Italové mohou do práce jedině s covid pasem. V mnoha městech proto lidé stávkovali a protestovali

Nahrávám video
Události: Italské protesty proti zeleným pasům
Zdroj: ČT24

Stávky a protesty provází v Itálii začátek platnosti nového opatření, kvůli kterému se lidé musejí při příchodu do práce prokázat covidovým pasem. V provozu zůstal i přístav Terst, kde  se na výzvu odborů sešlo na 6500 lidí. Přístav je klíčový pro napájení ropovodu vedoucího přes Ingolstadt do Kralup nad Vltavou, případně i Litvínova. V několika městech včetně Boloni, Janova nebo Říma se sešly tisíce lidí, chaos v dopravě, kterým organizátoři demonstrací hrozili, ale nakonec nenastal.

Způsob kontroly potvrzení o bezinfekčnosti či o očkování proti covidu-19 si stanoví každá organizace či firma sama. Ta může být namátková či při vstupu na pracoviště a za nedodržení nové povinnosti hrozí pokuty zaměstnancům i zaměstnavatelům.

„Je to zavedeno především z preventivních důvodů, situace zatím není nijak alarmující, Italové na tom v minulosti byli rozhodně mnohem hůře, než v současnosti. Vláda se nicméně snaží přimět neočkované, aby se před zimou naočkovali,“ vysvětlil nová opatření v Itálii zpravodaj ČT Jan Šmíd. 

Takzvaný zelený pas, jímž se v Itálii už musí lidé prokazovat například při vstupu do vnitřních prostorů restaurací či kin a musí už ho mít například učitelé, dostanou lidé, kteří mají alespoň dva týdny po první dávce očkování, nebo mají negativní test na covid nejvýše dva dny starý, nebo nemoc prodělali v předchozích šesti měsících. Povinnost covidpasů platí nejméně do konce roku, dokdy zatím trvá nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií. Nouzový stav ale může být opět prodloužen.

Nahrávám video
Jan Šmíd: V Itálii se očekávají demonstrace
Zdroj: ČT24

V Itálii je očkováno 80 procent lidí starších dvanácti let, což je v porovnání s evropskými zeměmi velmi vysoké číslo. Je ale problém s tím, že řada lidí nad 50 let se vůbec nechce nechat očkovat. Ti ale patří do rizikové skupiny, připomněl Šmíd. 

Povinnost prokazovat se certifikáty se nyní nově týká asi 23 milionů pracovníků, z nichž asi půl milionu lidí není očkováno. Právě na ty vláda v tuto chvíli cílí.

Spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi uvádí, že italská vláda považuje covid pas za jediné východisko z pandemie. Situace v Itálii dle ní zůstává stabilní už přibližně dva měsíce. Přesto ale hlásí každý den 30 až 40 mrtvých s covidem, do konce roku se tedy další rozvolňování neplánuje. „Nicméně lidé s certifikátem jsou dost volní, mohou do divadla, do muzeí, do posilovny, prostě všude. To je také důvod, proč se třeba nechávají očkovat středoškoláci, třebaže s tím rodiče občas nesouhlasí,“ uvedla.

Lidé se bouří

V Mestre poblíž Benátek demonstrovaly asi tři tisíce lidí, tisíce lidí se navečer sešly také v centru metropole. Stovky lidí dopoledne protestovaly na hlavním nádraží ve Florencii.

V některých firmách odbory vyhlásily proti nové povinnosti stávky. Velkou pozornost si získal protest občanských zaměstnanců italských vzdušných sil, kteří chtěli zablokovat vstup na vojenskou základnu v Sigonelle na Sicílii. Ve městě Settala poblíž Milána asi třicítka zaměstnanců blokovala vstup do areálu přepravní firmy DHL.

Protesty zaznamenaly i další italské přístavy. V některých firmách odbory vyhlásily proti nové povinnosti stávky. Velkou pozornost si získal protest občanských zaměstnanců italských vzdušných sil, kteří chtěli zablokovat vstup na vojenskou základnu v Sigonelle na Sicílii. 

Pokuty až 1500 eur

Pokud zaměstnanci nebudou mít covidový pas, pošle je zaměstnavatel na neplacenou dovolenou a hrozí jim rovněž pokuta stejně jako zaměstnavatelům. Lidé, kteří vyrazí bez zeleného pasu do práce, mohou dostat pokutu 600 až 1500 eur (15 200 až 38 tisíc korun).

V Itálii podobně jako v dalších evropských zemích bylo dosud nutné se prokázat covidovým certifikátem při vstupu do vnitřních prostorů barů, restaurací či kin. Covidový certifikát je povinný také při nástupu na dálkové spoje. Musí se jím prokazovat učitelé a další pracovníci na školách. 

Výjimku nemají ani vysoce postavení politici. Pokud certifikát nepředloží například poslanci a jejich asistenti, nebude jim umožněn vstup do areálu sněmovny. Poslancům navíc hrozí vyloučení ze zasedání po dobu dvou až patnáct dnů, čímž by přišli i o část platu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...