Jedno staronové křeslo v Senátu má již nyní jisté STAN, jehož děčínský senátor Zbyněk Linhart dostal v prvním kole nadpoloviční počet hlasů. Starostové zároveň budou mít spolu s ODS nejpočetnější zastoupení ve druhém kole, které proběhne 9. a 10. října. Početné bude i zastoupení ANO a lidovců. Naopak ČSSD může doufat maximálně ve čtyři senátní křesla. Obhajovala jich přitom deset.
STAN je provizorním vítězem senátních voleb, jisté má zatím jedno křeslo. Nejvíce ztratila ČSSD
Kromě Zbyňka Linharta měla k přímému vstupu do Senátu nakročeno i Miroslava Němcová (ODS), která se v obvodu Praha 1 pokouší připravit o křeslo bývalého rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL). Nakonec však získala 48,6 procenta a postoupila spolu s Hamplem do druhého kola stejně jako dalších devět kandidátů navržených ODS a šest dalších uchazečů o horní komoru navržených lidovci.
STAN může mít kromě Linharta až deset nových či staronových senátorů. Silné zastoupení ve druhém kole bude mít i vládní ANO, jehož kandidáti se budou ucházet o hlasy voličů v devíti obvodech.
Jeho koaliční partner ČSSD naopak jistě přijde o šest z deseti křesel, která mu dosud patřila. Ve druhém kole bude mít jen tři zástupce, kteří kandidují za sociální demokracii. Pouze bývalý šéf horní komory Milan Štěch přitom postoupil z prvního místa. Ve druhém kole na Znojemsku je ještě sociální demokrat Jan Grois, kterého však navrhlo hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu.
Tři kandidáty má ve druhém kole také TOP 09, po dvou Piráti a Senátor 21, ve druhém kole budou i kandidáti Svobodných a Soukromníků. KSČM, SPD ani Trikolóra naopak žádné zástupce v horní komoře mít nebudou.
Pokud jde o počty hlasů, nejvíce jich v prvním kole senátních voleb získal Michael Žantovský (za TOP 09) v Praze 5 – celkem 15 929. Z postupujících kandidátů potřeboval naopak nejméně hlasů k účasti ve druhém kole karvinský úřadující senátor Radek Sušil (ČSSD). Podpořilo jej 3335 voličů. Jeho soupeř v druhém kole Ondřej Feber (ANO) získal 5852 hlasů.
Karvinsko ostatně zaznamenalo nejnižší volební účast ze všech obvodů, hlasovalo 26 procent voličů. V Brně-městě jich naopak přišlo 47 procent. V celorepublikovém průměru hlasovalo v prvním kole senátních voleb 37 procent voličů.