Ministerstvo zdravotnictví chce zrušit povinnost nosit roušky a respirátory, až bude naočkovaných alespoň 75 procent Čechů. V současnosti alespoň jednu dávku dostalo zhruba 56 procent obyvatel a zájem dlouhodobě klesá. Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa je třeba oslovit lidi v regionech či nabídnout stoprocentní nemocenskou v dnech po očkování. Lékařka Ludmila Bezdíčková v Událostech, komentářích popisuje, že s blížícím se podzimem registruje vyšší zájem mladých. Pro seniory je prý důležitá možnost vybrat si vakcínu.
K vysoké proočkovanosti může pomoci plná nemocenská, míní sociolog
Události, komentáře: Jak naočkovat 75 procent populace? (zdroj: ČT24)
I když zájem o vakcinaci v posledních týdnech klesá, důvěra v ni podle Prokopa roste. „Je vidět, že když se proočkuje nějaká skupina – třeba starší lidé v lednu, v únoru –, tak ve zbytku skupiny roste důvěra, takže se podařilo přesvědčit většinu starších lidí, původně třeba nedůvěřivých, z nižších sociálních skupin,“ líčí sociolog.
V Česku stále zbývá naočkovat zhruba půl milionu seniorů, tedy věkovou skupinu, která patří mezi rizikové. Prokop to vysvětluje chybějící snahou oslovit lidi v regionech. „Pořád je prostor, jak to dostat k praktikům, udělat mobilní týmy, dopisy VZP. Řada lidí neví, jak se k očkování dostat, nejsou aktivní, takže podle mě je šance řadu seniorů oslovit,“ podotýká s tím, že mezi hlavní motivace patří možnost výběru vakcíny.
Bezdíčková říká, že lékaři seniory obvolávali ve dvou vlnách. Nejprve v době, kdy ještě vakcíny mezi praktiky nebyly, a podruhé, když je ordinace dostaly. Alespoň jednou dávkou prý její ordinace naočkovala osmdesát procent pacientů nad sedmdesát let. „Měli jsme velkou výhodu, že jsme dodávky dostali rychle a že jsme Praha, kde je situace jiná než v krajích. Je to dosažitelné telefonováním, přímou komunikací s lidmi,“ popisuje lékařka praxi.
Důvěra mezi mladými
Naopak se podle Prokopových slov nepodařilo přesvědčit k očkování mladé, zejména ty, kterých se netýkají benefity jako snazší možnost cestování a kteří nepociťují zdravotní rizika covidu-19. „Tam je od minulého září posun k neochotě,“ konstatuje. „Česká kampaň zdůrazňovala pragmatické aspekty a v mladé generaci jsou chudší lidé, kteří tolik necestují, nechodí na kulturní akce, kde by se měl vyžadovat covidpas,“ doplňuje.
Nižší důvěru ve vakcinaci mají lidé, kteří méně důvěřují institucím – například vládě, zdravotníkům či expertům –, a také ti, kteří nemají s covidem-19 osobní zkušenost nebo kupříkladu v jejich okolí v důsledku této infekce nikdo nezemřel, popisuje sociolog z PAQ Research a Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Bezdíčková dodává, že o očkování je nyní mezi nejmladší generací o něco větší zájem, byť jde o jednotky pacientů. Domnívá se, že to souvisí s očekávanou podzimní vlnou a tím, že se mluví o komplikacích, které může přinést. Mírný vzestup zaznamenala podle svých slov rovněž na začátku prázdnin, kdy se lidé chystali na dovolené.
Vedlejší účinky a pragmatismus
Hlavní problém je podle lékařky s dávkami vakcíny – jedna ampule Moderny jich obsahuje deset a je třeba ji spotřebovat během jednoho dne. „Ačkoliv se to zdá relativně málo, tak jestliže sečteme svoje pacienty ve věkových kategoriích, už jich tolik nenaočkovaných nemáme, takže vymýšlíme způsoby, jak vzájemně spolupracovat, jak očkovat i neregistrované pacienty. Ale v regionech, kde není síť tak hustá, je to komplikované,“ vysvětluje Bezdíčková.
Podle Prokopa by pomohlo, kdyby stát nesl větší odpovědnost za náklady vedlejších efektů očkování – jako příklad dává stoprocentní nemocenskou v týdnu po očkování. „Lidé se nebojí jenom dezinformačních vedlejších efektů, ale prostě toho, že nepůjdou do práce, protože budou mít dva dny teplotu. To jsou pragmatičtější starosti, které mohou u nejistých převážit misky vah,“ upozorňuje sociolog.