Kolem letiště ve Vodochodech se už nesmí stavět domy, obce se chtějí bránit

Úřad pro civilní letectví vytvořil okolo letiště ve Vodochodech u Prahy tzv. ochranné hlukové pásmo, které zabrání nové výstavbě domů. Uvnitř zóny se nachází 50 staveb, u nichž musí letiště zajistit plnění všech hlukových limitů, případně je od majitelů vykoupit. Pásmo se týká stávající infrastruktury a úrovně provozu, pokud by se letiště rozšiřovalo, muselo by požádat o vytvoření nového.

„Kromě ochrany samotného letiště je vyhlášení ochranného hlukového pásma důležité i pro ochranu lidí před spekulanty, kteří ve spolupráci s některými obcemi totálně ignorují existenci letiště a umísťují rezidenční zástavbu do jeho těsné blízkosti. Lidem pak domy prodávají s tím, že žádné letiště nebude,“ řekl generální ředitel letiště Martin Kačur. „Zároveň nám ochranné hlukové pásmo umožní garantovat plnění závazků, jež máme vůči armádě až do roku 2027,“ dodal.

Podobně má ochranné hlukové pásmo vytvořené i pražské Letiště Václava Havla, i když s výjimkami z plnění hygienických limitů hluku, a dále vojenská letiště. U jiných letišť v Česku zatím hlukové pásmo vyhlášeno nebylo. Jde tak o precedentní rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví.

Dotčené obce, které většinou nesouhlasí s plánovaným rozšiřováním Vodochod, musí pásmo zapracovat do svých územních plánů. Jde zejména o Bášť, Panenské Břežany a Dolany, okrajově pak o Máslovice, Zlončice, Postřižín, Odolenu Vodu, Klíčany a Vodochody.

Starostové vznášejí výhrady

Podle starostky Panenských Břežan Lucie Fiury se kvůli pásmu stanou pozemky a nemovitosti v něm zahrnuté v podstatě neprodejnými. Připomínky k vytvoření pásma podle ní dávala obec už před třemi lety a za tu dobu nepřišlo jejich vypořádání. S rozhodnutím se teď starostka seznamuje. Právní zástupce iniciativy Stop letišti Vodochody podle ní připravuje způsob, jak se bránit. „Další kroky určitě budou,“ uvedla Fiury.

Starosta Líbeznice Martin Kupka pak odmítl Kačurova slova, že by obce klamavou výstavbu v okolí letiště podporovaly. „Z jeho strany je to opravdu trapný útok,“ prohlásil. „Starostové obcí zastupují zájmy lidí v tomto území.“

Podle starostky Máslovic Vladimíry Sýkorové si starostové nejdříve v nejbližších dnech několikasetstránkový dokument nastudují a poté rozhodnou o dalším postupu. Proti vytvoření pásma je i vedení obce Bašť. „Zasáhne to do pravidel výstavby. Určitě se s tím nemíříme a budeme bojovat dál,“ řekla starostka Iva Cucová.

Letiště Vodochody na leteckém snímku z roku 2012
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Rozvoj letiště brzdí posouzení vlivu na životní prostředí

Letiště Vodochody kvůli plánovanému rozšíření již několik let usiluje o posouzení vlivu na životní prostředí EIA. To získalo v roce 2013, ale ministerstvo životního prostředí kladné stanovisko o rok později zrušilo. Po soudních sporech městský soud na začátku roku 2016 rozhodnutí ministerstva zrušil.

Resort by tak měl vydat závaznou podobu stanoviska podle nového zákona o EIA, od dubna tak ale podle Kačura neučinil. „Vyzvali jsme ministerstvo životního prostředí, aby závaznou podobu stanoviska vydalo do poloviny listopadu, jinak se kvůli nečinnosti ministerstva životního prostředí znovu obrátíme na soud,“ podotkl.

Podle Kačura stát dlouhodobě nezákonně brání naplnění privatizačního projektu Aera Vodochody, jehož součástí je i projekt rozvoje letiště, se kterým jej vláda skupině Penta v roce 2006 prodávala.

Případné rozšíření Vodochod na standardní veřejné letiště pak není nežádoucí ani podle některých odborníků. „Druhé letiště pro Prahu není na škodu,“ prohlásil například letecký publicista Martin Velek. „V Londýně je vedle hlavního letiště Heathrow ještě Gatwick, a i když je Praha menší, většina velkoměst prostě víc letišť má.“