Starostové chtějí odklad zahájení procesu vzniku Národního parku Křivoklátsko, aby se do rozhodování zapojila vedení obcí vzešlá ze zářijových voleb. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) jim řekla, že se nad tím zamyslí. Aktuálně plánovaný termín zahájení je 9. června, což by znamenalo, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření skončí několik dní před volbami. Zaznělo to na čtvrteční besedě zástupců obcí z regionu s ministryní. Několik starostů jednání opustilo už po zhruba půlhodině jednání.
Starostové by přivítali delší diskuzi. „To načasování není dobré,“ řekl při jednání s ministryní starosta Zbečna Jiří Těhan. Podle řady starostů by bylo lepší proces zahájit až po komunálních volbách, aby připomínky obcí k vyhlášení národního parku odpovídaly aktuálnímu postoji zastupitelů a obyvatel obcí.
Zástupci obcí si také dlouhodobě stěžují na nedostatek informací o podrobné podobě a režimu fungování v národním parku.
Podle Hubáčkové budou právě 9. června zveřejněné typy zón a další podrobnější informace, avšak některé provozní záležitosti budou rozhodnuty až po vzniku národního parku. „Kudy se bude jezdit, rozhodne až rada národního parku,“ řekla. Rada vznikne až po vyhlášení parku, což bude zřejmě za několik let. Zástupci obcí jsou členové rady, další členy rady podle zákona jmenuje orgán ochrany přírody národního parku.
Park o rozloze 102 kilometrů čtverečních
Starostka Bratronic Miloslava Knížetová také zdůraznila, že je třeba nejprve získat informace. „Ten prostor je zatím krátký,“ dodala starostka a připomněla, že Bratronice zatím oficiální postoj k národnímu parku nepřednesly.
Vyhlášení národního parku Křivoklátsko je součástí programového prohlášení vládní koalice. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Hranice parku by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. Záměr resortu odmítají například Lesnicko-dřevařská komora a Agrární komora. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska. Záměr podle nich může do budoucna přinést řadu problémů. Podle ministerstva ale vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků.
Příroda Křivoklátska má mít přednost před činností člověka
Připravovaný Národní park Křivoklátsko má chránit především lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém tamějšího hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Veškeré zásahy v lesích v národních parcích mají směřovat ke zvýšení jejich druhové i věkové rozmanitosti.
Podle starostů i některých odborníků lze ale systém upravit i za fungování nynější chráněné krajinné oblasti. Jejich argumentem je kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností, proto je třeba v nich právě pro zajištění jejich životaschopnosti hospodařit.
V Česku jsou nyní čtyři národní parky, a to Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí.
