Olomouc bude mít elektronickou encyklopedii. Naváže na úspěšný projekt Z olomouckých archivů

Olomoucká radnice spolu s historiky, památkáři a počítačovými experty připravuje elektronickou encyklopedii. Ta má usnadnit badatelům i obyvatelům Olomouce práci s velkým množstvím informací o historii města. Elektronická encyklopedie by měla být na internetu zprovozněna v první polovině příštího roku.

Podle historika a náměstka primátora Karla Konečného (ANO) obsahuje historie Olomouce ohromné množství různorodé faktografie, přičemž není snadné se dopracovat ke všem datům a najít mezi nimi správné vazby a souvislosti. Encyklopedie by tak neměla být jenom katalogem osobností či výčtem událostí z dějin města.

Projekt podle Konečného nabídne provázané informace o místech, událostech, osobnostech, rodech a korporacích, které hrály v historii Olomouce roli. Chybět nebudou ani významné archeologické nálezy.

Důležité je spojit dostupné informace, které už nashromáždily jednotlivé instituce. Proto budeme úzce spolupracovat například se Státním okresním archivem Olomouc, s Národním památkovým ústavem, s Knihovnou města Olomouce, vědeckou knihovnou a s vlastivědným muzeem.
Karel Konečný
historik, náměstek olomouckého primátora

Archivní dokumenty i obrázky

Encyklopedie bude obsahovat katalogy významných osobností v Olomouci, ale také informace o důležitých budovách. Uživatel při prohlížení jednoho hesla dostane možnost pokračovat dále.

„Pokud si budeme prohlížet událost korunovace Matyáše Korvína českým králem v olomoucké katedrále, můžeme se současně dozvědět něco o katedrále samotné, o uherském králi Matyáši Korvínovi či o dalších osobnostech. Najdeme tam také příslušné archivní dokumenty či obrazové přílohy,“ dodal historik.

Radnice už s historiky, archiváři a softwarovými specialisty spolupracovala na projektu Z olomouckých archivů. Na webových stránkách jsou dostupné stovky archivních dokumentů, které ilustrují olomoucké dějiny.

Webová encyklopedie už funguje v Brně

Olomouc není první, která chce mít všechny informace v souvislostech na jednom místě. Podobný projekt má Brno, jmenuje se Encyklopedie dějin města Brna a obsahuje desítky tisíc historických záznamů. 

Brněnskou encyklopedii spravují dobrovolníci a nadšenci. „Velkou motivací jsou jim hlavně ohlasy našich čtenářů a také pocit, že ta práce má skutečně smysl. V encyklopedii vyhledávají jak laici, tak i badatelé,“ řekla už dříve administrátorka projektu Jitka Šibíčková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 2 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...