Do Šlechtovy restaurace se vrátí život s příští sezonou. Památkou se prohnaly živly i znárodnění

Slavná Šlechtova restaurace v pražské Stromovce se znovu otevře. Tentokrát ji bude provozovat Vinohradský pivovar, který prostory původně barokního letohrádku oživí i kulturou. Zprovoznění začne postupně, od příští letní sezony by měla fungovat minimálně venkovní část letohrádku. Šlechtova restaurace je kulturní památkou, od šedesátých let ale chátrala. Její rekonstrukci teď dokončují restaurátoři.

Do Šlechtovy restaurace se vrátí restaurace i kavárna tak, jak tomu bylo dlouhé roky až do druhé světové války. Počítá se s organizováním kulturních akcí nebo svateb.

Podle pražské radní Hany Třeštíkové (Praha Sobě) to ale nebude hned, i když se má restaurace alespoň zčásti otevřít už příští rok. „Nejdřív zprovozníme venkovní sezení a venkovní provoz tak, aby už příští rok tady Pražané mohli dostat pivo a něco k jídlu,“ plánuje Třeštíková. 

Balustráda i grotta

Zatímco některé části Šlechtovy restaurace se musely znovu vystavět, a někteří proto mluvili spíše o výstavbě repliky než o rekonstrukci, jiné prvky se zachovaly a teď se obnovují. Třeba původní balustráda okolo teras, která v chátrající restauraci roky ležela.

„Byla demontována a uskladněna v objektu. Dílce byly naskládané na sobě, takže nebylo zřejmé, v jakém jsou stavu. Byla to trochu sázka do loterie,“ upozornil jednatel restaurátorské firmy Jan Munzar.

Obnovuje se i hlavní sál a takzvaná grotta, tedy umělá jeskyně, která stála ve výklenku naproti vchodu. Její součástí byla fontána s bronzovou plastikou Poseidona. Jeskyně patřila k nejcennějším částem objektu. Restaurátoři teď pracují na výzdobě i vodním prvku. „Bude tam osázená kašna z pískovcového kamene, kolem pískovcová dlažba, která bude prosvětlená, vznikne výklenek a krápníkový svod vody, kde poteče takový vodopád,“ popsal Munzar. 

Do otevření se ještě prostory restaurace mírně upraví tak, aby vyhovovaly novému provozovateli. Původním termínem ukončení oprav byl letošní duben. Zástupci magistrátu ale v březnu uvedli, že práce na stavební části by měly skončit až k 31. prosinci.

Vinohradský pivovar plánuje spolupráci s hudebním festivalem i výtvarníky

Provozovatelem restaurace bude Vinohradský pivovar. Společnost Obecní dům, která bude správcem objektu, oslovila deset firem a šest na nabídku reagovalo. 

„Chceme, aby se Šlechtova restaurace stala vyhledávaným cílem, nejen zastávkou na výletě,“ uvedl jeden ze spolumajitelů Vinohradského pivovaru Jan Korselt. Doplnil, že neplánují provoz založit na čepovaném pivu, ale nabídnou například i kávu a vařit budou tradiční česká jídla.

Návštěvníky chtějí nalákat také na kulturní program. V plánu jsou divadelní i koncertní představení. Možná je spolupráce s hudebním festivalem Metronome, který se koná na holešovickém výstavišti, řekl Korselt s tím, že velmi dobré vztahy mají také s Akademií výtvarných umění, která sídlí nedaleko.

Vinohradský pivovar bude pravděpodobně platit nájemné z obratu, kdy bude stanovena minimální suma, kterou by i v případě nulového obratu musel zaplatit. Vše je ale zatím předmětem jednání. Praha také musí uzavřít do konce roku smlouvu se samotným Obecním domem, ve hře je i dohoda na dobu neurčitou. 

Císařský letohrádek nejdřív zrcadlil Tróju, pak život v Praze

Sláva Šlechtovy restaurace je dílem pozdního 19. století a počátku 20. století. Barokní letohrádek vznikl v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. Projektoval také trojský zámek či barokní přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanech. Letohrádku v oboře se říkalo Královská dvorana. 

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace.

V roce 1833 si budovu pronajal Václav Šlechta, který ji nechal přestavět, čímž získala svoji charakteristickou gotickou podobu. Za jeho správy restaurace prosperovala: Stromovka se stala oblíbeným výletním cílem Pražanů, a to přesto, že tehdy byla ještě poměrně daleko od Prahy. Holešovice-Bubny, které s ní sousedí, se staly součástí královského hlavního města až v roce 1884 a teprve tehdy také začala jezdit do této části tramvaj. Lidé však i předtím přicházeli, procházeli se, a když chtěli do restaurace, vlastně neměli jinou možnost než navštívit Šlechtovu restauraci.

Budovou se prohnaly živly i komunistický režim

Konec slavné éry nastal po převratu v roce 1948. V éře znárodňování došlo i na rodinu Šlechtových. Úřady začaly na posledního provozovatele naléhat, aby svoji restauraci začlenil do podniku Hotely a restaurace hl. m. Prahy. Takový požadavek jej však rozčílil natolik, že dostal infarkt a zemřel – a znárodnění restaurace už nic nebránilo. 

Dnes ještě žije vnuk slavného provozovatele. Karel Šlechta žil v budově restaurace do svých devíti let spolu s rodiči a sestrou. „Byl to opravdu společenský sál na bály a na taneční,“ vzpomíná potomek původních provozovatelů.

