Ekologický spolek v Jizerských horách pilotně zkouší, jak zadržet vodu v krajině hloubením jam v nepoužívaných cestách těžařů dřeva. S tímto rekultivačním opatřením mají v České republice zkušenost zatím jen v CHKO Beskydy, kde ho zkoušeli asi na osmi kilometrech.
Metoda podle Miroslava Kubína z CHKO Beskydy dobře funguje za sucha i za povodně. „Pokud máme velkou povodeň, velký úhrn srážek 150 až 170 milimetrů na metr čtvereční, tak tato úprava je schopna pojmout vodu stejně jako zdravý les,“ vysvětlil Kubín.
Metodu k zadržení vody tímto způsobem podle něj pracovně nazývají „jáma hráz jáma“ a využívají k tomu už nepoužívané cesty těžařů, takzvané svozové nebo přibližovací linky zhutněné při těžbě dřeva těžkými lesními stroji. Tyto cesty vsakovací schopnost ztratily, naopak pomáhají nežádoucímu rychlejšímu odtoku vody z hor.
„Dvacetitunovým bagrem načechráme zeminu, uděláme vsakovací pás a veškerá voda, která dopadne v podobě deště na půdu, tak v tom místě se vsákne. A to je hlavním principem, to znamená obnovit vsakovací schopnost půdy,“ řekl Kubín.
Zatím to vypadá jako spousta krtinců
Spolek MilujemeJizerky po dohodě s CHKO Jizerské hory a Lesy ČR tento způsob rekultivace zkoušel zhruba na kilometrovém úseku v Mordově rokli v Kateřinkách. Podle Kubína musí být jámy hluboké alespoň 1,1 metru.
„Jsou to takové speciální vrypy do půdy, načechrá se půda. Je důležité, aby mezi jedním a druhým vsakovacím pásem vždycky byla alespoň 50 až 70centimetrová zhutněná půda, která vytváří hrázku. Ta zabrání erozi půdy,“ popsal. Vsakovacích jam bude v rokli zhruba 330. „Dnes to vypadá jako spousta krtinců na přibližovací lince, ale za deset let to bude mírně zvlněná krajina, která bude mít obnovené kapiláry,“ dodal Kubín.
Stanislav Dubský ze spolku MilujemeJizerky řekl, že by tímto způsobem rádi rekultivovali i další svozové linky v Jizerských horách. „Je to o komunikaci s Lesy ČR, CHKO a dalšími, jaké linky nám uvolní. Protože hodně jich je používaných, a ne všechny jsou k dispozici,“ poznamenal Dubský.
Podle vedoucího Správy CHKO Jizerské hory Tomáše Korytáře budou vhodné lokality hledat. „Shodou okolností jsme dnes hovořili s lesním správcem, že mají plochy a lokalitu na severu Jizerských hor, v oblasti hory Smrk. Tak tam se pokusíme pro příští rok nějakou lokalitu vytipovat,“ řekl. Úprava asi kilometrového úseku v Mordově rokli si vyžádá zhruba 200 tisíc korun, většinu nákladů spolek zaplatí z dotace získané ze státního fondu Program péče o krajinu.
