Mariupol se topí v tunách odpadků, městu hrozí epidemiologická katastrofa

Ruskem okupované ukrajinské přístavní město Mariupol je zavaleno tisíci tunami odpadků, které kvůli zničené infrastruktuře není kam odvézt. Oznámil to starosta města Vadym Bojčenko. Mariupol, v němž panují otřesné hygienické podmínky, je podle něj na pokraji epidemiologické katastrofy. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí odhadlo, že od začátku letošní invaze už ruští okupanti způsobili v zemi ekologické škody za více než šest miliard dolarů.

Rusy obsazený Mariupol zaplavily hory odpadu a panují v něm „zcela nehygienické“ podmínky, uvedl Bojčenko. „Mariupol je na pokraji epidemiologické katastrofy,“ citoval ho web listu Ukrajinska pravda.

„Šíří se infekční nemoci včetně cholery a úplavice. Ve všech oblastech se spontánně pohřbívá, kanalizace nefunguje. Chybí pitná voda. K tomu se přidávají hory nevysbíraných odpadků. To vše ohrožuje životy a zdraví obyvatel Mariupolu,“ prohlásil starosta s tím, že tamní lidé tak nyní žijí „v opravdovém ghettu“.

Městská rada oznámila, že ulice Mariupolu zaplavilo devět tisíc tun odpadků. Okupanti je neodstraňují, protože sami zničili městskou infrastrukturu. Od konce zimy se proto odpadky z Mariupolu nikam nevyvážejí, což zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění.

Poradce starosty Petro Andrjuščenko už dříve tento měsíc upozornil, že navzdory slibům okupantů se odpadky ve městě hromadí.

„Jak uvedly okupační úřady Mariupolu, epidemiologická situace je pod kontrolou. Trosky byly odklizeny. Odpadky byly odstraněny z ulic. Moře je čisté. Ale jisté to není,“ citovala jeho ironický komentář na sociální síti Telegram agentura Ukrinform.

Snímek z facebookového účtu mariupolské městské rady
Zdroj: Маріупольська міська рада/Facebook

Mariupol je téměř zničený

Dobytí Mariupolu oznámili ruští okupanti v květnu. Jeho ovládnutí jim umožnilo propojit anektovaný Krym po souši s okupovanými územími na Donbasu, čímž si Rusko zajistilo kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Rusové přístav dobyli po dlouhých bojích a blokádě, kterou Evropská unie nazvala „masivním válečným zločinem“.

Velké pobouření vyvolalo například bombardování porodnice a dětské nemocnice, při kterém přišli o život tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších sedmnáct osob utrpělo zranění. Ruský nálet zasáhl také divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývala tisícovka lidí. O život podle odhadů přišlo několik stovek osob, agentura AP později informovala až o přibližně šesti stech obětech.

Starosta Bojčenko v červnu uvedl, že infrastruktura města je z devadesáti procent zničená a zdevastována je polovina všech budov. „Opatrná bilance“ podle něj uvádí, že okupanti zabili dvaadvacet tisíc lidí, opravdový počet obětí je ale podle něj pravděpodobně mnohem vyšší.

Mariupol měl před válkou na 440 tisíc obyvatel, ze kterých jich ve zdevastovaném městě zůstalo okolo sta tisíc. Podle starosty mají jen omezený přístup k potravinám a pitné vodě, na ulicích leží mrtvá těla, některá jsou pohřbívána provizorně; nefunguje kanalizace a šíří se nemoci. Bojčenko označil situaci za humanitární katastrofu.

Škody za miliardy dolarů

Od začátku letošní plnohodnotné pozemní invaze už ruští okupanti napáchali ekologické škody za 202 miliard hřiven (přes šest miliard dolarů, více než 160 miliard korun), oznámil ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.

Ukrajinské úřady podle něj dosud zaznamenaly přes dvě stě padesát případů „ekocidy“, tedy ničení ekosystémů, a více než dva tisíce případů poškození životního prostředí.

„Důsledkem války je více než dvě stě tisíc tun nebezpečného odpadu a kovošrotu, každý zničený dům pak představuje padesát metrů krychlových odpadu z trosek,“ dodal podle webu listu Ukrajinska pravda.

