Mládě chvostana bělolícího se v prosinci narodilo ve zlínské zoologické zahradě. První měsíc strávilo mládě u matky, osmileté samice Oliv. Nový přírůstek je zřejmě samičkou, chovatelé si ale zatím zcela jistí nejsou. Opice obývají tropickou halu Yucatan. Primátům, kteří se obratně pohybují v korunách stromů a přezdívá se jim proto létající opice, napodobuje přirozené prostředí deštného pralesa.
Ve zlínské zoo se narodila „létající opice“. Chov chvostanů znovuobnovil dánský samec
Mládě po prvních pár týdnech života dobře prospívá. „Sledujeme, jak vypadá, jak se vyvíjí. Signalizuje samo svým pohybem a přítomností na samici, že je v pořádku. Jakmile má nějaký problém, na samici se neudrží. Samice by ho musela nějak jinak držet, případně by padalo,“ uvedl zoolog Kamil Čihák.
Zoo chová jednoho samce, čtyřletého Rastyho, a další samici, pětiletou Rose. Chvostani bělolící se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 2006, kdy zahrada otevřela tropickou halu Yucatan. Do roku 2014, kdy zahrada původního samce poslala do francouzské zoo, se podařilo odchovat tři mláďata.
Dvě z nich, samice Oliv a Rose, ve zlínské zoo stále jsou. Loni v dubnu zahrada získala nového samce Rastyho z dánské zoo a podařilo se chov obnovit. „Samice si jej velmi brzy oblíbily,“ uvedl Čihák.
Samec Rasty přišel do zlínské zoo z Dánska
Tropická hala napodobuje přirozené prostředí chvostanů, vlhké deštné pralesy Brazílie a Venezuely. „Mají tady zcela volnost, jsou navyklé na to, že je ošetřovatelé několikrát denně krmí. Jinak návštěvníky ignorují,“ uvedl zoolog. Kromě chvostanů žijí v tropické hale vydry obrovské, lenochodi, řada ptáků, ve velkých akváriích piraně nebo sladkovodní rejnoci.
Druhové jméno dal chvostanům nápadný vzhled samců, na rozdíl od samic mají totiž bělavý obličej s černým nosem. Žijí v malých skupinkách, které tvoří rodiče a dva až tři potomci. Mláďata jsou samostatná po půl roce, ale s rodinou zůstávají dalších několik let.