Už desáté mládě supa mrchožravého se ve zlínské zoo vylíhlo na začátku letošního června. Se stejně starým supem mrchožravým ze zoologické zahrady v Praze v létě zamířili do volné přírody v Bulharsku. Před vypuštěním strávila dvojice ptáků tři týdny v adaptačním zařízení.
Samička ze Zlína opustila hnízdo jako první, ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech. Postupně se k ní přidávali další vypuštění supi. Po několika hodinách však samička podle získaných informací při letu narazila do drátů vysokého napětí. Zásahem elektřiny okamžitě uhynula.
V současné době se chovný pár supů mrchožravých stará o další mládě, pracovníci zoo ve Zlíně jej přiměli ke druhé snůšce. Kromě supů mrchožravých nechala zahrada v Bulharsku vypustit také supy bělohlavé a supa hnědého. Supi patří k nejohroženějším druhům ptáků na světě.
Dráty lze zabezpečit, přesto se s nimi střetává miliarda ptáků ročně
„Odhaduje se, že ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne jedna miliarda ptáků,“ uvedl ředitel zlínské zoo Roman Horský. V České republice je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 tisíc jedinců ročně.
„Naši republiku křižuje přes 70 tisíc kilometrů elektrického vedení, rozvodnou soustavu tvoří také 750 tisíc stožárů a sloupů. Od roku 2009 platí zákon, že do června 2024 musí být kvůli ptákům zabezpečené všechny sloupy vysokého napětí. Podle hodnocení odborníků z AOPK to však distribuční společnosti zřejmě nestihnou. I tak však považuji toto opatření za skutečně mimořádný legislativní úspěch při ochraně ptáků. Čím více stožárů bude osazeno speciálními konzolami, kryty nebo bidly, tím lépe,“ doplnil Horský.
K dalším ochranným opatřením patří třeba umístění různých barevných prvků, například koulí nebo spirál, pro zvýraznění drátů elektrického vedení. Prosazení instalace ochranných prvků bude iniciovat také společnost Green Balkans, a to nejen ve Východních Rodopech.