Znárodnění Šlechtově restauraci neprospělo. Přestože byla budova v roce 1958 prohlášena za kulturní památku, dvě dekády státní správy dokázaly objekt zdevastovat. Kdysi slavný podnik musel být koncem 60. let uzavřen kvůli havarijnímu stavu budovy. 

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesnil Mikuláš Hulec, který v minulosti připravil projekt rekonstrukce objektu. Jeho návrhy ale někdejší pražská koalice smetla ze stolu; o tom ale později.

Od uzavření se na Šlechtově restauraci vyřádily doslova všechny živly. V letech 1978 a 1980 bývalá restaurace vyhořela, v roce 2002 zaplavila celou Stromovku včetně Šlechtovky voda, která se vylila z rozvodněné Vltavy a budovu zatopila do výše několika metrů. V letech 2010 a 2011 zase ohrozily bývalou restauraci sesuvy půdy. Jeden z nich souvisel s ražbou tunelů komplexu Blanka pod parkem, druhý vysvětloval magistrát prasklým vodovodem. Právě zajištěním budovy proti sesuvům nakonec začala její rekonstrukce.

Nahrávám video
Nejen Cibulka, chátrajících památek je po Praze více
Zdroj: ČT24

Dočkala se!

Poprvé se o opravě objektu začalo mluvit hned v devadesátých letech, Šlechtově restauraci ale nebylo přáno. Městská část neúspěšně hledala investora, opravu navíc výrazně zkomplikovaly zmíněné povodně v roce 2002.

Za primátora Pavla Béma (ODS), tedy před rokem 2010, vznikl velkolepý projekt za čtvrt miliardy korun. Počítal s komplexní renovací, ve Šlechtovce měly vzniknout hned tři restaurace včetně luxusní, jejíž hosty by až do srdce Stromovky vozily limuzíny. Uskutečnila se také soutěž na dodavatele: vítězný projekt připravili architekti Daniel Špička a citovaný Mikuláš Hulec.

Jenže zatímco podle nich by cena rekonstrukce dosáhla asi 140 milionů korun, cena vzešlá ze soutěže byla dvojnásobná. Proč, k tomu se nikdo nepřihlásil. Po volbách proto z rekonstrukce sešlo, nová rada nebyla z projektu nadšena a tehdejší radní pro kulturu Václav Novotný prohlásil projekt za předražený. 

Nahrávám video
Začíná očekávaná rekonstrukce Šlechtovy restaurace
Zdroj: ČT24

Šlechtova restaurace se nakonec dočkala: její rekonstrukce začala v roce 2017. Vedení hlavního města schvalovalo vítěze tendru nadvakrát, protože proti prvnímu výběru se odvolali dva další účastníci soutěže s tím, že vítězná firma nemá všechna příslušná živnostenská oprávnění.

Výběrová komise v obou případech vybrala Pracom. Město předpokládá, že za rekonstrukci zaplatí 120 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Odborný ústav vyšetřuje manévr portugalského letadla u Křivoklátu, píše MF Dnes

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod vyšetřuje jako vážný incident lednový manévr letadla portugalského dopravce, při kterém se letoun poblíž Křivoklátu ve velké rychlosti dostal nízko nad zem. Pilot Airbusu A320neo na lince z Lisabonu do Prahy srážce s terénem zabránil, píše Mladá fronta DNES (MF Dnes).
před 22 mminutami

Padl další rozsudek v kauze Stoka. Obžalovaný dostal tři roky vězení

Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil v korupční kauze Stoka Samanu el-Talabanimu souhrnný trest tři roky vězení a peněžitý trest 800 tisíc korun. Soud schválil jeho dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel se státním zástupcem. Trest je mírnější, než který mu soud uložil v roce 2022. Jde o poslední, jedenáctou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza jako taková ještě ale nekončí.
před 34 mminutami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 6 hhodinami

Strážců přírody je málo. CHKO shánějí dobrovolníky

Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.
před 7 hhodinami

Na jih Čech se po 17 letech vrací ukradená socha, vypátrali ji ve Španělsku

Po sedmnácti letech se do Římova na Českobudějovicku vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel v květnu 2009 z kaple, která je součástí Křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali dřevěnou sochu až ve Španělsku. Tamní policie ji zajistila, umělecké dílo se tak mohlo vrátit na jih Čech. Originál sochy se ale přímo do kaple, která je jedním z 25 zastavení Křížové cesty, nevrátí. Venku zůstanou jen zabezpečené kopie, originál skončí v místním muzeu. Z poutního areálu se ztratilo celkem devatenáct soch, policisté jich našli sedm. Podle kriminalistů je v národní databázi hledaných památek celkem dvacet tisíc předmětů.
před 17 hhodinami

Výtoňský most má trhliny. Dostane provizorní uhlíkové lamely

V konstrukci pražského výtoňského mostu se objevily trhliny. Podle odborníků bude provozuschopný už jen zhruba rok. Životnost by mu měla prodloužit instalace speciálních lamel s uhlíkovými vlákny. Železničáři mezitím chtějí dál jednat o tom, zda most opravit, jak loni rozhodl tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS), nebo ho nahradit novým.
před 18 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek. Kvůli situaci v nemocnici rezignuje i náměstek ředitele Jiří Běhounek, který je také krajským radním pro zdravotnictví za SOCDEM, napsaly následně Novinky.cz a iDnes.cz.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 23 hhodinami
Načítání...