V Bečvě bude trvalý monitoring kvality vody, řekl ve Valašském Meziříčí ministr Brabec

Na řece Bečvě by měl být trvalý monitoring kvality vody, vzniknout má i celostátní seznam všech výpustí do toků, vyplynulo z pátečního jednání ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ve Valašském Meziříčí se starostou, policií, hasiči, rybáři, zástupci České inspekce životního prostředí (ČIŽP) i Povodí Moravy. Brabec chce navrhnout i zvýšení horní hranice sankcí ve vodním zákoně z pěti na padesát milionů korun. V září do řeky unikl kyanid, uhynulo zhruba čtyřicet tun ryb na území Zlínského a Olomouckého kraje. Havárii stále vyšetřuje policie.

Podle Brabce jsou na řece stále staré výpusti, které nejsou evidované. „Ideální je mít takzvaný rodný list každé výpustě i s tím, kam ústí, a jaké látky jsou potenciálně znečišťující nebo škodlivé na druhém konci výpustě,“ uvedl.

Seznam by měl vzniknout celostátně. „Je tristní, že my jako starostové nevíme, jaké podniky co vypouštějí do jakých kanálů, s jakými látkami pracují. Některé informace mají hasiči, některé vodoprávní úřady, některé krajské hygienické stanice nebo kraje,“ uvedl starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO).

Automatický monitoring

Kvalitu vody v Bečvě by měl v pilotním projektu hlídat automatický systém, který by se měl případně rozšířit i jinam. Stržínek uvedl, že chce docílit toho, aby byl kanál, který vede z Rožnova pod Radhoštěm do Valašského Meziříčí, úplně zrušen. Právě tato výpusť byla zmiňovaná v souvislosti se zářijovou otravou ryb v Bečvě. 

„Je to úsek dlouhý bezmála 15 kilometrů, nikdo pořádně neví, kudy vede, kudy se tam může cokoliv dostat po trase,“ uvedl starosta. Podle něj i na pátečním setkání zaznělo, že původci posledních dvou úniků látek do Bečvy byly podniky z areálu bývalé rožnovské Tesly. 

Nechci být dál svědkem toho, že nám tady z Rožnova nebo odkudkoliv odjinud teče něco, co nemůžeme kontrolovat, hlídat a nemůžeme to ovlivnit.
Robert Stržínek
starosta Valašského Meziříčí

Podle Brabce je také zásadní, aby se zpřesnily v rámci vodního zákona kompetence mezi zasahujícími složkami. Nyní podle něj havárie řeší příslušný vodoprávní úřad, většinou úřad obce s rozšířenou působností (ORP). V případě velkých havárií událost může přesáhnout několik ORP i krajů.

Obce by mohly při řešení havárií spolupracovat s IZS

„Takhle velká havárie ukázala, že logicky na úrovni ORP a jejich vodoprávních úřadů nejsou takové lidské kapacity, aby byly schopny řídit takhle složitou situaci,“ uvedl Brabec. Zlepšit by se mělo i propojení s integrovaným záchranným systémem (IZS).

Vyšetřování havárie z 20. září stále neskončilo, na případ je nasazeno asi deset policistů. Znalecké posudky by policie měla mít do 20. prosince letošního roku.

Otrávené ryby u řeky Bečvy
Zdroj: ČT24/Martin Laštůvka

Brabec zmínil také udělení embarga na případ. „Bylo dnes opět potvrzeno, že pokud se bavíme o trestním řízení v rámci trestního zákoníku, je tady samozřejmě mlčenlivost,“ uvedl. ČIŽP však podle něj informovala o jiných věcech, například kdy vyjela na místo nebo kolik tam pracovalo inspektorů.

Sto tisíc za vodítko k pachateli

Náměstkyně zlínského hejtmana Hana Ančincová (Piráti) a poslanec Petr Gazdík (STAN) nabídli v pátek sto tisíc korun svědkovi, který pomůže odhalit viníka ekologické havárie na Bečvě. Peníze chtějí poskytnout ze svých odměn. 

Ančincová vyzvala případného svědka, který má informace o původci neštěstí, aby se nebál kontaktovat policii, případně se obrátil na ni či Gazdíka. „Věřím, že by mu mohl být přidělen rovněž statut utajeného svědka, pokud by k tomu byly splněny podmínky,“ uvedla. 

Podle Gazdíka trvá vyšetřování havárie příliš dlouho. „Zároveň je kolem kauzy celá řada pochybností a nejasných otázek, na které ministr životního prostředí odmítá dát veřejnosti odpovědi. Pak to vzbuzuje oprávněné pocity, že se vše snaží ututlat,“ uvedl.