Lesníci bojující s kůrovcovou kalamitou nemají problém jen s těžbou poškozeného dřeva, ale i se zalesňováním vzniklých pasek. Pro obnovu lesa preferují odolnější listnaté stromy, hlavně duby a buky, a i když si je sami pěstují, kapacitně jim nestačí a musejí je dokupovat.
Zalesnit paseku není tak jednoduché. Chybí sazenice listnáčů
Za poslední tři roky napadl kůrovec ve Školním lesním podniku Křtiny zhruba dvě třetiny lesa. Po nutné těžbě zničeného dřeva tam vzniklo už dvě stě hektarů kalamitních holin. Částečně je nechávají lesníci přirozeně obnovovat, ne všude to ale jde.
„Tam, kde se les nezmladil přirozeně, používáme umělou obnovu, čili výsadbu sazenicemi. Nejčastěji volíme listnáče, zejména duby, které snáší víc slunce,“ popsal lesník Školního lesního podniku Křtiny Lubomír Dobrovolný.
Sazenice si školní lesní podnik pěstuje sám, vlastní produkce ale pokryje jen polovinu toho, co potřebuje. Musí se proto čím dál častěji obracet i na externí dodavatele a za sazenice platit.
Místo smrků jsou ve školkách duby a buky
Například v Cetkovicích na Blanensku v lesní školce ročně vypěstují na dvacet milionů stromů, nejčastěji právě těch listnatých. Ještě před kůrovcovou kalamitou tam ale rostly především mladé smrky. „V roce 2015 jsme expedovali kolem padesáti procent smrků, dnes je to necelá třetina,“ spočítal obchodní ředitel společnosti Lescus Petr Martinec.
Zbytek tvoří právě duby nebo buky. Stromky vypěstované z loňského a předloňského osiva, kterého bylo nadbytek, mají už téměř všechny svého majitele. Cena jedné sazenice se pohybuje od osmi do patnácti korun, záleží na velikosti. K výsadbě budou připravené letos na podzim.
