Pandemie ve světě: Evropské země kvůli nákaze zpřísňují opatření, Rakousko zahajuje uzávěru

3 minuty
Události ČT: V Rakousku začal lockdown
Zdroj: ČT24

Řada evropských zemí kvůli stále rychlejšímu šíření nákazy koronavirem podstatně zpřísní restrikce. Rakousko zahájilo uzávěru, během které smějí lidé opouštět domov jen v nejnutnějších případech, a uzavře se pro turisty. Sasko zavírá bary, kluby a ruší vánoční trhy, Slovensko a Řecko výrazně ztíží život neočkovaným. Vakcíny proti covidu pro děti by měly státy Evropské unie dostat 20. prosince. Premiéři Nizozemska a Belgie odsoudili víkendové protesty proti opatřením, které v obou zemích probíhaly.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Asi nejrazantnější postup proti pandemii zvolilo Rakousko, které k celostátní uzávěře (lockdownu) sáhlo v této vlně jako první země EU. Uzávěra potrvá nejméně deset dní, nejpozději má skončit za tři týdny.

Od pondělí smějí lidé opouštět domov jen v nutných případech –⁠ kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Zavřely se restaurace, hotely, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se ruší.

Těsně zákazu unikly lyžařské vleky a lanovky. Jezdí dál pro očkované Rakušany, kteří se ale nemůžou ubytovat v hotelu. Turistům ze zahraničí se země uzavřela úplně.

První den celostátního lockdownu nevyprázdnil ulice natolik jako první uzávěra, kterou vláda zavedla před rokem na jaře, píše deník Kurier. Podle něj se například ve Vídni opatření nijak nepromítla do obsazenosti veřejné dopravy a i v ulicích rakouské metropole bylo dopoledne dost lidí, i když ne tolik, kolik by pro tento předvánoční čas bylo obvyklé.

Kurier ve vídeňských ulicích oslovil několik lidí, kteří podle něj pro novou uzávěru většinou měli pochopení. „Pro obchodníky to určitě veselé není, ale zřejmě je to nutné. To, že se tomu dalo předejít, je druhá věc,“ řekl muž v jedné z lékáren. „Doufala jsem, že lockdown zavedou, v této situaci si nedovedu představit jiné opatření,“ citoval Kurier lékařku, podle níž měla být uzávěra zavedena už mnohem dříve.

Výrazné zpřísnění v Sasku

Velká omezení čekají i obyvatele německé spolkové země Sasko, která sousedí s Českem. Ruší se tam vánoční trhy, zavírají kluby, bary a také kulturní a sportovní zařízení. Neočkovaní s výjimkou supermarketů a drogerií nebudou smět do obchodů a restaurací.

V okresech, kde sedmidenní průměr nových případů na 100 tisíc obyvatel přesáhne tisícovku, nebudou smět neočkovaní od 22:00 do 06:00 následujícího dne vycházet z domova bez pádného důvodu. Lidem bez očkování se ztíží přístup do vnitřních veřejných prostor i ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Vakcíny proti covidu pro děti dostanou státy Evropské unie 20. prosince, oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, podle kterého má Německo do konce roku dostupných padesát milionů dávek očkování od firem Pfizer a Moderna. Zároveň prý s výrobci jedná o možném navýšení dodávek od příštího týdne.

V Německu s 83 miliony obyvatel žije 4,5 milionu dětí ve věku pět až jedenáct let. „Německo naráz dostane 2,4 milionu dávek, což prozatím velkou část potřeby pokryje,“ dodal.

Omezení pro neočkované na Slovensku a v Řecku

Neočkovaným se zúží volnočasové možnosti také na Slovensku a v Řecku. V Řecku je nově pro návštěvu kin, divadel, muzeí nebo vnitřních sportovišť nutný doklad o očkování nebo zotavení z covidu-19, negativní test na koronavirus už nestačí. Na Slovensku vláda rozhodla o tom, že lidé bez vakcinace nebo dokladu o prodělané nemoci covid-19 nebudou moci navštěvovat například nákupní centra a ani některé typy prodejen. 

