Koleje uprostřed ulice nejsou v Praze žádná zvláštnost. V současnosti je oficiálně ve městě 143 kilometrů tramvajových a desítky kilometrů železničních tratí. Existuje přitom i „neoficiální“ kolejová síť: v dlažbě zůstávaly zapomenuté koleje i desítky let po zrušení tratí. Postupně jich sice ubývá, ale stále jsou místa, kde lze na opuštěné koleje narazit. Web ČT24 přináší malé putování prostorem i časem s těmito kovovými pamětníky.
Praha a její železná minulost. Zrušené tratě o sobě dávají vědět i po desítkách let
V Praze dříve bývalo mnohem více tramvajových tratí než dnes, a to zejména v centru. Po většině z nich nezůstalo nic, zbytky některých se občas až nečekaně vynoří z dlažby.
Tramvají do nitra Stromovky
K nejstarším tramvajovým vozovnám v Praze patřila ta, která vyrostla na sklonku 19. století ve Stromovce. Stála na konci trati, která vznikla již v 80. letech původně pro koněspřežné tramvaje a později byla rekonstruována na elektrický provoz. Tato trať dlouho existovala takřka celá. To se počátkem 21. století změnilo, přesto se stále dochovala jedna její část: kolej napojená na smyčku Výstaviště, kterou může dopravní podnik použít jako odstavnou.
Zbytek bývalé trati do Stromovky
Jde ale zároveň o pozůstatek zmíněné tratě, po které vozily tramvaje do nitra oblíbeného parku rekreacechtivé cestující. Vystupovali v místě, kde je dnes dětské hřiště. Vozovna byla hned vedle – tam, kde je nyní restaurace Vozovna. I když její konstrukce připomíná halu pro odstavení tramvají, ve skutečnosti jde o novostavbu z počátku 21. století, zděná část je ovšem skutečně původní administrativní částí vozovny otevřené v roce 1899.
Před stavbou restaurace byly před zděnou budovou vidět zbytky tramvajových kolejí, ty však již zmizely, takže úsek u tramvajové smyčky je jediným pozůstatkem této pozoruhodné trasy.
I po zrušení vozovny ve Stromovce bylo možné na trati, která k ní vedla, spatřit tramvaje. Občas tam byly vozy odstavené, na snímku je vůz mateřských škol, do kterého po vycházce nastupují děti
Zprovozněna: 1885 (koněspřežná)/1899 (elektrická vč. vozovny)
Zrušena: 1941 (pravidelný provoz)/v provozu (odstavná kolej)
Současný stav: krátký úsek trati zůstal napojen na tramvajovou síť, může být použit jako odstavná kolej
Kus historie ve stínu magistrály
Jen o málo novější než trať do nitra Stromovky jsou zrezivělé koleje, kolem kterých sice projíždějí denně desetitisíce aut, ale před zraky řidičů jsou dobře ukryté. Jde o zbytek obratiště na konci tratě, která do poloviny 60. let vedla Sokolskou ulicí a končila u Dětské nemocnice na Karlově – na dnešním předmostí Nuselského mostu v ulici Boženy Němcové.
Obratiště na Karlově bylo na konci trati, která vedla Mezibranskou a Sokolskou ulicí. Dobře patrný je úsek v Mezibranské na snímku z oslav 1. máje v roce 1934.
Samotná trať byla v rámci úprav Sokolské pro intenzivní automobilový provoz zrušena a odstraněna, ale jedna kolej obratiště zůstala na svém místě. V době, kdy se stavěl Nuselský most, byl pozemek s kolejí za stavební ohradou. Dnes jsou kolejnice částečně skryté pod parkujícími auty na prostranství před domem Boženy Němcové 1.
Trať, a tedy i obratiště vzniklo v roce 1912, v 50. letech potom bylo rozšířeno. Na rozdíl od všech současných konečných zastávek však nebyla v ulici Boženy Němcové, resp. Sokolské kolejová smyčka.
GALERIE
Pozůstatky obratiště na Karlově
„Zapomenuté“ koleje na Karlově jsou totiž jedním z posledních příkladů trojúhelníkového obratiště. Dodnes je v provozu podobné obratiště Zvonařka, kde končí historická linka 23. Podobné zažili cestující ještě v minulém desetiletí také na Laurové na Smíchově, ale po obnovení trati do Radlic bylo zrušeno a žádná památka po něm se nedochovala.
Koleje na Karlově jsou zároveň jediným pozůstatkem trati v Praze, kde je k vidění výhybka.
