Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.
Příští rok by měla Ukrajina pořádat prezidentské volby, které se obvykle konají v březnu pátého roku vlády hlavy státu. Zatím není jasné, jestli, jak a kdy se uskuteční. Oproti tomu v případě voleb do parlamentu, které by měly padnout na konec října, už je jasné, že k nim v řádném termínu nedojde.
Tomu, aby si lidé v současné situaci vybrali své zástupce, brání mnoho překážek. Pět milionů Ukrajinců je vnitřně vysídleno a žije mimo své volební okrsky a dalších 14 milionů uprchlo do zahraničí, kde by mohli volit pouze na velvyslanectvích. Země by musela najít způsob, jak zorganizovat hlasování pro vojáky na frontě a jak zabránit Rusům, aby cílili na volební místnosti. Nejasné je také, jak umožnit volit lidem na územích, která aktuálně Rusko okupuje.
The Washington Post (WP) píše, že někteří ukrajinští politici tvrdí, že organizovat volby ve válce je přímo nemožné a mohlo by to poskytnout Moskvě prostředek k infiltraci a oslabení Ukrajiny zevnitř.
„Rusové na to tlačí prostřednictvím svých tajných kanálů,“ uvedl anonymně jeden z ukrajinských představitelů bezpečnostního aparátu. „Neexistuje situace, kdy by bylo možné uspořádat demokratické volby během války.“
Podobně se vyjádřila i bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, když prohlásila, že konání voleb v době války by vedlo k prohře Ukrajiny, protože vnitropolitické neshody by narušily národní jednotu potřebnou k porážce Ruska.
Válka a stanné právo
V neposlední řadě stojí v cestě konání voleb stanné právo, které v zemi platí. Stanné právo (lze také přeložit jako válečný či vojenský stav) je zakotveno v ukrajinské ústavě a naposledy bylo aktualizováno v roce 2015, tedy před Zelenského vstupem do politiky.
Článek 83 ukrajinské ústavy stanoví, že pokud za válečného stavu vyprší funkční období Nejvyšší rady, automaticky se prodlužuje až do ustavení nové Rady po skončení válečného stavu. Článek 19 ukrajinské legislativy o válečném stavu výslovně zakazuje konání celostátních voleb. Provedení voleb na Ukrajině ve válečném stavu by tedy bylo porušením právních norem, které předcházely Zelenskému a ruské invazi v plném rozsahu.
Stanné právo by omezilo i průběh kampaně – bylo by třeba hlídat, co mohou strany nebo média veřejnosti říkat. Stanovit nezávislý orgán, který by na bezpečnost veřejných informací dohlížel, by bylo bez politického vlivu nemožné.
Nejistá budoucnost
Platnost stanného práva musí každých 90 dní prodloužit ukrajinská vláda, což znamená, že se dá jen těžko odhadovat, jestli bude platit za několik měsíců. Naposledy ho prodloužila do 15. listopadu, což parlamentní volby v říjnovém termínu vyloučilo.
Zelenskyj řekl, že je připraven se souhlasem parlamentu stanné právo zrušit, to ale vyvolává velké otázky ohledně demokratické legitimity: většina televizních kanálů je pod silnou kontrolou vlády a účast obyvatel by komplikovaly již zmíněné problémy. Přerušení by navíc muselo trvat dva až tři měsíce, aby poskytlo stranám zákonnou dobu na kampaň.
V těžce postižených oblastech by se volby možná nemohly konat ani bezprostředně po skončení válečného stavu, a to kvůli problémům s bezpečností, dostupností volebních míst, členů volebních komisí, nebo informací o voličích – zkrátka narušené státní struktuře.
Výzvy ze zahraničí
Ze Západu se ale i přes všechna tato fakta ozývají výzvy k tomu, aby se volby konaly. Původně to navrhl šéf Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox, při své návštěvě Kyjeva pak stejné přesvědčení vyjádřil i americký senátor Lindsey Graham.
K věci se přihlásili i další republikáni, včetně konzervativního komentátora Tuckera Carlsona, který nepravdivě obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze zrušení voleb.
Zelenskyj v televizním rozhovoru na kanálu 1+1 řekl, že s Grahamem o této otázce hovořil. „Lindseymu jsem dal velmi jednoduchou odpověď, a to velmi rychle,“ řekl. Uvedl, že uspořádání voleb v době míru stojí pět miliard hřiven (přes tři 3 miliardy korun). „Nevím, kolik je potřeba v době války,“ dodal.
„Tak jsem mu řekl, že pokud USA a Evropa poskytnou finanční podporu…,“ naznačil tak, že by byl pro konání voleb, kdyby země měla dost prostředků. Zdůraznil ale, že nebude finance určené na zbraně alokovat na volby a že to ani zákon neumožňuje.
Postoj republikánů a demokratů
Graham následně vydal prohlášení, v němž uvedl, že „je velmi potěšen, že prezident Zelenskyj otevřel dveře volbám na Ukrajině v roce 2024“, a označil toto rozhodnutí za odvážné a důsledné a za „akt vzdoru proti ruské invazi“.
Republikánský kandidát na prezidenta Vivek Ramaswamy oproti tomu označil Zelenského požadavek na peníze za podvod na voliče. Podle něj je to vydírání. Ramaswamy již dříve uvedl, že Spojené státy by měly zastavit financování Ukrajiny a donutit Kyjev k jednání s Moskvou.
Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že je na Ukrajině, aby rozhodla, kdy uspořádá volby. Během návštěvy Kyjeva na začátku tohoto měsíce ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Zelenského, aby široce konzultoval s občanskou společností a ukrajinskou opozicí, kdy uspořádat další hlasování.
Vysoce postavený americký úředník, který hovořil s WP, uvedl, že Bidenova administrativa má pochopení pro mnohé logistické překážky, které brání konání voleb v době války. „Netlačíme na ně, aby se volby konaly,“ řekl.
