Rusko násilně vyslýchalo japonského konzula kvůli údajné špionáži. Tokio zváží odvetu

Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Diplomat Tacunori Motoki byl posléze Moskvou označen za nežádoucí osobu. Zpráva o jeho zadržení přišla jen několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.

FSB uvedla, že konzula zadržela ve chvíli, kdy za úplatu dostával tajné informace o podrobnostech spolupráce Ruska s „jednou ze zemí asijsko-tichomořského regionu“ a o vlivu západních sankcí na hospodářství Přímořského kraje na ruském Dálném východě. Ve videozáznamu natočeném při výslechu konzul podle ruské agentury TASS přiznal, že porušil ruské zákony.

Moskva dala japonské straně diplomatickou cestou najevo svůj nesouhlas a rozhodla o vyhoštění diplomata.

Japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši uvedl, že během zadržení byl diplomat podroben „násilnému výslechu“, během kterého byl spoután a měl zavázané oči. Ministr v úterý zdůraznil, že Motoki se nedopustil žádné nezákonné činnosti, a jeho zadržení, které trvalo několik hodin, označil za „naprosto nepřijatelné“.

V reakci na to si japonské ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli incidentu ruského velvyslance Michaila Galuzina, napsala tisková agentura Kjódó. Ministerstvo požadovalo, aby se Moskva oficiálně omluvila, vysvětlil Hajaši a dodal, že vláda zváží vhodná odvetná opatření.

Zadržení přišlo po zpřísnění japonských sankcí vůči Rusku

Také japonské velvyslanectví v Moskvě podalo protest ruskému ministerstvu zahraničí a označilo Motokiho zadržení a výslech za porušení Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.

Kreml již dříve označil Japonsko za „nepřátelskou zemi“. Označení sdílí Tokio s USA, Velkou Británií a zeměmi EU poté, co se připojilo k uvalení sankcí na Moskvu kvůli válce na Ukrajině. Zadržení japonského diplomata přišlo po oznámení o jejich zpřísnění.

Japonské zpřísnění protiruských sankcí se týká vývozu materiálů, které by se daly použít k výrobě chemických zbraní, informoval v pondělí mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno. Japonsko rovněž na svůj sankční seznam přidalo 21 ruských organizací, mezi nimiž jsou například vědecké laboratoře. Japonská vláda rovněž schválila nové sankce, které minulý týden zveřejnil japonský ministr zahraničí na schůzce skupiny G7.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...