Ve zlínské zoo se narodila „létající opice“. Chov chvostanů znovuobnovil dánský samec

Mládě chvostana bělolícího se v prosinci narodilo ve zlínské zoologické zahradě. První měsíc strávilo mládě u matky, osmileté samice Oliv. Nový přírůstek je zřejmě samičkou, chovatelé si ale zatím zcela jistí nejsou. Opice obývají tropickou halu Yucatan. Primátům, kteří se obratně pohybují v korunách stromů a přezdívá se jim proto létající opice, napodobuje přirozené prostředí deštného pralesa.

Mládě po prvních pár týdnech života dobře prospívá. „Sledujeme, jak vypadá, jak se vyvíjí. Signalizuje samo svým pohybem a přítomností na samici, že je v pořádku. Jakmile má nějaký problém, na samici se neudrží. Samice by ho musela nějak jinak držet, případně by padalo,“ uvedl zoolog Kamil Čihák.

Zoo chová jednoho samce, čtyřletého Rastyho, a další samici, pětiletou Rose. Chvostani bělolící se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 2006, kdy zahrada otevřela tropickou halu Yucatan. Do roku 2014, kdy zahrada původního samce poslala do francouzské zoo, se podařilo odchovat tři mláďata.

Dvě z nich, samice Oliv a Rose, ve zlínské zoo stále jsou. Loni v dubnu zahrada získala nového samce Rastyho z dánské zoo a podařilo se chov obnovit. „Samice si jej velmi brzy oblíbily,“ uvedl Čihák.

Samec Rasty přišel do zlínské zoo z Dánska
Zdroj: ČTK
Autor: Dalibor Glück

Tropická hala napodobuje přirozené prostředí chvostanů, vlhké deštné pralesy Brazílie a Venezuely. „Mají tady zcela volnost, jsou navyklé na to, že je ošetřovatelé několikrát denně krmí. Jinak návštěvníky ignorují,“ uvedl zoolog. Kromě chvostanů žijí v tropické hale vydry obrovské, lenochodi, řada ptáků, ve velkých akváriích piraně nebo sladkovodní rejnoci.

Druhové jméno dal chvostanům nápadný vzhled samců, na rozdíl od samic mají totiž bělavý obličej s černým nosem. Žijí v malých skupinkách, které tvoří rodiče a dva až tři potomci. Mláďata jsou samostatná po půl roce, ale s rodinou zůstávají dalších několik let.