Orel skalní se vrací. V Oderských vrších se narodilo druhé mládě

Oderské vrchy - V Oderských vrších se vylíhlo další mládě orla skalního. Loni to bylo poprvé po více než sto letech, co v České republice zahnízdili tito kriticky ohrožení dravci. Nové mládě se narodilo stejnému páru jako loni - Slávkovi a Libavé v Oderských vrších. Ochránci přírody z Bartošovic na Novojičínsku se o to snažili od roku 2006, kdy začali v oblasti Beskyd vypouštět mláďata ze Slovenska v naději, že se tam tento druh opět trvale usadí.

Oproti loňskému roku si letos našel slovenský pár orlů skalních jiné hnízdiště. Ještě v březnu si značkovali svoje staré hnízdo na vysoké jedli v oblasti vojenského prostoru Libavá, kde se loni vylíhla Anežka, čerstvými větvičkami. Nakonec ale toto hnízdo opustili. „Proč na poslední chvíli hnízdiště změnili, není úplně jasné. Faktorů je více, ale hlavním důvodem asi je, že jejich jedle i další stromy okolo začaly schnout,“ vysvětloval ornitolog a šéf projektu Návrat orla skalního do České republiky Petr Orel.

Rezivějící strom ptáci pravděpodobně nepovažovali za dost pevný a bezpečný. Našli si nové útočiště o kus dál. Ornitologové ale zprvu nevěděli kde. „Hledání bylo velmi komplikované hlavně proto, že místo, které si našli, je velmi špatně dostupné,“ popisoval Orel. O to větší byla jeho radost, když po téměř dvou měsících hledání našel nové působiště Slávka a Libavé i s malým bílým opeřencem uprostřed. Narodilo se někdy počátkem května. „Hnízdo si postavili opět na jedli. Mládě působí vitálně. Věříme, že i toto hnízdění dopadne dobře, zvláště když přežilo i nedávnou vichřici,“ uvedl Orel. Dodal, že členové týmu hledají vhodné místo, ze kterého by bylo možné rodinu s mládětem snímat.

Od roku 2006, kdy ochránci z Bartošovic pustili do přírody první slovenskou orlici Anču, vzlétlo v oblasti Beskyd více než dvacet těchto dravců, kteří patří vedle orla mořského k největším na severní polokouli. V současné době z nich žije a volně létá 13. Čtyři uhynuli nebo je otrávili či postřelili lidé, jeden musí žít v zajetí, protože potřebuje trvalou péči.

Petr Orel a další členové týmu jsou přesvědčeni, že orel skalní, kterého v Česku vyhubili lidé, do zdejší horské krajiny patří a prospěje stabilizaci ekosystému. Repatriace mláďat byla jedinou cestou, jak tyto dravce přilákat zpět. Je vědecky dokázáno, že orli jsou přísně vázáni na místo svého narození. Nově vzniklé páry hnízdí vždy v blízkosti rodičů.

Na Slovensku i v Čechách a na Moravě žily v minulosti stovky orlů, vedle skalního a mořského také královský a křiklavý. „Navzdory tomu, že si je lidé dávali na erby a státní znaky, si dlouho mysleli, že jim tito ptáci škodí. To vedlo v 19. století ke značnému snížení počtů orlů a místy k jejich úplnému vyhubení. I po zavedení jejich ochrany na počátku 20. století pokračoval jejich nelegální lov, další byli otráveni pesticidy, které se hojně používaly v zemědělství. Přesto se začali vracet,“ vysvětloval česko-slovenskou historii orlů Petr Orel. Zdůraznil, že ani dnes tady orli nejsou v bezpečí. Mnoho ptáků hyne například na sloupech elektrického vedení. Jednu orlici z projektu Návrat orla skalního do České republiky nedávno někdo postřelil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

O pronájem pozemků u Hustopečí zasažených benzenem má zájem Diamo

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila agentura ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba jedenáct hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla policie.
2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Olomoucký soud vynesl v kauze IT zakázek znovu zprošťující rozsudek

Olomoucký krajský soud v kauze údajně zmanipulovaných třinácti veřejných zakázek na informační systémy znovu vynesl zprošťující rozsudek. V případu bylo původně obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting, na verdikt ve čtvrtek čekalo nakonec jen sedmnáct lidí, u dalších sedmi soud již dříve rozhodl o zastavení trestního stíhání pro promlčení. Rozsudek není pravomocný, žalobce se na místě odvolal.
26. 3. 2026Aktualizováno26. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
17. 3. 2026Aktualizováno17. 3. 2026

Shoda jen ve dvou případech. Ve studii o defibrilátorech se manipulovalo, píší SZ

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026
Načítání...