V brněnských parcích začali sekat trávníky jako mozaiku. Jen kolem laviček a cest

Brno je dalším městem, které omezilo sekání trávníků, aby zabránilo vysychání půdy. Nezvyklou podobu získávají v těchto dnech travnaté plochy v městské části Brno-Lesná nebo v Novém Lískovci. Správci zeleně tam zavádějí takzvanou mozaikovou seč.

Medlánecké kopce nad Brnem jsou přírodní památkou stepního charakteru a domovem vzácných rostlin a hmyzu. Ochránci přírody se jim ho snaží zvelebit takzvaným mozaikovým sečením.

„Vybíráme místa, kde se nacházejí především chráněné druhy rostlin, a těm se vyhýbáme. Pak to jsou plochy, kde se vyskytují nežádoucí druhy, jako je třtina nebo ovsík, ty vysekáváme, a ostatní plochy, které nám víceméně nevadí, ty ponecháváme bez zásahu,“ vysvětlil postup vedoucí úseku Péče o přírodu Rezekvítek Vilém Jurek.

Vysoká tráva a luční kvítí, kterou na nesečených ostrůvcích nechávají, pomáhá krmit hmyz, zadržovat vodu a snižovat prašnost. Inspirovali se v zahraničí. „Většinou to máme tak, že se snažíme minimálně dvacet procent nechat neposečeného, ale mnohdy to jde třeba i na padesát procent,“ řekl ekolog.

Je to vhodný kompromis

Mozaiková seč se čím dál častěji objevuje nejen v přírodních památkách a rezervacích, ale i ve městech. Začali s ní i v bněnské Lesné, zatím v okolí Čertovy rokle. Postupně se ale má rozšiřovat.

„Je to vhodný kompromis, kdy kolem cest a laviček trávu vysekáváme, tak aby mohli lidé venčit psy. Případně na těch loukách, které jsou rekreační, tak aby si mohly hrát děti, a tam, kde ten pohyb není tak velký, tak necháváme, co tam vyroste,“ vysvětlil starosta Brna-sever Martin Maleček (Hnutí SOL).

Názory na vysoké trávníky se mezi místními liší. „Je to dobře, že se to nechává trochu vyrůst,“ míní jedna z místních obyvatelek. „Já s tím nejsem moc spokojená. Protože je tady pak spousta klíšťat,“ oponuje druhá. Význam mozaikového sečení vysvětlují lidem cedulky, které do parku umisťují ochránci přírody. Práce je čeká až do konce října.