Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Snažili se nás pokořit, umlčet, vyhubit. Nedokázali to. Chtěli před námi skrýt pravdu a zamlčet hrozné zločiny. Nedokázali to. Chtěli nás zmást, uvést v omyl, přimět nás, abychom nevěřili a nepamatovali si, a proto abychom odpustili. Nedokázali to,“ řekl Zelenskyj v projevu k národu, zveřejněném na sociálních sítí.
„Zlo nebylo zastaveno, nebylo odčiněno. Teď ho zastavíme. Ukrajina přežije. Ukrajina nezmizí. Ukrajina zachová sebe a pravdu,“ prohlásil Zelenskyj.
Ukrajinci si připomínají uměle vyvolaný hladomor z 30. let 20. století, při kterém podle odhadů historiků zahynulo 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Zelenskyj poděkoval všem státům, které „si vybraly spravedlnost“ a „nazvaly věci pravými jmény“, když uznaly hladomor za zločin proti lidskosti a proti Ukrajině.
V Kyjevě jsou předsedové obou komor českého parlamentu
Také obě komory českého parlamentu loni označily tento hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem. Předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová a předseda Senátu Vystrčil jsou nyní na jednodenní návštěvě Kyjeva, kde oba zapálili svíčky u památníku obětí hladomoru.
„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí,“ uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i prezident Zelenskyj či státníci dalších zemí.
Podle Pekarové Adamové mohla za hladomor politika tehdejšího Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má podle ní stejný cíl. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ prohlásila.
„Dodáme Kyjevu další zbraně, bojuje i za nás“
Pekarová Adamová později řekla v sídle ukrajinského parlamentu, že Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. „Měli bychom dodat více zbraní a já vám slibuji, že to budeme dále činit,“ řekla před poslanci. Rusko se podle ní dnes snaží nejen zničit Ukrajince, jak činilo i před devadesáti lety, ale také zlomit v prodlužující se válce ducha demokratických zemí, což mu nesmí projít. Stejně jako Vystrčil přitom podotkla, že o zbrojní pomoci v Česku rozhoduje vláda a její další možnosti musí zhodnotit ona.
Podle Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. „Jste hrdinové, jste lidé, kteří bojují nejen za sebe, ale i za ostatní,“ řekl Ukrajincům. Dodal, že silná účast české delegace, v níž kromě předsedů komor byli i další zákonodárci, měla dát Ukrajině najevo, že za ní Česko pevně stojí. Jako symbolický dar předal šéfovi tamního parlamentu Ruslanu Stefančukovi jednu z mimořádně výhřevných svíček, které vyrábějí Češi pro Ukrajince, kterým se nedostává světlo či teplo.
Stefančuk ocenil, že obě komory českého parlamentu loni označily hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem. Jako genocidu označily hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Francie, Německo, Polsko, Maďarsko či pobaltské země.
Čeští politici v Kyjevě jednali také se zástupci Krymských Tatarů, kteří od anexe ukrajinského poloostrova Ruskem čelí útlaku. Na závěr položili květy u fotografií Ukrajinců padlých v boji proti ruské agresi, které jsou umístěné na zdi pravoslavného Michajlovského kláštera.
„Nejsilnější dojem je pro mě ten, že se Ukrajinci vůbec nevzdávají, vůbec neustupují, jsou pořád přesvědčeni o správnosti své myšlenky,“ řekl novinářům předseda senátního školského výboru Jiří Růžička, který Ukrajinu navštívil během dvou let počtvrté. Podobně jako Ukrajinci by měli podle shodného pohledu celé české delegace k protahující se válce přistupovat i ukrajinští spojenci včetně Česka.
„Když vidím, kolik lidí zbytečně padlo kvůli agresi Ruska, kvůli tomu, že někdo chce obsadit jejich zemi a chová se jako terorista, tak si myslím, že musíme tu podporu nadále udržet,“ řekla místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová. V české parlamentní delegaci byl i předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS).
Politici dorazili do Kyjeva v sobotu ráno během ruského dronového útoku na město. Ukrajinský prezident označil nejnovější ruský dronový nálet, podle místních úřadů nejrozsáhlejší od vypuknutí plnohodnotné války loni v únoru, za „záměrný teror“ v den výročí památky obětí hladomoru. V Kyjevě jsou v sobotu na návštěvě také zástupci dalších evropských parlamentů.
Nejen ukrajinské úřady ho pokládají za genocidu. Podle mnoha historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josifa Stalina, který zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova.
Mezi rolníky rostl odpor, který se koncentroval hlavně na Ukrajině. Ta byla označována za obilnici Sovětského svazu a pracovalo zde v zemědělství podle studie Minnesotské univerzity až osmdesát procent aktivního obyvatelstva.
Takzvaný zákon pěti klasů ze srpna 1932 zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech a pozastavil zásobení vesnic. Porušení zákona, například krádež i jen hrstky obilí (odtud zákon pěti klasů), se trestalo zastřelením, v lepším případě trestem odnětí svobody na deset let.
Dosud soběstačným rolníkům – označovaným propagandisticky za „kulaky“ – bylo zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Zakázáno bylo vycestování z Ukrajiny i z venkova do měst.
Velká část zabavené produkce se odvážela do ruských průmyslových center nebo se využívala jako součást zahraničního obchodu Sovětského svazu.
Výsledkem všech událostí byl hladomor, v jehož důsledku zmizela nejen početná vrstva zámožných a na státu nezávislých statkářů, ale i celé pokolení rolnického obyvatelstva. Během 17 měsíců tehdy přišlo podle různých odhadů o život 1,8 až deset milionů lidí, z toho polovina na Ukrajině. Nejnovější odhady odborníků se přiklánějí k názoru, že přímo hlady zemřelo na Ukrajině okolo tří až 3,5 milionu lidí. Ukrajinská akademie věd uvádí, že v souvislosti s hladomorem na Ukrajině zahynulo 3,9 milionu lidí.
Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí byl hladomor na vrcholu na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu sedmnáct lidí, více než tisíc každou hodinu, téměř 25 tisíc za den. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus.
Někteří historici, jako například americký vědec Timothy Snyder, tvrdí, že šlo o cílenou snahu režimu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění.
Zdroje: ČTK, ČT24