Zprovozněno: 1912
Zrušeno: 1966
Současný stav: zbytek koleje a výhybka zachována v dlažbě
Koleje v Opletalově: Šest let v provozu, 40 let ve výslužbě
Výhybka naopak není na jednom z nejznámějších „zapomenutých“ exponátů v Opletalově ulici. Kdo přijede na hlavní nádraží, nenastoupí do metra a probojuje se Sherwoodem k tramvajové zastávce Hlavní nádraží, má ho na dohled. Leží tam zhruba 120metrový dvoukolejný úsek, který fungoval docela krátce v 70. letech jako náhrada postupně rušené trati na třídě Vítězného února (dnes Wilsonově).
GALERIE
Koleje v Opletalově ulici
Součástí úseku, který byl až do roku 2003 připojený k provozované tramvajové trati ze Senovážného náměstí na Žižkov, je sice i oblouk z Opletalovy na Senovážné náměstí, ale výhybku dělníci odmontovali.
Zprovozněna: 1972
Zrušena: 1978
Současný stav: krátký úsek zachován v dlažbě, od roku 2003 odpojen od tramvajové sítě
Kobyliská kolej na skládku
K nejtajemnějším odpojeným, ale v torzu dosud existujícím tramvajovým tratím patří jistě kolej, která je k vidění u smyčky Vozovna Kobylisy. Zůstává v dlažbě na opačné straně ostrůvku, na který se vystupuje, a nemá již napojení na tramvajovou síť. Na první pohled zbylo jen pár metrů, kdo se ale vydá dále po louce od nynější konečné, záhy zjistí, že je stará kolej jen částečně zasypaná a o něco dále opět vystupuje na povrch. Definitivně končí až na místě, kde byla vyhloubena Žernosecká ulice.
Kolej není pozůstatkem žádné trati, která by vedla kamsi na sever za Prahu, nýbrž nákladní trati na skládku, která bývala na místě dnešního lesa za Žernoseckou ulicí. Kolej vznikla ve 40. letech, minula se tedy s obdobím první světové války a 20. let, kdy tramvaje v Praze svážely odpad. Používaly ji tedy především služební vozy určené k čištění kolejnicových žlábků, které posbíraný odpad vyhazovaly.
GALERIE
Kobyliská kolej
Zprovozněna: 1940
Zrušena: 1975
Současný stav: kolej zachována až k Žernosecké ulici
Nejdelší zapomenuté tratě zanikly v novém století
Bezkonkurenčně nejdelší „zapomenutý“ úsek tramvajových kolejí, který byl v Praze po desítky let, však zanikl v minulém desetiletí. Šlo o zbytky trati v ulicích Budějovická a Olbrachtova, která byla zrušena v 70. letech po otevření trasy metra pod Budějovickou.
Zbytky kolejí byly na středovém dělicím pásu, který se dlouhodobě používal – a v Budějovické dodnes používá – k parkování aut, ten však prošel v roce 2005 rekonstrukcí a koleje byly v celé délce odstraněny.
Tramvajová trať v 50. letech, kdy se stavělo sídliště Antala Staška
Po tramvajové trati Budějovickou ulicí na Kačerov přestaly jezdit tramvaje po otevření metra
Stejně tak zanikly při rekonstrukci ulice počátkem tohoto desetiletí koleje tratě v ulici Na Florenci, které po jejím zrušení přetrvaly třicet let. Byla to tedy téměř stejně dlouhá doba, po kterou tudy jezdily tramvaje.
Trať vznikla koncem 40. let, aby odlehčila přetíženému Poříčí, zrušena byla v roce 1983 v souvislosti s nadcházejícím zprovozněním trasy metra B, která stejně jako tramvajové tratě v ulicích Na Florenci a Na Poříčí (a Havlíčkova) spojovala Florenc s Masarykovým nádražím (resp. nádražím střed).
Koleje v ulici Na Florenci krátce před odstraněním v roce 2013
Tratě Vozovna Pankrác – Kačerov a Budějovická – Ryšánka
zprovozněny: 1930/1938
zrušeny: 1974
sneseny: 2005
Trať Těšnov – Masarykovo nádraží (ulicí Na Florenci)
zprovozněna: 1948
zrušena: 1983
snesena: 2013
„Těšnovskou“ železnici připomíná opuštěné nádraží i tramvajová trať
Po kolejích v Praze ale nejezdí jen tramvaje. Jezdí po nich též vlaky, které ale také v průběhu let zmizely z mnoha míst, kde dříve bývaly běžně k vidění. Jde hlavně o zrušené vlečky, ale zaniklo i několik tratí, po kterých jezdily osobní vlaky. Řada lidí má ještě v živé paměti, jak se jezdilo starým Vítkovským tunelem, tato trať byla zrušena až před deseti lety a v její stopě vznikla cyklostezka.
