Rozhodnutí o vymezení území, na kterém v Praze platí zákaz vjezdu segwayů, zůstává v platnosti. Pražský městský soud již podruhé zamítl žalobu asociace provozovatelů těchto elektrických vozítek. Provozovatelé se zákazem nesouhlasí, právník asociace Pavel Říčka řekl, že znovu podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
„Soud považuje za zcela racionální a důvodné, že v nejfrekventovanějších částech Prahy byl pohyb těchto vozidel na chodnících omezen,“ konstatovala předsedkyně soudního senátu Eva Pechová. Podle ní se „nejednalo o samoúčelný postup“.
Na provoz segwayů, které využívají především turisti, si dlouhodobě stěžovaly radnice městských částí, kritizovali ho také někteří obyvatelé centra. Plošné vytlačení vozítek z širšího středu metropole umožnila novela zákona o silniční dopravě, který na segwaye původně pohlížel jako na chodce. Město ohledně zákazu argumentovalo právě bezpečností chodců.
Provozovatelé segwayů kritizují „prohibici ze strany Prahy na podstatné částí histotického území“. Tvrdí, že pokud město mělo problém s nedodržováním dopravních pravidel, mělo je vymáhat prostřednictvím tehdy platných předpisů. Plošný zákaz označují za „zlovůli“, podle nich bylo možné ponechat segwaye ve vozovce nebo na cyklostezkách. Praha si však za svým rozhodnutím přijatým za tehdejší primátorky Adriany Krnáčové (ANO) stojí.
Soudkyně kromě jiného uvedla, že segwaye se po městě na rozdíl od cyklistů pohybovaly po chodnících. Provozovatelé to pak komentovali mimo jiné tak, že cyklisté v centru rovněž jezdí po chodnících. Kola se podle žalobců navíc pohybují mnohem rychleji a nebezpečněji než segwaye, které prý vyvinou jen rychlost chůze. Majitel segwaye René Buřič, který je jedním z žalobců, se po vyhlášení rozhodnutí podivoval rovněž nad tím, proč soud hovořil o chodnících, když zákaz vozítek platí všude, tedy i ve vozovce.
Soudy řeší zákaz dva roky
Městský soud už v roce 2017 konstatoval, že nařízení Prahy, které zákaz zavedlo, by mohl přezkoumat pouze Ústavní soud a nelze proti němu podat správní žalobu. Následné rozhodnutí o rozmístění značek, které žaloba napadala, bylo podle tehdejšího názoru městského soudu pouhou realizací tohoto nařízení města.
S tím ale nesouhlasil Nejvyšší správní soud, který v rozhodnutí o vymezení zákazového území spatřoval takzvané opatření obecné povahy, a nakázal proto městskému soudu, aby k němu takto přistupoval. Soud nyní přesto dospěl ke stejnému závěru jako před dvěma lety.
Zákaz provozu vozítek schválila Praha v květnu 2016, kvůli chybějícím značkám jej ale nemohlo vymáhat. Z ulic měly segwaye zmizet v prosinci téhož roku, kdy město nainstalovalo na všech přístupových cestách do zóny zákazové značky. Zákaz zpočátku platil především v historickém centru a blízkém okolí, v následujícím roce se zóna rozšířila.
V současnosti mají vozítka zákaz vjezdu na podstatné části nebo celém území Prahy 1, 2, 3, 4 a 7 a dále v menších částech Prahy 5, 8 a 10. O rozšíření zákazu žádaly i radnice Prahy 6 a 11, těm ale město nevyhovělo, protože problémy s vozítky tam nebyly tak velké.
