Norsko daruje Ukrajině stíhačky F-16. S výcvikem pomohou Portugalsko nebo Spojené státy

Skupina zemí, které chtějí pomoci Ukrajině s používáním amerických bojových letounů F-16, se ve čtvrtek rozšířila. Norský premiér Jonas Gahr Störe v Kyjevě oznámil, že jeho země Ukrajině daruje tyto stíhačky. Přesný počet letounů, které Kyjev od severské země dostane, však neuvedl. Ve večerních hodinách pak Pentagon oznámil, že Spojené státy mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat. Ochotu zapojit se do výcviku Ukrajinců potvrdilo i Portugalsko.

Störe, který navštívil Kyjev při příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti, prohlásil, že Norsko poskytne Ukrajině letouny F-16, ale bude jich pravděpodobně méně než deset.

Norský premiér dále uvedl, že informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o darování stíhaček a že Norsko bude s Kyjevem a se spojenci diskutovat o jejich počtu a také o harmonogramu jejich předání. „Ale Ukrajina může počítat s tím, že Norsko přispěje,“ ujistil Störe.

Norský premiér také řekl, že jeho země dodá Ukrajině protivzdušné střely a zařízení na odstraňování min a pomůže Kyjevu zabezpečit dodávky plynu a elektřiny.

„Podpora vzdušné obrany je důležitá, aby (Ukrajina) zabránila Rusku převzít kontrolu nad vzdušným prostorem a zamezila tak velkému utrpení civilistů a vojenským ztrátám,“ dodala norská vláda v prohlášení.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Pat Ryder ve čtvrtek večer řekl, že Spojené státy začnou cvičit ukrajinské vojáky na podzim. V září mají začít kurzy angličtiny a v říjnu pak letecký výcvik, který se uskuteční v Arizoně. V pondělí Pentagon uvedl, že Spojené státy jsou připraveny pomoci s výcvikem, pokud by se kapacity nabízené evropskými státy vyčerpaly. Výcviku v USA se podle Rydera zúčastní „několik pilotů a desítky techniků“.

Pomoc s výcvikem přislíbilo Portugalsko

Portugalsko je připraveno zapojit se do výcviku ukrajinských pilotů pro stíhačky F-16, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání se svým portugalským protějškem. Marcelo Rebelo de Sousa se ve středu v Kyjevě zúčastnil summitu Krymské platformy, který usiluje o obnovení kontroly Ukrajiny nad Krymem, protiprávně anektovaným Ruskem na jaře 2014.

„Portugalsko je účastníkem naší tankové a letecké koalice. Dnes Portugalsko potvrdilo připravenost přidat se k výcviku ukrajinských pilotů a techniků pro letouny F-16,“ oznámil Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina.

Lisabon v uplynulých měsících podpořil Ukrajinu dodávkou několika tanků Leopard 2 a dalšího vojenského materiálu. Stanice CNN Portugal ještě na jaře uvedla, že Lisabon dostal žádost také o letadla F-16, ale odmítl ji. Těchto stíhaček má portugalské letectvo necelé tři desítky. Místo toho se Portugalsko nabídlo, že vyhodnotí možnost poskytnout výcvik pilotům a technikům údržby. Podle portugalského ministerstva obrany ale dodání samotných letounů „nikdy nepřipadalo v úvahu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 19 mminutami

Rusko podle Putinova poradce odmítá příměří

Rusko podle Putinova poradce Jurije Ušakova americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Řekl to před jednáním s delegací z USA. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer jednat ruský vládce Vladimir Putin.
05:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla balík podpořit.
před 43 mminutami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 1 hhodinou

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 3 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 9 hhodinami
Načítání...