Pandemie ve světě: Evropské země kvůli nákaze zpřísňují opatření, Rakousko zahajuje uzávěru

3 minuty
Události ČT: V Rakousku začal lockdown
Zdroj: ČT24

Řada evropských zemí kvůli stále rychlejšímu šíření nákazy koronavirem podstatně zpřísní restrikce. Rakousko zahájilo uzávěru, během které smějí lidé opouštět domov jen v nejnutnějších případech, a uzavře se pro turisty. Sasko zavírá bary, kluby a ruší vánoční trhy, Slovensko a Řecko výrazně ztíží život neočkovaným. Vakcíny proti covidu pro děti by měly státy Evropské unie dostat 20. prosince. Premiéři Nizozemska a Belgie odsoudili víkendové protesty proti opatřením, které v obou zemích probíhaly.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Asi nejrazantnější postup proti pandemii zvolilo Rakousko, které k celostátní uzávěře (lockdownu) sáhlo v této vlně jako první země EU. Uzávěra potrvá nejméně deset dní, nejpozději má skončit za tři týdny.

Od pondělí smějí lidé opouštět domov jen v nutných případech –⁠ kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Zavřely se restaurace, hotely, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se ruší.

Těsně zákazu unikly lyžařské vleky a lanovky. Jezdí dál pro očkované Rakušany, kteří se ale nemůžou ubytovat v hotelu. Turistům ze zahraničí se země uzavřela úplně.

První den celostátního lockdownu nevyprázdnil ulice natolik jako první uzávěra, kterou vláda zavedla před rokem na jaře, píše deník Kurier. Podle něj se například ve Vídni opatření nijak nepromítla do obsazenosti veřejné dopravy a i v ulicích rakouské metropole bylo dopoledne dost lidí, i když ne tolik, kolik by pro tento předvánoční čas bylo obvyklé.

Kurier ve vídeňských ulicích oslovil několik lidí, kteří podle něj pro novou uzávěru většinou měli pochopení. „Pro obchodníky to určitě veselé není, ale zřejmě je to nutné. To, že se tomu dalo předejít, je druhá věc,“ řekl muž v jedné z lékáren. „Doufala jsem, že lockdown zavedou, v této situaci si nedovedu představit jiné opatření,“ citoval Kurier lékařku, podle níž měla být uzávěra zavedena už mnohem dříve.

Výrazné zpřísnění v Sasku

Velká omezení čekají i obyvatele německé spolkové země Sasko, která sousedí s Českem. Ruší se tam vánoční trhy, zavírají kluby, bary a také kulturní a sportovní zařízení. Neočkovaní s výjimkou supermarketů a drogerií nebudou smět do obchodů a restaurací.

V okresech, kde sedmidenní průměr nových případů na 100 tisíc obyvatel přesáhne tisícovku, nebudou smět neočkovaní od 22:00 do 06:00 následujícího dne vycházet z domova bez pádného důvodu. Lidem bez očkování se ztíží přístup do vnitřních veřejných prostor i ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Vakcíny proti covidu pro děti dostanou státy Evropské unie 20. prosince, oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, podle kterého má Německo do konce roku dostupných padesát milionů dávek očkování od firem Pfizer a Moderna. Zároveň prý s výrobci jedná o možném navýšení dodávek od příštího týdne.

V Německu s 83 miliony obyvatel žije 4,5 milionu dětí ve věku pět až jedenáct let. „Německo naráz dostane 2,4 milionu dávek, což prozatím velkou část potřeby pokryje,“ dodal.

Omezení pro neočkované na Slovensku a v Řecku

Neočkovaným se zúží volnočasové možnosti také na Slovensku a v Řecku. V Řecku je nově pro návštěvu kin, divadel, muzeí nebo vnitřních sportovišť nutný doklad o očkování nebo zotavení z covidu-19, negativní test na koronavirus už nestačí. Na Slovensku vláda rozhodla o tom, že lidé bez vakcinace nebo dokladu o prodělané nemoci covid-19 nebudou moci navštěvovat například nákupní centra a ani některé typy prodejen. 

Prokuratura v italském Bolzanu se zabývá soukromými večírky, které lidé údajně navštěvují, aby se dobrovolně nakazili koronavirem. O fenoménu informovaly lékařské úřady v Jižním Tyrolsku, kde se těchto akcí podle nich účastní hlavně mladí lidé. Několik účastníků již skončilo v nemocnici a na jednotce intenzivní péče, uvedla stanice Sky.

Podle lékařů se lidé chtějí nakazit koronavirem, aby získali protilátky a potvrzení do covidového certifikátu. To je možné dostat po dobu do 180 dní od uzdravení z nemoci. Dalšími možnostmi je se nechat naočkovat či mít negativní test. Covidový certifikát je v Itálii nezbytný například pro vstup na pracoviště, do barů či posiloven. 

Víkendové protesty v Nizozemsku a Belgii

Premiér Nizozemska Mark Rutte a jeho belgický protějšek Alexander De Croo v pondělí kritizovali průběh víkendových demonstrací proti covidovým restrikcím, které v několika městech provázely výtržnosti a střety s policií. Rutte hovořil o „čirém násilí“, které nemá nic společného s běžným protestem. Účastníky nepokojů označil za idioty.

„Uvědomuji si, že ve společnosti je silné napětí, protože se tak dlouho potýkáme se všemi koronavirovými útrapami,“ řekl nizozemský premiér a dodal, že bude vždy hájit možnost demonstrovat. „Co ale nikdy nepřijmu, je to, aby idioti používali čiré násilí proti lidem, kteří jsou tady každý den před vámi a přede mnou, aby zajistili bezpečnost v zemi, pod záminkou toho, že jsou nespokojení,“ pokračoval v rozhovoru se zpravodajskou společností RTL.

Nepokoje v Nizozemsku vypukly poté, co vláda zavedla „částečný lockdown“ a nařídila mimo jiné zkrácení otevírací doby obchodů a restaurací. Násilnosti začaly v pátek večer v Rotterdamu a pokračovaly v sobotu a neděli v Haagu nebo Groningenu. Demonstranti zapalovali ohně a útočili na policisty kamením a dalšími předměty, v Haagu při sobotních střetech pět strážců zákona utrpělo zranění. Počet zatčených v této souvislosti překročil 140, informovala agentura AFP s odkazem na policii a lokální média.

„Lidé, kteří jsou nespokojení s vládními opatřeními se mohou rozdělit do tří skupin. Jednak jsou to ti, kteří tradičně podporují občanské svobody, Nizozemsko je velmi liberální země. Potom jsou tam lidé, kteří odmítají očkování a jako poslední jsou to jedinci, kteří se do ulic přišli takříkajíc vyřádit a ti převážně stojí za víkendovými protesty,“ komentovala situaci velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Seuqensová.

6 minut
Horizont ČT24: Rostoucí odpor vůči opatřením v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Podle ní poslední skupinu tvoří ultras některých fotbalových klubů a spouštěčem se pro ně stala také možnost zákazu vstupu fanoušků na sportovní utkání a zákaz zábavní pyrotechniky během silvestrovských oslav, který minulý týden oznámila nizozemská vláda. 

Obě západoevropské země v posledních dnech zpřísňují restrikce ve světle dramatického rozmachu nákazy, který je zařadil mezi země s největším výskytem nových infekcí na celém světě. Belgie, která má necelých 12 milionů obyvatel, v posledním týdnu registrovala skoro 14 tisíc nakažených denně, více než sedmnáctimilionové Nizozemsko pak přes 20 tisíc infekcí na den. V obou zemích absolvovalo očkování proti covidu-19 přes sedmdesát procent populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 8 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...