Poklad z období stěhování národů se šperky vykládanými i českými granáty našli amatérští detektoráři
Detektor kovů ohlásil v lokalitě nedaleko Rakovníka bratrům Slámovým nález loni v létě. Poklad čekal dvacet centimetrů pod zemí. Zlatá přezka a prsten. Bratři prý tušili, že jde o něco výjimečného.„Okamžitě jsme volali do muzea paní Blažkové a ta nám to potvrdila,“ popsal nálezce pokladu Jakub Sláma.
„Jedinečnost nálezu spočívá především v tom, že obsahuje kompletní prsten, kterému opravdu vůbec nic nechybí. Je opravdu jak nový. Zahrnuje také přezku rozlámanou na tři kusy,“ řekla archeoložka z Muzea T. G. M. Rakovník Kateřina Blažková.
Vykradený hrob, nebo lup?
Teorií, kdo a proč šperky v pátém století u cesty zakopal, je víc. Podle poškození po hrubém dělení se zdá, že tam někdo schoval část lupu. Možná šlo o vykradený hrob nebo o přepadení. „Mohlo jít o dobový lup z hrobu bohatého aristokrata, na Rakovnicko byl pravděpodobně donesen,“ poznamenala Blažková.
Že byl majitel šperků zřejmě z aristokratického prostředí, se domnívá i specialista na období stěhování národů z Univerzity Karlovy Jaroslav Jiřík. „Ze soudobé Evropy máme pouze pět dalších souborů. Vždy se jedná o člověka nejvyššího sociálního postavení,“ vysvětlil.
Zkoumání v Louvre
Hodnota artefaktů otevřela archeologům dveře do nejrůznějších výzkumných pracovišť a laboratoří. Zkoumaly je rentgeny, tomografy, mikroskopy nebo spektrometry. Včetně přístrojů v pařížském Louvre. „Na tomto malém kroužku je český granát. Je to úplně jasné, má zcela specifické znaky, které nenajdeme nikde na světě,“ popsal fyzik a výzkumný pracovník francouzského Ministerstva kultury Thomas Calligaro.
Oborníci z francouzských ústavů tvrdí, že se jedná o naprosto mimořádný nález, který lze přesně datovat i na základě podobných objevů. „K těm nejvýznamnějším patří předměty z hrobu franského krále Childericha v Tournai v Belgii, který zemřel v 481 našeho letopočtu, a to nám upřesňuje období z kterého nález pochází,“ řekl emeritní ředitel a profesor francouzské Université de Paris I – Panthéon-Sorbonne Michel Kazanski.
„Ty dílenské technologické postupy, ale vlastně i komunikační, obchodní struktura zůstala i po zániku Zapadořímské říše zachována,“ poznamenala Kateřina Blažková.
Výzkum šperků různými odbornými pracovišti trval rok. Poškození přezky umožnilo podrobně prozkoumat její konstrukci. Experti analyzovali kov i kameny, příští rok by měla být známá přesná lokalita v Česku, odkud pocházejí české granáty. Ve šperku byly použité také kameny almandiny pocházející z Indie a pravděpodobně také ze Srí Lanky.
V muzeu vznikne nová expozice
Nejprve muzeum nalezený poklad představí veřejnosti na výstavě v létě příštího roku a pak ovlivní i další koncepci muzea. „Stane se součástí zcela nové expozice,“ uvedla ředitelka rakovnického muzea Magdalena Elznicová Mikesková.
Zhruba dva kilometry od nálezu přezky a prstenu letos archeologové našli historický ozdobný závěs koňského postroje, průzkum lokality u historické stezky proto bude pokračovat. Po jeho dokončení se lidé dozví i místo nálezu.
Podle krajského radního pro kulturu Václava Švendy (Spojenci) je nález významem srovnatelný se středověkými korunovačními klenoty. Jeho pojistná hodnota bude činit vyšší desítky milionů korun, obecně je ale hodnota podle archeologů nevyčíslitelná.
