Jiří Brady by mohl dostat státní vyznamenání jindy než 28. října. Prezidentův mluvčí uvedl, že hlava státu zvažuje, že muže, který po světě šířil povědomí o nacistických zvěrstvech v koncentračních táborech a který pomáhal československým emigrantům v Kanadě, ocení v gestu dobré vůle. Mluvčí však zdůraznil, že „státní vyznamenání není možné vynucovat jakoukoli nátlakovou kampaní“. Otevřeně přitom vyloučil, že by Jiří Brady na seznamu vyznamenaných pro letošní 28. říjen byl a Hrad jej vyškrtl.
Osmaosmdesátiletý Jiří Brady, který prošel Terezínem a Osvětimí, přicestoval o víkendu do Prahy. Tvrdí, že mu 12. října telefonoval Jindřich Forejt a dal najevo, že Brady dostane Řád T. G. Masaryka. Sám Forejt odmítá potvrdit, zda s Jiřím Bradym opravdu hovořil. Trvá však na tom, že kdokoli má dostat vyznamenání, dozví se to písemně.
„Ten, kdo je vyznamenaný, disponuje v řádu týdnů od nás písemnou informací, která je potvrzením toho, že od nás vyznamenání dostane. Je-li státním příslušníkem jiné země nebo disponuje-li ještě příslušností k jiné zemi, jsou informováni i velvyslanci a ambasády těchto zemí,“ uvedl šéf hradního protokolu.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček k tomu konkrétně uvedl, že „pan Brady žádnou informaci tohoto typu neobdržel“. Potvrdila to i kanadská ambasáda, která rovněž nedostala žádnou informaci o tom, že by měl Jiří Brady dostat vyznamenání. „Velvyslanectví Kanady v Praze nebylo nijak oficiálně informováno o ničem, co by souviselo s českými státními vyznamenáními,“ uvedl mlučí velvyslanectví Michael Vlček.
Kdy přijde dopis? Drábová ho dostala na poslední chvíli
Podle Forejta odcházejí pozvání z Hradu dostatečně včas. „Myšlenka, že by 24. října neměl někdo z těch, kdo mají převzít státní vyznamenání (…), písemné vyrozumění, je absurdní,“ zdůraznil.
To však neodpovídá tomu, co řekla ČT předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, laureátka medaile za zásluhy z roku 2014.
Uvedla, že informaci o svém ocenění obdržela nejprve telefonicky a písemné oznámení dostala až po kontrasignaci seznamu oceněných premiérem. Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) přitom letos dostal seznam z Hradu k podpisu až 19. října.
Také podle bývalého vedoucího kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathého bylo v letech 1998 až 2003, kdy na Hradě působil, obvyklé posílat písemné oznámení až poměrně pozdě.
„Lidem (vybraným k ocenění) bylo s předstihem tří týdnů až čtrnácti dnů telefonováno, abychom zjistili jejich momentální stav a ochotu přijmout vyznamenání. (…) Teprve poté, v řádu týdne nebo deseti dnů dostávali dopis s konkrétním popisem všeho. Ale čas telefonátu odpovídal tomu, co říkal pan Brady,“ poukázal.
Nikdo neví, co dostane, tvrdí Forejt. Mišík ale věděl
Bradyho manželka Tereza Bradyová, jež s Forejtem rovněž hovořila, ovšem řekla v Interview ČT24, že manželé dostali telefonicky i instrukce, kdy se mají 28. října dostavit na Pražský hrad, kdy bude probíhat generální zkouška a v kolik začíná slavnostní ceremonie.
Jindřich Forejt však zpochybnil, že by telefonát mohl proběhnout tak, jak Bradyovi tvrdí. Mimo jiné odkázal na to, že lidem, kteří by měli být oceněni, nikdy neříká, jaké vyznamenání dostanou.
„Někdy se stává, že se ti lidé ptají. Moje odpověď je vždy stejná: Je to jako s Vánoci. Víte, kdy jsou, ale jaký dárek přinesou, to nevíte,“ uvedl s tím, že konkrétní vyznamenání může sdělit pouze prezident.
Ani to však neodpovídá tomu, co říkají někteří ocenění z minulých let. Vladimír Mišík, který měl dostat vyznamenání v roce 2013 – ale na protest proti některým prezidentovým činům ho odmítl převzít – tvrdí, že předem věděl, co by měl obdržet, a to od Forejta.
„Asi deset dní před 28. říjnem mi volal pan Forejt, kdy mi oznámil, že mi pan prezident udělí vyznamenání za zásluhy,“ popsal s tím, že až později dostal písemné oznámení.
Jiří Brady tak letos 28. října státní vyznamenání od prezidenta nedostane. Hrad přitom trvá na tom, že na seznamu oceněných nikdy nebyl. „Celá tato pseudokauza byla založena na lži. Na lži, že pan prezident pana Bradyho vyškrtl ze seznamu vyznamenaných,“ řekl Jiří Ovčáček.
