Dny lidí dobré vůle ve Velehradu na Uherskohradišťsku vyvrcholily poutní mší na prostranství před velehradskou bazilikou. Hlavní kazatel, administrátor olomoucké arcidiecéze Josef Nuzík, varoval v kázání před malomyslností, vzájemným dohadováním a rozdělováním společnosti. Národní pouť letos navštívilo na třicet tisíc lidí z Česka i zahraničí.
Nepodléhejme malomyslnosti a dohadování, zaznělo v kázání na Velehradu
„Pokud budeme, bratři a sestry, k sobě upřímní, tak musíme přiznat, že nás pronásleduje malomyslnost, a to úplně všechny – svět, naši společnost i církev. Mnozí se domnívají, že když uděláme ústupky v morálce, v tom, co bylo po staletí posvátné, když se bude bojovat jen za práva, ale o povinnostech se bude mlčet, že se naše situace zlepší. Je to opravdu tak? Domnívám se, že sami tomuto řešení moc nevěříme,“ uvedl Nuzík.
Podle Nuzíka jsou namístě obavy z toho, jak vyřešit to podstatné a nezaplnit veřejný prostor tím, co se za podstatné vydává. „Stále více se zodpovědní lidé ptají, jaká bude naše budoucnost, co předáme z našeho kdysi krásného světa našim dětem, jaké to budou rodiny, když se dnes nedoceňují? Když se šíří názory, které zapomínají na to, že každá společnost stojí a padá na rodinách,“ prohlásil Nuzík.
Nuzík v kázání připomněl poselství apoštola Pavla, že malomyslnosti není třeba podléhat, jelikož Bůh lidem milosrdně pomáhá. „Při dnešní národní pouti chceme vyslovit velkou prosbu: Bože, pomáhej nám jednotlivě, ale i církvi, společnosti, našemu národu, abychom nepodléhali malomyslnosti, vzájemnému dohadování a rozdělování, ale abychom našli společnou a správnou cestu do budoucnosti,“ uvedl Nuzík.
Záznam: Slavnostní mše k svátku svatých Cyrila a Metoděje (zdroj: ČT24)
Mši sloužil arcibiskup a apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo. Papežský nuncius zastupuje v Česku Vatikán.
Návštěvnost se vrací na předcovidová čísla
Prostranství před velehradskou bazilikou zaplnili lidé z Česka i zahraničí. „Přijely autobusy ze Slovenska a také poutníci z Texasu, kteří sem s určitou frekvencí jezdí pravidelně,“ podotkl tajemník velehradských Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.
Mše byla vyvrcholením dvoudenní Dnů lidí dobré vůle. „Svátečního dne se zúčastnilo 30 tisíc nejen poutníků, včerejšího (úterního) Večera lidí dobré vůle 15 tisíc lidí. Myslím si, že návštěvnost se začíná vracet na čísla, která byla před covidovými opatřeními,“ uvedl Kořenek.
Na charitativní projekty se na úterním koncertu Dnů lidí dobré vůle vybralo 805 tisíc korun. Koncert je tradičně jedním z hlavních bodů programu prvního dne velehradských cyrilometodějských slavností.
Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi. Poukazují na odkaz slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, které státní svátek připomíná 5. července. Letošní slavnosti jsou také připomínkou sta let od úmrtí olomouckého arcibiskupa a politika Antonína Cyrila Stojana, který je v místní bazilice pohřben.
Ocenění sochaře Kolíbala i zakladatelky domácího hospice
Po skončení mše ocenila Česká biskupská konference (ČBK) několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Řád sv. Cyrila a Metoděje obdržel sochař, malíř, scénograf, ilustrátor a pedagog Stanislav Kolíbal. Oceněn byl za přínos výtvarnému umění, zvláště za návrhy interiéru kostela Krista Spasitele v Praze-Barrandově. Děkovné uznání ČBK dostala za přínos divadelnímu umění divadelní a filmová herečka, zpěvačka a scenáristka Lucie Nebeská. Oceněna byla také filoložka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka Jana Nechutová.
Pamětní medaili obdrželi Stephen Nesrsta za dlouholetou podporu moravských a českých jáhnů a novokněží, zakladatelka Domácího hospice Duha Jana Sieberová či Jan Stříbrný za zpracování souboru svědectví a portrétů lidské statečnosti a věrnosti katolických křesťanů za období totalitních režimů 20. století. Pamětní medailí byla také oceněna Maria Světničková ze Sekce pro mládež České biskupské konference a sestra Kongregace Dcer Božské Lásky Filoména Truhlíková.
Základy českého státu
Mise Cyrila a Metoděje položila v druhé polovině devátého století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července.