Orel skalní se vrací. V Oderských vrších se narodilo druhé mládě

Oproti loňskému roku si letos našel slovenský pár orlů skalních jiné hnízdiště. Ještě v březnu si značkovali svoje staré hnízdo na vysoké jedli v oblasti vojenského prostoru Libavá, kde se loni vylíhla Anežka, čerstvými větvičkami. Nakonec ale toto hnízdo opustili. „Proč na poslední chvíli hnízdiště změnili, není úplně jasné. Faktorů je více, ale hlavním důvodem asi je, že jejich jedle i další stromy okolo začaly schnout,“ vysvětloval ornitolog a šéf projektu Návrat orla skalního do České republiky Petr Orel.

Rezivějící strom ptáci pravděpodobně nepovažovali za dost pevný a bezpečný. Našli si nové útočiště o kus dál. Ornitologové ale zprvu nevěděli kde. „Hledání bylo velmi komplikované hlavně proto, že místo, které si našli, je velmi špatně dostupné,“ popisoval Orel. O to větší byla jeho radost, když po téměř dvou měsících hledání našel nové působiště Slávka a Libavé i s malým bílým opeřencem uprostřed. Narodilo se někdy počátkem května. „Hnízdo si postavili opět na jedli. Mládě působí vitálně. Věříme, že i toto hnízdění dopadne dobře, zvláště když přežilo i nedávnou vichřici,“ uvedl Orel. Dodal, že členové týmu hledají vhodné místo, ze kterého by bylo možné rodinu s mládětem snímat.

Od roku 2006, kdy ochránci z Bartošovic pustili do přírody první slovenskou orlici Anču, vzlétlo v oblasti Beskyd více než dvacet těchto dravců, kteří patří vedle orla mořského k největším na severní polokouli. V současné době z nich žije a volně létá 13. Čtyři uhynuli nebo je otrávili či postřelili lidé, jeden musí žít v zajetí, protože potřebuje trvalou péči.

Petr Orel a další členové týmu jsou přesvědčeni, že orel skalní, kterého v Česku vyhubili lidé, do zdejší horské krajiny patří a prospěje stabilizaci ekosystému. Repatriace mláďat byla jedinou cestou, jak tyto dravce přilákat zpět. Je vědecky dokázáno, že orli jsou přísně vázáni na místo svého narození. Nově vzniklé páry hnízdí vždy v blízkosti rodičů.

Na Slovensku i v Čechách a na Moravě žily v minulosti stovky orlů, vedle skalního a mořského také královský a křiklavý. „Navzdory tomu, že si je lidé dávali na erby a státní znaky, si dlouho mysleli, že jim tito ptáci škodí. To vedlo v 19. století ke značnému snížení počtů orlů a místy k jejich úplnému vyhubení. I po zavedení jejich ochrany na počátku 20. století pokračoval jejich nelegální lov, další byli otráveni pesticidy, které se hojně používaly v zemědělství. Přesto se začali vracet,“ vysvětloval česko-slovenskou historii orlů Petr Orel. Zdůraznil, že ani dnes tady orli nejsou v bezpečí. Mnoho ptáků hyne například na sloupech elektrického vedení. Jednu orlici z projektu Návrat orla skalního do České republiky nedávno někdo postřelil.