Těla uložili do zákopů, ale nepohřbili. Sedmdesát let po válce nachází na Ostravsku padlé vojáky

8 minut
Archeologové na Ostravsku vyzvedávají kosterní pozůstatky padlých vojáků
Zdroj: ČT24

Opavští archeologové exhumují u Hlučína ostatky sovětských vojáků, kteří padli na konci dubna 1945 při bojích na Ostravsku. Na místo se vydali odborníci poté, co oblast narušili hledači pokladů. Podle odhadů region může i více než sedmdesát let po válce stále ukrývat desítky kosterních pozůstatků vojáků, sovětských i německých.

Archeologové pracují u lesa u obce Bobrovníky, kde v dubnu roku 1945 probíhaly boje v rámci ostravsko-opavské operace. Cílem prací je zachránit informace, jež zem skrývá, a rovněž naložit s pozůstatky humánním způsobem.

„Docházelo k narušení míst hledači pokladů, upozornili nás na to místní občané,“ řekl Jiří Juchelka ze Slezského zemského muzea Opava. Archeologové podle něj postupují tradičními metodami, odkrývají vrstvu po vrstvě, zaznamenávají nalezené artefakty a jejich přesnou lokaci.

Ostravsko-opavská operace
Zdroj: ČT24

Půl metru pod zemí, avšak nepohřbení

Těla padlých vojáků archeologové našli v hloubce padesát až šedesát centimetrů. „Do okopů, které zde byly v rámci bojů vyhloubeny, byly posléze deponovány lidské ostatky,“ upozornil Juchelka s tím, že kosterní pozůstatky neleží ve vykopaných hrobech a jejich uložení zřejmě neprovázely žádné rituály. Ve striktním slova smyslu proto nebyla pohřbena.

Archeolog navíc sdělil, že je obtížné identifikovat, zda mají archeologové co dočinění s kostrou sovětského, nebo německého vojáka: „Pokud se jedná o vojáky nacistického Německa, většinou u sebe mají vojenské známky. Pokud nejsou k dispozici, můžeme využít i jiný typ nálezů v hrobě, například zbytky uniforem.“

Archeolog zdůraznil, že nejde o ojedinělé objevy, kvůli intenzivním vojenským střetům na sklonku druhé světové války je podobných nálezů v oblasti severní Moravy a Slezska bezpočet.

„Období druhé světové války se nám již vzdálilo natolik, že už i veřejnost vnímá tyto události jako archeologické. Díky tomu, že nás lidé upozorňují, že se někde něco ničí, ostatky vyzvedáváme daleko častěji,“ řekl Juchelka.

Nalezené kosterní pozůstatky budou podrobeny antropologickému průzkumu a následně pietně pohřbeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 8 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 13 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 14 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 18 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...