapení. Nejen já, ale mnozí politologové a sociologové (říkali) a i z průzkumů vyplývalo, že účast nebude takto vysoká. A právě jako jeden z důvodů se uváděla případná obava lidí z koronaviru, obava jít mezi ostatní, dostávat se do prostředí, kde dochází k častějším sociálním interakcím ve volebních komisích,“ řekl politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just ve vysílání ČT24.

„Na druhou stranu je také pravda, že ministerstvo vnitra dělalo velmi intenzivní 'osvětovou' kampaň, ve které ujišťovalo, že z hlediska epidemické bezpečnosti je hlasování připraveno bez jakýchkoli problémů, že se nemusí ničeho obávat. Takže pravděpodobně to ujistilo, uspokojilo ty, kteří by i váhali, ať už proto, že patří do rizikové skupiny, ať už z hlediska věku, nebo jiných zdravotních komplikací,“ uvedl politolog.

„Také se ukázalo, že řada politických subjektů, zejména těch, které jsou na celonárodní úrovni v opozici, hodně mobilizovalo svoje voliče. Není to poprvé ani naposledy, kdy krajské nebo jakékoliv jiné volby v mezidobí mezi volbami sněmovními jsou opozicí často označovány za referendum o vládě. Zejména když se nyní – už nám zbývá jen rok – blížíme do hlavních sněmovních voleb. I tato mobilizace mohla sehrát svoji roli,“ dodal Just.

Voliči ANO volí značku, ne lídry, naznačil Just

Celorepublikově volby vyhrálo hnutí ANO, které zvítězilo v deseti z 13 volebních krajů. Podle politologa Justa ale krajští lídři vítězného hnutí nehráli velkou roli při rozhodování lidí.

„Volí značku, která se už v českém stranickém systému dostatečně usadila. Zároveň ta značka je velmi úzce spojena s Andrejem Babišem, můžeme bez nadsázky říct pupeční šňůrou. Takže osoba Andreje Babiše, jeho častá přítomnost v médiích, která byla ještě častější ve chvílích, kdy se z pozice předsedy vlády vyjadřoval k různým epidemickým věcem, ve spojení s tou značkou byla daleko větším bonusem pro kandidátní listiny v jednotlivých krajích,“ podotkl Just.