Prokuratura v italském Bolzanu se zabývá soukromými večírky, které lidé údajně navštěvují, aby se dobrovolně nakazili koronavirem. O fenoménu informovaly lékařské úřady v Jižním Tyrolsku, kde se těchto akcí podle nich účastní hlavně mladí lidé. Několik účastníků již skončilo v nemocnici a na jednotce intenzivní péče, uvedla stanice Sky.

Podle lékařů se lidé chtějí nakazit koronavirem, aby získali protilátky a potvrzení do covidového certifikátu. To je možné dostat po dobu do 180 dní od uzdravení z nemoci. Dalšími možnostmi je se nechat naočkovat či mít negativní test. Covidový certifikát je v Itálii nezbytný například pro vstup na pracoviště, do barů či posiloven. 

Víkendové protesty v Nizozemsku a Belgii

Premiér Nizozemska Mark Rutte a jeho belgický protějšek Alexander De Croo v pondělí kritizovali průběh víkendových demonstrací proti covidovým restrikcím, které v několika městech provázely výtržnosti a střety s policií. Rutte hovořil o „čirém násilí“, které nemá nic společného s běžným protestem. Účastníky nepokojů označil za idioty.

„Uvědomuji si, že ve společnosti je silné napětí, protože se tak dlouho potýkáme se všemi koronavirovými útrapami,“ řekl nizozemský premiér a dodal, že bude vždy hájit možnost demonstrovat. „Co ale nikdy nepřijmu, je to, aby idioti používali čiré násilí proti lidem, kteří jsou tady každý den před vámi a přede mnou, aby zajistili bezpečnost v zemi, pod záminkou toho, že jsou nespokojení,“ pokračoval v rozhovoru se zpravodajskou společností RTL.

Nepokoje v Nizozemsku vypukly poté, co vláda zavedla „částečný lockdown“ a nařídila mimo jiné zkrácení otevírací doby obchodů a restaurací. Násilnosti začaly v pátek večer v Rotterdamu a pokračovaly v sobotu a neděli v Haagu nebo Groningenu. Demonstranti zapalovali ohně a útočili na policisty kamením a dalšími předměty, v Haagu při sobotních střetech pět strážců zákona utrpělo zranění. Počet zatčených v této souvislosti překročil 140, informovala agentura AFP s odkazem na policii a lokální média.

„Lidé, kteří jsou nespokojení s vládními opatřeními se mohou rozdělit do tří skupin. Jednak jsou to ti, kteří tradičně podporují občanské svobody, Nizozemsko je velmi liberální země. Potom jsou tam lidé, kteří odmítají očkování a jako poslední jsou to jedinci, kteří se do ulic přišli takříkajíc vyřádit a ti převážně stojí za víkendovými protesty,“ komentovala situaci velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Seuqensová.

6 minut
Horizont ČT24: Rostoucí odpor vůči opatřením v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Podle ní poslední skupinu tvoří ultras některých fotbalových klubů a spouštěčem se pro ně stala také možnost zákazu vstupu fanoušků na sportovní utkání a zákaz zábavní pyrotechniky během silvestrovských oslav, který minulý týden oznámila nizozemská vláda. 

Obě západoevropské země v posledních dnech zpřísňují restrikce ve světle dramatického rozmachu nákazy, který je zařadil mezi země s největším výskytem nových infekcí na celém světě. Belgie, která má necelých 12 milionů obyvatel, v posledním týdnu registrovala skoro 14 tisíc nakažených denně, více než sedmnáctimilionové Nizozemsko pak přes 20 tisíc infekcí na den. V obou zemích absolvovalo očkování proti covidu-19 přes sedmdesát procent populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26AktualizovánoPrávě teď

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 7 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 23 mminutami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 47 mminutami

Putin má otázky kolem případného příměří. Kyjev neuzná ruské nároky na ukrajinské území

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Kyjevští vládní představitelé uvedli, že nastal čas na diplomatická řešení, ale že nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské územi.
05:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 4 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 5 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 5 hhodinami
Načítání...