Bradyových. Nové Město na Moravě má novou ulici připomínající oběti holocaustu

Židovskou rodinu Bradyových připomíná název nově pojmenované ulice v Novém Městě na Moravě. Ze čtyř členů novoměstské rodiny holocaust přežil jen syn Jiří. Jeho rodiče a sestra Hana zemřeli v koncentračních táborech.

Nová ulice Bradyových v Novém Městě na Moravě
Zdroj: ČTK Autor: Luboš Pavlíček

Na rodinu Novoměstští nezapomněli a k místu referovali jejich jménem už dříve. Nyní se označení Bradyových stává oficiální. Krátká ulice dříve jméno neměla, vyčleněna jako samostatná byla až nyní. Rodina Bradyových bydlela před válkou nedaleko.

Karel Brady před válkou v Novém Městě na Moravě provozoval obchod, byl ale známý i díky angažovanosti ve společenském životě. Právě život rodiny Bradyových přiblížil i páteční program, kterého se při příležitosti pojmenování ulice účastnili nejen zástupci města a Kraje Vysočina, ale také synovec Jiřího Bradyho a bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Přítomni byli i zástupci kanadského velvyslanectví – v Kanadě totiž Jiří Brady, jediný přeživší z rodiny, žil po válce.

Podle starosty Michala Šmardy (ČSSD) nová ulice nepřipomíná jen hrůzy, které se staly, ale oslavuje to, že je Jiří Brady přežil. „Život, který mu byl darován osudem, využil potom k tomu, aby pomáhal druhým,“ prohlásil starosta v úvodu slavnosti.

Herman řekl, že s Jiřím Bradym mnohokrát mluvil o tom, co prožil. „Měl zvláštní dar, že i velmi těžké a negativní momenty dokázal přetavit v pozitivní zkušenost,“ vylíčil.

Z otevření ulice Bradyových
Zdroj: ČTK
Autor: Luboš Pavlíček

Brady vydával svědectví o hrůzách holocaustu 

Markétu Bradyovou gestapo zatklo na sklonku roku 1940, následující rok nacisté uvěznili i jejího manžela a oba později zahynuli v koncentračních táborech – Bradyová v Ravensbrücku, Brady v Osvětimi. Tam skončily i obě jejich děti. Třináctiletou Hanu nacisté zavraždili v plynové komoře, Jiří válku přežil a vrátil se k příbuzným v Novém Městě na Moravě.

V roce 1949 ale emigroval do Kanady, kde začal podnikat, oženil se a založil rodinu. Žil v Torontu a významně se angažoval v pomoci krajanům – exulantům. Celý život přednášel po celém světě a vydával svědectví o německé zrůdnosti během druhé světové války a hrůzách holocaustu. Angažoval se například v projektu Hanin kufřík. Příběh Bradyho sestry znají lidé po celém světě, kniha byla přeložena do 35 jazyků a vznikla podle ní také divadelní hra.

Jiří Brady obdržel řadu vyznamenání, mimo jiné v Kanadě nebo Německu. V tuzemsku se kolem státního vyznamenání pro přeživšího holocaustu rozhořela debata v říjnu 2016. Podle tehdejšího ministra kultury Hermana bylo vyznamenání pro Bradyho původně schváleno, ale poté, co se ministr setkal s dalajlamou, ho Hrad zrušil. Podle prezidenta byl Brady sice několikrát nominován, ale on jeho vyznamenání nikdy neschválil, proto nebylo co rušit.

Brady zemřel v lednu 2019 v kanadském Torontu.