Brady: Vyznamenání by bylo hezké, ale nepotřebuji ho a už nemám čas

27 minut
Brady: Hrad nás dosud o zrušení vyznamenání oficiálně neinformoval (Interview ČT24 z října 2016)
Zdroj: ČT24

Pražský hrad Jiřího Bradyho dosud oficiálně neinformoval, že původně přislíbený Řád Tomáše Garrigua Masaryka neobdrží. V Interview ČT24 to uvedla Bradyho manželka Tereza. Sám Brady – přeživší holocaustu – dodal, že si vyznamenání převzít nehodlá, ani kdyby prezident Miloš Zeman změnil názor. Podle svých slov nepotřebuje řád od někoho, kdo ho nemá chuť předat.

Státní vyznamenání pro Jiřího Bradyho v minulosti opakovaně navrhovalo jeho rodné Nové Město na Moravě, naposledy se o ně zasazoval Bradyho příbuzný a ministr kultury Daniel Herman. Brady měl podle všeho 28. října převzít ve Vladislavském sále druhé nejvyšší státní vyznamenání – Řád Tomáše Garrigua Masaryka – jak ale uvedl ministr Herman, prezident dekoraci zrušil poté, co se šéf kulturního resortu k nelibosti čínské ambasády sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.

O tom, že je vyznamenání v ohrožení, věděl Brady podle svých slov dopředu. „Když se Daniel (Herman) setkal s prezidentem a se dvěma ministry, poslal mi druhý den e-mail, že mu prezident řekl, že mi řád dá, ale že by si přál, aby se nesešel s dalajlamou – a když se sejde, že to zruší. V demokratické zemi je to absolutně neuvěřitelná věc,“ uvedl Brady v rozhovoru se Světlanou Witowskou.

Čechokanaďana přitom původně těšilo, že po opakované iniciativě spoluobčanů ocenění obdrží. „Pro mě to bylo zadostiučinění, protože jsem ho dostal ze všech možných zemí, takže bylo příjemné ho dostat v České republice,“ uvádí muž, který je v Kanadě nositelem nejvyššího civilního vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkového kříže za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod.

Nyní ale o řád z rukou Miloše Zemana nestojí. „Nepotřebuji ho. Dostal jsem dost vyznamenání: Od německého prezidenta, od královny Alžběty a nepotřebuji vyznamenání od někoho, kdo do toho neměl chuť nebo neměl důvod mi ho dát. Kdybych dostal pozvánku (do Vladislavského sálu), moc bych o tom přemýšlet nemusel. Už nemám čas.“

Bradyová: Hrad udělení vyznamenání oficiálně nezrušil

O udělení Masarykova řádu informoval šéf hradního protokolu Jindřich Forejt Bradyho po telefonu 12. října. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v neděli prohlásil, že Bradyho jméno nikdy nebylo na seznamu vyznamenaných, v pondělí pak v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil, že Forejt sice do Kanady volal, ale žádné vyznamenání nesliboval, prý „pouze indikoval některé údaje, jako to dělá každý rok“.

Tyto „některé údaje“ podle aktuálního vyjádření Bradyho ženy Terezy, jež s Forejtem rovněž hovořila, v praxi znamenaly instrukce, v kolik hodin se mají manželé dostavit 28. října na Pražský hrad, kdy bude probíhat generální zkouška a v kolik začíná slavnostní ceremonie. Následně situaci znepřehlednilo setkání Daniela Hermana s dalajlamou a Pražský hrad se odmlčel.

„Očekávala bych, že když nám někdo 12. října řekne, že řád bude udělen, a mezitím se stane, že z nějakého důvodu udělen nebude, tak by byla zdvořilost nám zavolat, že se věci změnily,“ konstatovala Bradyová. „Oficiálně nevíme, že Jirka vyznamenání nedostane. Pokud bych se spolehla na poslední informaci, kterou jsem dostala, 28. října bude Jiřímu Bradymu udělen Řád TGM.“ 

Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě. Po německé okupaci nacisté jeho rodiče kvůli židovskému původu zatkli a deportovali do koncentračního tábora. Oba byli zavražděni v Osvětimi.

Po zatčení rodičů žil mladý Jiří se svou o tři roky mladší sestrou Hanou nějakou dobu v rodině strýce Ludvíka, který zatčení unikl (nebyl Žid). V roce 1942 sourozence Němci deportovali do Terezína, odkud byli na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Tamní komise Bradyho při selekci vybrala na práci a poslala do pobočného tábora Gliwice, na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra přišla o život v plynové komoře.

Hanin kufřík

Brady jako jediný rodinný přeživší v Evropě už nezůstal – a po převzetí moci v roce 1949 emigroval do Kanady, kde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Podílel se na pomoci krajanům emigrantům a po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Významnou část svého života pak zasvětil tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění.

Angažuje se zejména v projektu „Hanin kufřík“, který světu připomíná osud jeho sestry. Hanino zavazadlo v roce 1999 doputovalo do muzea holocaustu v Tokiu a ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, s Bradym se zkontaktovala za pomoci terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Následně vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstava o životním příběhu Hany Bradyové.

Později ji doprovodila také literární zpracování válečného osudu Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila od Karen Levineové. Kniha, která vypráví tragický příběh dvou moravských sourozenců, se dočkala překladu do pětatřiceti jazyků a za Bradyho pomoci z ní vzešla i divadelní hra. Brady o holocaustu přednáší právě kvůli Haninu kufříku, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové.

„Člověk musí žít pro budoucnost, ale neznamená to, že zapomene minulost. Tou knihou Hana dává poselství milionům dětí,“ říká Brady. „Je úžasné zadostiučinění, že Hanina smrt pomohla učit děti vážit si demokracie, svobody, rodičů a sourozenců.“

Český chlad

Za svoji činnost Brady obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos.

„Jirku vždycky bolelo, že odezva v celém světě byla veliká a pozitivní – a jen jeho vlastní země o tento osud nemá tak velký zájem,“ říká jeho žena Tereza a s odkazem na licitace kolem masarykovského řádu dodává: „Všechno zlý je pro něco dobrý. A jestli tohle pomůže šíření příběhu Hanina kufříku, je to dobře.“

Jiří Brady
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Politici i odborníci reagují na Babišovo oznámení o Agrofertu

Andrej Babiš oznámil, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Po jeho smrti má připadnout jeho dětem. Prezident krok ocenil a oznámil, že Babiše jmenuje premiérem 9. prosince. Politici a odborníci upozorňují, že bude důležité, jak konkrétně bude vzdání se vypadat.
Právě teď

Soud uložil v kauze Stoka Liškutinovi podmíněný trest a pokutu

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka někdejšímu šéfovi investičního odboru Brna-střed Petru Liškutinovi (dříve ANO) podmíněný trest dva roky a deset měsíců. Zároveň má zaplatit 1,7 milionu korun. Soud schválil dohodu o vině a trestu.
před 1 mminutou

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 1 hhodinou

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 11 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...