Sám však přitom nedávno na Twitteru v sérii příspěvků věnovaných dění kolem Jiřího Bradyho srovnal současnou kauzu se zrušením vyznamenání pro někdejšího vídeňského starostu Helmuta Zilka. Václav Havel mu chtěl v roce 1998 udělit Řád Bílého lva, ale neučinil tak, když vyšla najevo Zilkova údajná spolupráce s StB.
Prezident zváží ocenění Bradyho, ale jindy
Jiří Brady, který nakonec dostane 28. října jiná vyznamenání – od olomoucké univerzity a také od pražské primátorky – by nakonec mohl získat i řád od prezidenta. Stane se tak ale jindy než letos v říjnu. Prezident k tomu je podle mluvčího připraven jako ke gestu dobré vůle. „Pan prezident bude celou věc ještě zvažovat,“ řekl však současně Ovčáček s tím, že nebude „hovořit o konkrétním datu“.
Možné dodatečné ocenění Bradyho považují za vhodné i někteří politici, kteří se v současném sporu postavili proti hlavě státu. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v pondělí vyzval Hrad, aby Bradyho přece jenom ocenil a nyní podotkl, že považuje za rozumné ocenění při jiné příležitosti, jak Hrad naznačil.
Sám Jiří Brady však již řekl, že po tom, co se v uplynulých dnech stalo, o žádné ocenění z rukou prezidenta Zemana nestojí. Po Ovčáčkově prohlášení to zopakovala Bradyho manželka Tereza. „V tomto momentě jakékoli ocenění z té strany, ze které měl přijít Řád T. G. Masaryka, nepřipadá v úvahu,“ uvedla.
Setkání s dalajlamou jako středobod všeho
Že není pravda to, co řekl Jiří Ovčáček – tedy, že by Bradyho jméno na seznamu oceněných nebylo, a tedy z něj nebylo ani vyškrnuto – je však přesvědčen ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Podle něj vše souvisí s tím, že se v minulém týdnu setkal s dalajlamou. Prezident Miloš Zeman osobně důrazně požadoval zrušení schůzky, podle Hermana tím dokonce podmínil udělení vyznamenání strýci.
Ačkoli Hrad tvrdí, že tomu tak není, mluvčí Ovčáček se na tiskové konferenci, kterou věnoval 28. říjnu a kauze Brady, k ministrovu setkání s dalajlamou vrátil a Hermana za ně kritizoval. „Pan prezident dvakrát ministra Hermana upozornil, že setkáním s dalajlamou ohrožuje ekonomické zájmy České republiky,“ uvedl mluvčí prezidenta republiky. Je podle něj ohroženo konání česko-čínského investičního fóra.
Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě. Po německé okupaci nacisté jeho rodiče kvůli židovskému původu zatkli a deportovali do koncentračního tábora. Oba byli zavražděni v Osvětimi.
Po zatčení rodičů žil mladý Jiří se svou o tři roky mladší sestrou Hanou nějakou dobu v rodině strýce Ludvíka, který zatčení unikl (nebyl Žid). V roce 1942 sourozence Němci deportovali do Terezína, odkud byli na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Tamní komise Bradyho při selekci vybrala na práci a poslala do pobočného tábora Gliwice, na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra přišla o život v plynové komoře.
Hanin kufřík
Brady jako jediný rodinný přeživší v Evropě už nezůstal – a po převzetí moci v roce 1949 emigroval do Kanady, kde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Podílel se na pomoci krajanům emigrantům a po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Významnou část svého života pak zasvětil tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění.
Angažuje se zejména v projektu „Hanin kufřík“, který světu připomíná osud jeho sestry. Hanino zavazadlo v roce 1999 doputovalo do muzea holocaustu v Tokiu a ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, s Bradym se zkontaktovala za pomoci terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Následně vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstava o životním příběhu Hany Bradyové.
Později ji doprovodila také literární zpracování válečného osudu Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila od Karen Levineové. Kniha, která vypráví tragický příběh dvou moravských sourozenců, se dočkala překladu do pětatřiceti jazyků a za Bradyho pomoci z ní vzešla i divadelní hra. Brady o holocaustu přednáší právě kvůli Haninu kufříku, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové.
„Člověk musí žít pro budoucnost, ale neznamená to, že zapomene minulost. Tou knihou Hana dává poselství milionům dětí,“ říká Brady. „Je úžasné zadostiučinění, že Hanina smrt pomohla učit děti vážit si demokracie, svobody, rodičů a sourozenců.“
Český chlad
Za svoji činnost Brady obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos.
„Jirku vždycky bolelo, že odezva v celém světě byla veliká a pozitivní – a jen jeho vlastní země o tento osud nemá tak velký zájem,“ říká jeho žena Tereza a s odkazem na licitace kolem masarykovského řádu dodává: „Všechno zlý je pro něco dobrý. A jestli tohle pomůže šíření příběhu Hanina kufříku, je to dobře.“
