Vzali se v obleženém Azovstalu. On padl v boji, ona zmizela v ruském zajetí

4 minuty
Horizont ČT24: Vdova po zabitém vojákovi
Zdroj: ČT24

Když loni v květnu ruská armáda dobyla ocelárnu Azovstal v Mariupolu, zbylé ukrajinské obránce odvlekla do zajetí. Osud některých z nich dodnes zůstává neznámý. Nezvěstná je i Valerie Karpilenková, která se v krytu oceláren provdala za svého spolubojovníka. Po zmizelé ženě teď pátrá rodina vojáka, který při obraně Azovstalu zemřel.

„Portrét je namalovaný podle jejich jarní fotografie v krytu, pak se už nikdy neviděli,“ ukazuje matka zabitého vojáka Ljudmila Subotinová malbu dvou mladých lidí.

Milostný příběh Andreje a Valerie se odehrával v krytu pod Azovstalem. V době nejhorších bojů o ocelárny se rozhodli spojit své osudy svatebním slibem. Na znamení věrnosti si vyměnili prsteny z fólie. Pouhé dva dny po svatbě Andrej padl v boji.

„Kdybych měla být upřímná, moc bych chtěla za ním, ale slíbila jsem mu, že se odsud dostanu živá. Uvědomuji si, že to nějak musím zvládnout a dokončit věci, které jsme plánovali společně. Musím vidět jeho rodiče, kteří mě vnímají jako svou dceru a čekají na mě. Nemůžu to teď vzdát,“ slíbila si tehdy ve videu vdova Valerie Karpilenková v krytech pod Azovstalem.

Ukrajinští vojáci dokázali Azovstal bránit po dobu tří měsíců. Poslední ukrajinská bašta Mariupolu padla loni v květnu, když ukrajinské velení ve snaze zachránit životy obránců vydalo rozkaz zastavit odpor. Společně s dalšími vojáky, kteří přežili ruské obléhání, byla Karpilenková převezena do nechvalně známé věznice Olenivka. Po útoku na kolonii v okupované Doněcké oblasti měla skončit kdesi na ruském území.

Hledání nezvěstné

„Snažím se kontaktovat každého, kdo ji viděl nebo s ní byl. Všichni říkají, že je hodně statečná a neustále mluví o Andrejovi,“ svěřuje se Andrejova matka Ljudmila Subotinová. Mezi zajatci, které si už obě země vyměnily, Karpilenková nebyla. „Cítím vůči němu zodpovědnost. Musím Valerii dostat zpátky, aby byla s námi, protože teprve potom bude mít klid,“ doplňuje Subotinová.

Jako vzpomínku si žena uchovává květinu, kterou jí oba poslali na den matek v době, kdy se Azovstal držel. Buket dorazil přesně den po smrti syna. Další památkou je sborník básní sepsaný Karpilenkovou, který Ljudmila Subotinová nechala vydat.

„Chtěla bych, aby mé děti byly po mém boku. Cítím obrovský smutek. Stále mu říkám: Miluji tě, synáčku, musíš to vědět. Zase se setkáme a já ti donesu květiny,“ říká truchlící matka. Andrejovo tělo se nikdy nenašlo. Ona přesto doufá, že společně s Valerií Karpilenkovou se s ním bude moci jednou rozloučit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...