Anonymita internetu je často jen zdánlivá a pisatelé by měli vědět, že jsou dohledatelní a mohou nést zodpovědnost. Na konferenci Nenávist na internetu to uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zmínil, že nejčastějším terčem předsudečné nenávisti na českém internetu jsou stále Romové, přibývá verbálních útoků na muslimy a Židy.
O tématu je podle Zemana nutné mluvit, včetně medializace odsuzujících rozsudků. Drtivá většina soudních verdiktů pro pachatele byla vynesena nad muži, jen malá část jsou recidivisté, zjistila Kancelář veřejného ochránce práv při analýze soudních rozhodnutí.
„Lidé by měli vědět, že internet není anonymní, a to, co tam napíší, že to tam zůstane, že to je dohledatelné a že za to mají odpovědnost, mnohdy i tu trestní,“ připomněl Zeman. „Veřejnost musí být informována o tom, že právo platí i na internetu,“ dodala i ombudsmanka Anna Šabatová.
Nenávistné výroky neboli hate speech označil Zeman za nemoc současné doby, kterou je třeba léčit, jinak může postoupit do dalšího stadia a vést k podobným činům, jako byl nedávný útok na synagogu v Halle.
Při postihování nezákonných projevů nenávisti na internetu musí policie a žalobci podle Zemana uplatňovat nové metody a přizpůsobit se charakteristikám on-line prostoru. Represe není podle Zemana jediným lékem, spíše krajním řešením. Důležitá je prevence, osvěta, působení v rodinách i školách.
Podle ombudsmanky by měli projevy nenávisti kategoricky odsoudit lidé, kteří mají společenskou odpovědnost jako politici nebo vědci. „Masovost a částečná anonymita svádí k tomu, že lidé vychrlí výroky tak odporné a nehumánní, až se tají dech,“ řekla na konferenci. Vyjádřila také obavu o mladou generaci, která by mohla nenávistné výroky brát jako normu.
Před soud se pachatelé dostanou zřídka
V minulosti se útoky na internetu zabýval i Ústavní soud, zastal se například zpěváka romského původu Radka Bangy.
Předseda soudu Pavel Rychetský ale upozornil, že i když se před soudce dostane takových případů malé množství, neznamená to, že by se děly výjimečně. „Je to tím, že zatím nejsou schopny orgány trestního řízení identifikovat pachatele této trestné činnosti a dostat je až před soud,“ míní.
Internet podle něj změnil chování lidí. To, co by se neodvážili říct tváří v tvář, jim anonymní prostředí internetu umožňuje ventilovat. Podle něj je třeba hledat prostředky, jak tomu zabránit. „Nemůžeme připustit masivní státem řízené zavedení cenzury. A je jedno, jestli jsou to média v kyberprostoru nebo média obecně dostupná. Současně nemůžeme ponechat volný prostor pro trestnou činnost a přihlížet tomu s prázdnýma rukama,“ uvedl Rychetský.
Útoků se podle soudkyně Šimáčkové dopouštějí frustrovaní lidé
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková podle vlastních slov sama čelila nenávistným útokům po některých rozhodnutích. Lidé jí psali, že uhoří v pekle, anebo jí přáli znásilnění. Obecně se Šimáčková domnívá, že nenávistných výroků se často dopouštějí lidé frustrovaní, nešťastní. „Je nutné se zabývat důvody jejich frustrace,“ uvedla.
„Velká část naší populace není spokojená se svým životem, nemá pocit, že je naplněn, že politická reprezentace ji skutečně zastupuje a zastupuje její zájmy. Bezradný člověk se chytá jakékoliv možnosti, která ho jakoby dá dohromady s ostatními nespokojenými,“ dodal Rychetský.
Podle Šimáčkové je úkolem pro stát i právní profesionály, aby vyjasnili hranice trestného projevu. Ne každý nepřípustný či nevhodný projev je totiž důvodem k trestnímu stíhání. Je třeba zvýšit povědomí o tom, kudy vede hranice nezákonnosti, o čem je možné debatovat, a co už bude kriminalizováno.
