Krnov odebral čestné občanství Klementu Gottwaldovi

2 minuty
Krnovští zastupitelé odebrali čestné občanství Klementu Gottwaldovi
Zdroj: ČT24

První komunistický prezident Klement Gottwald už není čestným občanem Krnova. O odejmutí tohoto titulu rozhodli na svém zasedání zastupitelé města, proti byl jen jeden hlas. Čestným občanem Krnova byl Gottwald od roku 1949.

Pro odejmutí titulu čestného občana města bývalého prezidenta Klementa Gottwalda hlasovala většina zastupitelů. Z 23 přítomných bylo 20 pro, jeden proti a dva se zdrželi.

„Z výsledků včerejšího hlasování jsem nadšen, jsem rád, že hlasování dopadlo tak,, jak dopadlo i díky opozici, která se chovala velmi korektně,“ uvedl člen rady města Krnova Miroslav Indrák (za ANO).

Pro odebrání nehlasovali jen zastupitelé komunistické strany. „Jsem zklamán, že k tomu zastupitelstvo přistoupilo a zrušilo čestné občanství Klementa Gottwalda. Můžu zopakovat pouze tolik, že už před dávnými lety Tomáš Garrigue Masaryk řekl, že národ, který si neváží své historie, si ji musí prožít znovu,“ řekl člen zastupitelstva Petr Vratecký (KSČM).

Po sametové revoluci se k odebrání čestného občanství Gottwaldovi rozhodlo více měst

Prvním městem, které Gottwaldovi zrušilo čestné občanství, byla v roce 1990 Praha. Následovaly Louny, Pardubice a v roce 1996 Opava. Město Zlín, které Gottwaldovo jméno neslo celých čtyřicet let, odejmulo čestné občanství bývalému prezidentovi v roce 2010.

„Učím na zdejším krnovském gymnáziu a spousta studentů se mě ptá, jak je možné, že někdo takový jako pan Gottwald má vlastně čestné občanství města Krnova. Od včerejška to už není pravda, takže jsem rád i za ně,“ popsal Indrák.

V žádosti o odejmutí občanství Gottwaldovi zastupitelstvem stojí, že patří k jednoznačně nejhorším postavám české historie a byl hlavním viníkem rudého teroru 50. let, který vedl ke 230 rozsudkům smrti.

Zastupitelé Krnova tak rozhodli podle daných pravidel. Čestné občanství podle nich lze odebrat tomu, kdo se závažným způsobem provinil proti zásadám morálky či právnímu řádu nebo tomu, u koho dodatečně vyjdou najevo skutečnosti, na jejichž základě by k udělení čestného občanství nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Obyvatelé Nových Heřminov se vyslovili pro stavbu přehrady

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.
včeraAktualizovánovčera v 20:33

Liberec zatím nezakáže bivakování na veřejných místech. Některá města to udělala

Liberec zatím nezakáže bezdomovcům bivakování a táboření na určených veřejných místech. Návrh změny vyhlášky primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) z jednání zastupitelstva stáhl. Zdůvodnil to tím, že navrženou úpravu chce projednat v odborných orgánech města. Podobnou vyhlášku naopak před nedávnem schválili v Bohumíně a v březnu ve Frýdku-Místku. Ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa považuje takové vyhlášky za nešťastné.
24. 4. 2025

Před víkendem dorazí déšť a silné bouřky, na východě platí výstraha

Po deštivém konci pracovního týdne se o víkendu v Česku vyjasní. V noci na neděli ale hrozí četné přízemní mrazíky. Přes den se teploty vyšplhají až na 18 stupňů Celsia, v příštím týdnu by se pak měly vrátit nad hranici dvaceti stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Pro východní polovinu republiky platí pro čtvrtek výstraha před silnými bouřkami, a to až do 22. hodiny. Místy může spadnout až 30 milimetrů srážek, při opakovaných bouřkách výjimečně i kolem 50 milimetrů.
24. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025

Kogenerační jednotky či fotovoltaiky. Města a instituce díky nim šetří miliony

Havířovská nemocnice zprovoznila kogenerační jednotku za osmnáct milionů korun. Chce tak vyřešit problémy s vysokými cenami energií. Na vybudování zařízení přispěl kraj. Podle dat ze zkušebního provozu ušetří nemocnice ročně až osm milionů. Podobně jako v Havířově uvažují i na jiných místech v republice. Někde k tomu stále využívají služby centrálního dodavatele energií.
23. 4. 2025

„Pevnostní“ Opava byla osvobozena před 80 lety, centrum silně poničilo bombardování

Přesně před osmdesáti lety byla osvobozena Opava, na příchod sovětské armády se město v německém područí připravovalo už od ledna 1945. Slezská metropole byla označována za pevnostní, a proto z ní museli být evakuováni civilní obyvatelé. Sověti využili i intenzivní bombardování a ostřelování – Opava se tak stala jedním z nejvíce zničených měst v tuzemsku, více než tři čtvrtiny staveb byly poškozeny nebo zcela zničeny.
22. 4. 2025

Tisíce českých mostů jsou ve špatném až havarijním stavu

Kraje vypisují výběrová řízení na letošní opravy mostů. V posledních osmi letech se jich podařilo opravit desítky, přesto ve špatném až havarijním stavu jich zůstává přes tři tisíce. V havarijním, tedy v tom nejhorším stavu jich je zhruba padesát. Provozovatelé mostních konstrukcí mají povinnost provádět pravidelné kontroly.
22. 4. 2025

Přes sto schodů, pak na lana. Dělníci opravují hradní rozhlednu

Zavěšení na lanech ve čtyřicetimetrové výšce pracují pokrývači, kteří opravují střechu gotické rozhledny štramberského hradu. Vyměňují ztrouchnivělé dřevěné šindele za nové. Kvůli opravám je teď kulturní památka s kamennou věží známou jako Trúba zavřená. Dělníci musí každý den nejprve vyšlapat 120 schodů ke krovu. Na lanech se pak spouštějí přímo na místo opravy. Čtyři desítky metrů vysoká kamenná věž je jedním z mála pozůstatků středověkého hradu. Na počátku minulého století byla přestavěna na rozhlednu s dřevěnou střechou.
19. 4. 2025
Načítání...