O tři desetiletí dříve ale zanikla ještě jedna významná trať, která vedla z Vysočan přes Libeň a Karlín na nádraží Těšnov. Demolice historické nádražní budovy je dodnes velkým pražským traumatem, ale v roce 1985, kdy k ní došlo, byla trať k ní již delší dobu zrušená. Vlaky přestaly na Těšnov jezdit již v roce 1972. Tehdy železničáři zkrátili trať k výhybně u Rohanského ostrova, kde začínala vlečka do libeňského přístavu. Zbytek trati byl zrušen až v roce 1984. Několik jejích pozůstatků však přetrvalo.
Nejmonumentálnějším zbytkem těšnovské trati je část viaduktu přes Rokytku. Na levém břehu říčky vede pěší a cyklistická stezka, nad kterou by se klenul, kdyby železná prostřední část mostu nebyla snesena. Zbyly však kamenné oblouky na obou březích. Protože jsou obtížně přístupné, lze na nich najít i pozůstatky trati – nikoli kolejnice, ale rozpadající se dřevěné pražce a kilometrovník.
GALERIE
Trať Vysočany – Těšnov
Dalším zbytkem těšnovské trati je budova nádraží Libeň-dolní. Je sice v oploceném areálu, ten však není uzavřený, a tak je na ni dobře vidět od křižovatky Palmovka. Nádraží je dnes již bez kolejí (ačkoli jsou vedle budovy uskladněny kolejnice), ale na čtyřsetmetrovém úseku, kudy vlaky k dolnímu libeňskému nádraží dříve přijížděly z Vysočan, koleje jsou, a dokonce se používají. Jezdí po nich však tramvaje. Trať v ulici Na Žertvách totiž vede ve stopě původní železniční trati.
V Karlíně jsou potom na několika místech ještě patrné zbytky železničního náspu a památkou na starou trať jsou také černé šmouhy od dýmu na oblouku Negrelliho viaduktu na Rohanském nábřeží v místě, kudy pod ním vjížděly parní lokomotivy do areálu těšnovského nádraží.
Železniční trať Vysočany – Těšnov (Denisovo nádraží)
zprovozněna: 1873 (na Rohanský ostrov)/1875
zrušena: 1984
současný stav: pozůstatky trati u bývalého mostu přes Rokytku, zbytky náspu v Karlíně, stojící budova nádraží Libeň-dolní
Holešovické vlaky mezi auty
Na první pohled se zdá, že v holešovické ulici Jankovcova jsou na několika místech pozůstatky tramvajové trati podobné těm v Opletalově nebo na Karlově. Ve skutečnosti ale nejde o tramvajové, nýbrž o železniční koleje. Konkrétně jsou to zbytky specifického systému vleček souhrnně nazývaného Holešovická přístavní dráha. Vznikaly souběžně s Okružní třídou (dnes Jankovcova). Býval to zvláštní pohled, když se přecházela Jankovcova a náhle se na domnělých tramvajových kolejích objevila lokomotiva – nejprve parní, později již dieselová.
GALERIE
Holešovický přístav a přístavní dráha na historických fotografiích
Původně vedla přístavní dráha z areálu bubenského nádraží, křižovala Plynární a Argentinskou ulici a potom vedla Jankovcovou do areálu přístavu. Na druhém konci přístavu pak koleje vedly ještě dál, jednak do podniků v oblasti Manin, jednak k výhybně, odkud pak bylo možné dojet na přístavní kosu, kde vznikl mimo jiné objekt veřejných skladišť. Z přístavní dráhy odbočovaly krátké vlečky do přilehlých podniků, většina dosud zachovaných zbytků kolejí jsou součásti právě těchto vleček. Vedly například do Ferry, sousední pergamenky, do skladu kabelů a také do objektu parních mlýnů.
