Pandemie ve světě: Evropské země kvůli nákaze zpřísňují opatření, Rakousko zahajuje uzávěru

Nahrávám video
Události ČT: V Rakousku začal lockdown
Zdroj: ČT24

Řada evropských zemí kvůli stále rychlejšímu šíření nákazy koronavirem podstatně zpřísní restrikce. Rakousko zahájilo uzávěru, během které smějí lidé opouštět domov jen v nejnutnějších případech, a uzavře se pro turisty. Sasko zavírá bary, kluby a ruší vánoční trhy, Slovensko a Řecko výrazně ztíží život neočkovaným. Vakcíny proti covidu pro děti by měly státy Evropské unie dostat 20. prosince. Premiéři Nizozemska a Belgie odsoudili víkendové protesty proti opatřením, které v obou zemích probíhaly.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Asi nejrazantnější postup proti pandemii zvolilo Rakousko, které k celostátní uzávěře (lockdownu) sáhlo v této vlně jako první země EU. Uzávěra potrvá nejméně deset dní, nejpozději má skončit za tři týdny.

Od pondělí smějí lidé opouštět domov jen v nutných případech –⁠ kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Zavřely se restaurace, hotely, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se ruší.

Těsně zákazu unikly lyžařské vleky a lanovky. Jezdí dál pro očkované Rakušany, kteří se ale nemůžou ubytovat v hotelu. Turistům ze zahraničí se země uzavřela úplně.

První den celostátního lockdownu nevyprázdnil ulice natolik jako první uzávěra, kterou vláda zavedla před rokem na jaře, píše deník Kurier. Podle něj se například ve Vídni opatření nijak nepromítla do obsazenosti veřejné dopravy a i v ulicích rakouské metropole bylo dopoledne dost lidí, i když ne tolik, kolik by pro tento předvánoční čas bylo obvyklé.

Kurier ve vídeňských ulicích oslovil několik lidí, kteří podle něj pro novou uzávěru většinou měli pochopení. „Pro obchodníky to určitě veselé není, ale zřejmě je to nutné. To, že se tomu dalo předejít, je druhá věc,“ řekl muž v jedné z lékáren. „Doufala jsem, že lockdown zavedou, v této situaci si nedovedu představit jiné opatření,“ citoval Kurier lékařku, podle níž měla být uzávěra zavedena už mnohem dříve.

Výrazné zpřísnění v Sasku

Velká omezení čekají i obyvatele německé spolkové země Sasko, která sousedí s Českem. Ruší se tam vánoční trhy, zavírají kluby, bary a také kulturní a sportovní zařízení. Neočkovaní s výjimkou supermarketů a drogerií nebudou smět do obchodů a restaurací.

V okresech, kde sedmidenní průměr nových případů na 100 tisíc obyvatel přesáhne tisícovku, nebudou smět neočkovaní od 22:00 do 06:00 následujícího dne vycházet z domova bez pádného důvodu. Lidem bez očkování se ztíží přístup do vnitřních veřejných prostor i ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Vakcíny proti covidu pro děti dostanou státy Evropské unie 20. prosince, oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, podle kterého má Německo do konce roku dostupných padesát milionů dávek očkování od firem Pfizer a Moderna. Zároveň prý s výrobci jedná o možném navýšení dodávek od příštího týdne.

V Německu s 83 miliony obyvatel žije 4,5 milionu dětí ve věku pět až jedenáct let. „Německo naráz dostane 2,4 milionu dávek, což prozatím velkou část potřeby pokryje,“ dodal.

Omezení pro neočkované na Slovensku a v Řecku

Neočkovaným se zúží volnočasové možnosti také na Slovensku a v Řecku. V Řecku je nově pro návštěvu kin, divadel, muzeí nebo vnitřních sportovišť nutný doklad o očkování nebo zotavení z covidu-19, negativní test na koronavirus už nestačí. Na Slovensku vláda rozhodla o tom, že lidé bez vakcinace nebo dokladu o prodělané nemoci covid-19 nebudou moci navštěvovat například nákupní centra a ani některé typy prodejen. 

Prokuratura v italském Bolzanu se zabývá soukromými večírky, které lidé údajně navštěvují, aby se dobrovolně nakazili koronavirem. O fenoménu informovaly lékařské úřady v Jižním Tyrolsku, kde se těchto akcí podle nich účastní hlavně mladí lidé. Několik účastníků již skončilo v nemocnici a na jednotce intenzivní péče, uvedla stanice Sky.

Podle lékařů se lidé chtějí nakazit koronavirem, aby získali protilátky a potvrzení do covidového certifikátu. To je možné dostat po dobu do 180 dní od uzdravení z nemoci. Dalšími možnostmi je se nechat naočkovat či mít negativní test. Covidový certifikát je v Itálii nezbytný například pro vstup na pracoviště, do barů či posiloven. 

Víkendové protesty v Nizozemsku a Belgii

Premiér Nizozemska Mark Rutte a jeho belgický protějšek Alexander De Croo v pondělí kritizovali průběh víkendových demonstrací proti covidovým restrikcím, které v několika městech provázely výtržnosti a střety s policií. Rutte hovořil o „čirém násilí“, které nemá nic společného s běžným protestem. Účastníky nepokojů označil za idioty.

„Uvědomuji si, že ve společnosti je silné napětí, protože se tak dlouho potýkáme se všemi koronavirovými útrapami,“ řekl nizozemský premiér a dodal, že bude vždy hájit možnost demonstrovat. „Co ale nikdy nepřijmu, je to, aby idioti používali čiré násilí proti lidem, kteří jsou tady každý den před vámi a přede mnou, aby zajistili bezpečnost v zemi, pod záminkou toho, že jsou nespokojení,“ pokračoval v rozhovoru se zpravodajskou společností RTL.

Nepokoje v Nizozemsku vypukly poté, co vláda zavedla „částečný lockdown“ a nařídila mimo jiné zkrácení otevírací doby obchodů a restaurací. Násilnosti začaly v pátek večer v Rotterdamu a pokračovaly v sobotu a neděli v Haagu nebo Groningenu. Demonstranti zapalovali ohně a útočili na policisty kamením a dalšími předměty, v Haagu při sobotních střetech pět strážců zákona utrpělo zranění. Počet zatčených v této souvislosti překročil 140, informovala agentura AFP s odkazem na policii a lokální média.

„Lidé, kteří jsou nespokojení s vládními opatřeními se mohou rozdělit do tří skupin. Jednak jsou to ti, kteří tradičně podporují občanské svobody, Nizozemsko je velmi liberální země. Potom jsou tam lidé, kteří odmítají očkování a jako poslední jsou to jedinci, kteří se do ulic přišli takříkajíc vyřádit a ti převážně stojí za víkendovými protesty,“ komentovala situaci velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Seuqensová.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rostoucí odpor vůči opatřením v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Podle ní poslední skupinu tvoří ultras některých fotbalových klubů a spouštěčem se pro ně stala také možnost zákazu vstupu fanoušků na sportovní utkání a zákaz zábavní pyrotechniky během silvestrovských oslav, který minulý týden oznámila nizozemská vláda. 

Obě západoevropské země v posledních dnech zpřísňují restrikce ve světle dramatického rozmachu nákazy, který je zařadil mezi země s největším výskytem nových infekcí na celém světě. Belgie, která má necelých 12 milionů obyvatel, v posledním týdnu registrovala skoro 14 tisíc nakažených denně, více než sedmnáctimilionové Nizozemsko pak přes 20 tisíc infekcí na den. V obou zemích absolvovalo očkování proti covidu-19 přes sedmdesát procent populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...