V městě panovala smrt. Topná sezona bude nejnáročnější v historii, řekl starosta Charkova

8 minut
Studio ČT24: Rozhovor se starostou Charkova Ihorem Terechovem
Zdroj: ČT24

Na 150 tisíc lidí bez domova, zcela zničené čtyři stovky výškových obytných budov a téměř zničené všechny z devíti městských částí. Tak popsal v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou situaci v Charkově na severovýchodě Ukrajiny jeho starosta Ihor Terechov. Pondělní raketové útoky zastavily ve druhém největším ukrajinském městě provoz metra, tramvají i trolejbusů.

Rusové nepřestávají ostřelovat město Charkov ani další místa v Charkovské oblasti. Podle Terechova okupační síly používají širokou škálu zbraní od modernizovaných raket S-300 přes vakuové bomby až po bombardování letectvem. „Dnes nemůžu říct, že něco, co je ve světě zakázáno, tu nebylo použito,“ dodal starosta.

Kvůli ruské agresi mají za sebou obyvatelé podle starosty další „velmi náročný týden“. Pondělní útoky poškodily energetickou infrastrukturu a celá Charkovská oblast se tak ocitla bez proudu. „Vůbec nefungovala veřejná doprava, zastavilo se metro. Přestali jsme dodávat vodu, teplo (…). Celý den jsme pracovali vedle energetických služeb, abychom mohli obnovit dodávky,“ řekl.

Hašení požárů po ruském raketovém útoku na Charkov v září
Zdroj: Pavel Němeček/ČTK

Obyvatelé se kvůli útokům na rozvodné sítě snaží omezovat spotřebu elektřiny. Město například prodloužilo intervaly MHD a změnilo její trasy, trolejbusy a metro zase nahrazují autobusy. „Elektrickou energii se snažíme šetřit všude,“ uvedl starosta.

Žádná městská část nezůstala bez škod

Kvůli škodám přišlo o své domovy asi 150 tisíc lidí, velká část z nich podle Terechova opustila Ukrajinu. „V Charkově zůstat nemohli, neměli kde bydlet. Ve městě panovala smrt, lidé byli nuceni odjet,“ popsal.

Zničených jsou podle něj čtyři stovky panelových domů a další více než čtyři tisíce vícepatrových domů. Navzdory ostřelování se je snaží pracovníci města opravovat.

Poškozené domy v Charkově
Zdroj: Evgeniy Maloletka/ČTK/AP

Z devíti obvodů města podle Terechova nezůstal žádný nepoškozený. „Všude jsou následky ostřelování, ve všech rajónech jsou velké škody. Velmi utrpěl průmyslový obvod,“ řekl. Největší škody jsou podle něj v Saltivském okrese. „Dřív to byl Moskevský okres, dnes jsme ho přejmenovali na Saltivský. Bydlí tam asi 350 tisíc lidí,“ popsal.

Prostředků, které Česko poskytlo na obnovu města, si Terechov podle svých slov váží. Díky nim například může Charkov vybavit generátory centra, kde se lidé budou moci v zimě ohřát nebo se najíst. Zima bude ale i tak velmi náročná. „Bude to asi nejnáročnější topná sezona v historii Charkova a Ukrajiny,“ zakončil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 19 mminutami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 3 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 5 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 7 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 8 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 9 hhodinami
Načítání...