Typy zločinů proti přírodě, které na Ukrajině způsobila ruská armáda
Zdroj: Ekodija

Kyjev se bude s Moskvou soudit

Ministr už dříve prohlásil, že Kyjev bude za ekologické škody žádat po Moskvě kompenzace prostřednictvím mezinárodních soudů. „Během uplynulých dvaceti let je toto první vojenský konflikt na světě, při němž byly způsobeny ekologické škody takových rozměrů,“ prohlásil v květnu.

Válka zahájená ruským agresorem zničila celé ekosystémy, připravila divokou přírodu o její přirozené prostředí a kontaminovala půdu v zemi, která patří k hlavním světovým producentům obilí, dodal tehdy.

„Ruské rakety zasáhly naše ropné sklady, tepelné elektrárny, chemické závody – to má rozhodně dopad na životní prostředí. Hoří lesy, jsou ničeny cenné chráněné oblasti,“ popsal Strilec.

Ekologické škody způsobené ruskými okupanty monitoruje také ukrajinská nevládní organizace Ekodija (EcoAction). Na svém webu nabízí interaktivní mapu, která aktuálně eviduje přes tři stovky případů. Vychází z informací médií a lokalizace škod může být jen přibližná, uvádí organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hirošima je symbolem nezdolnosti japonského národa, míní Pavel

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.
07:30Aktualizovánopřed 4 mminutami

Čínská školka dávala dětem do jídla barvu s olovem. Způsobila stovky otrav

Desítky regionálních úředníků a členů nemocničního personálu se manipulací se vzorky snažily tajit případ ze školky ve střední Číně, kde se přes 230 dětí otrávilo olovem. Zjistilo to oficiální vyšetřování, napsal web stanice BBC. Obsah jedovatého kovu v jídle více než 2000krát převyšoval státem povolenou normu.
před 39 mminutami

Když mladí muži nenávidí ženy. Recept na manosféru hledá Česko i Británie

Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.
před 1 hhodinou

Trump oznámil obchodní dohodu s Japonskem

Americký prezident Donald Trump v úterý večer (v noci na středu SELČ) oznámil obchodní dohodu s Japonskem. Na jejím základě podle něj asijská země investuje ve Spojených státech 550 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 11,5 bilionu korun) a bude platit takzvané reciproční clo ve výši patnácti procent.
před 2 hhodinami

Íránské rakety postihly v Izraeli také migranty z Ruska a Ukrajiny

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Ve věku 76 let zemřel rockový průkopník Ozzy Osbourne

Ve věku 76 let zemřela rocková legenda, zpěvák Ozzy Osbourne, informoval server BBC. Trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem na páteři. Kariéra „prince temnoty“ trvala přes padesát let a vynesla mu desítky ocenění. Nastartoval ji se skupinou Black Sabbath, v osmdesátých letech se dal na sólovou dráhu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj podepsal zákon oslabující nezávislost protikorupčních úřadů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý po 22. hodině SELČ podepsal zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi, píše agentura Reuters. Večer přitom v Kyjevě a dalších městech vyšly do ulic stovky lidí, kteří požadovali prezidentské veto poté, co návrh zákona schválil parlament. Normu kritizovala rovněž Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval dříve poslanec Jaroslav Železňak.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump nechal zveřejnit dokumenty o sledování Martina Luthera Kinga

Americký prezident Donald Trump nechal zveřejnit na čtvrt milionu stránek o sledování a atentátu na bojovníka za rovná práva Martina Luthera Kinga. Držitele Nobelovy ceny za mír zavraždil palbou z pušky v roce 1968 v Memphisu uprchlý trestanec. Okolnosti atentátu ovšem vyvolaly řadu pochyb, a to i ze strany samotných potomků zavražděného lidskoprávního aktivisty. King snil o tom, jak si v USA jednou budou všichni rovni bez ohledu na barvu pleti. Jeho vražda vyústila v násilné nepokoje i v přijetí zákona, který ukončil diskriminaci při hledání bydlení.
před 11 hhodinami
Načítání...