Později vznikla také vlečka, která vedla podél Vltavy do panelárny Prefa, které musela v 50. letech ustoupit první část starých Holešovic čili Zátor (zbytek byl zbourán při výstavbě holešovického nádraží, stanice metra a dopravního terminálu Fučíkova). Po vzniku nádraží Holešovice vznikla nová vlečka, která vedla z nádraží do přístavu kolem panelárny a po břehu Vltavy do přístavu a městským ulicím se již vyhýbala. Část původní trati se pak přestala využívat (úrovňová křížení s Argentinskou a Plynární však byla definitivně odstraněna až počátkem století) a koleje v Jankovcově ulici již sloužily pouze k obsluze vleček, nikoli ke spojení přístavu s nádražím.
Holešovická přístavní dráha se přestala používat po povodních v roce 2002, ale koleje z ulice zmizely až v tomto desetiletí. Izolované zbytky stále vedou do areálu, který dnes slouží poště a dříve v něm byla přádelna bavlny, k bývalé Osevě a skladišti před ní, patrné jsou zbytky kolejí ve zpustlém areálu Pergamenky a zahájená demolice části skladišť Ferra odhalila starou kolej, která bývala skryta za mohutnými vraty.
GALERIE
Holešovická přístavní dráha v roce 2018
Dochovala se také část kolejí na přístavní kose. Jedna část dosahuje k výrazné bílé budově akciových skladišť, jedna vede podél vody na úrovni zakotvených lodí. Koleje jsou přerušeny na místě, kde v posledních letech vznikly nové bytové domy a nová silnice, ale opět se objevují u Libeňského mostu.
Tam se ale také ukazuje, jak rychle mohou tyto pozůstatky pražské kolejové minulosti zmizet. Zatímco v únoru ještě procházely pod Libeňským mostem dvě koleje, v červnu již byla na místě jedné z nich nově položená asfaltová vrstva a zbývala už jenom jedna kolej.
Holešovická přístavní dráha
zprovozněna: 1910
zrušena: 2003
současný stav: zbytky kolejí v Jankovcově ulici a na holešovické přístavní kose
Kolej připomíná zašlou slávu smíchovské Tatry
Holešovice nejsou jedinou čtvrtí, jejímiž ulicemi se ve 20. století proháněly vlaky. Když pomineme výše zmíněnou libeňskou ulici Na Žertvách, byl silný železniční provoz také na Smíchově. Tamní továrna ČKD Tatra byla ve druhé polovině století největším světovým výrobcem tramvají, které se pak vozily po celé východní Evropě převážně nákladními vlaky. K tomu sloužila vlečka z továrny na smíchovské nádraží. Šlo ovšem zároveň i o tramvajovou trať – tramvaje se v Tatře vyráběly i pro Prahu, proto měla vlečka i napojení na městskou síť.
GALERIE
Vlečka Tatry Smíchov dříve a dnes
Továrna sice již zanikla – což nebyl důsledek krachu ČKD, nýbrž přestěhování závodu do nové továrny na Zličíně nedlouho před krachem – ale malá část vlečky přežila. Jde o úsek dlouhý asi 70 metrů na okraji autobusového nádraží Na Knížecí podél ulice Stroupežnického.
Tento úsek vznikl až v 80. letech, kdy byl při výstavbě metra celý prostor Na Knížecí upraven a kolej přeložena. Nákladní vlaky s tramvajemi jezdily dále ulicí Stroupežnického, za Plzeňskou ulicí pak vjížděly do areálu Tatry. Ve Stroupežnického ulici již žádné další pozůstatky kolejí nejsou a místo vrat, ze kterých vlaky naložené zbrusu novými „tétrojkami“ vyjížděly, je dnes hlavní vchod do nákupního centra.
Vlečka do Tatry Smíchov
zprovozněna: 1880
zrušena: 1996
současný stav: zachovaný úsek u autobusového nádraží Na Knížecí
Byť obrazová vycházka po opuštěných kolejích nebyla úplná – další se najdou třeba na Klárově nebo na Karlově náměstí – ukázala Prahu jako město, které ve své historii zažilo několik velkých proměn. Zbytky vleček v ulicích připomínají průmyslovou minulost čtvrtí, které dnes tvoří širší centrum města a podobná zařízení tam již dávno nikdo nepotřebuje.
Zároveň se ukazuje, že tramvaje kdysi jezdily i do míst, kde si je dnes již nedokáže nikdo ani představit. Neplatí to ale pouze o Karlově, Budějovické nebo třeba Opletalově ulici, kde jsou koleje stále vidět nebo donedávna byly. Centrem Prahy se táhly kilometry kolejí, které dnes již nejsou. Je dobře známo, že tramvaje jezdily podélně po Václavském náměstí, ale když po něm projely, musely někam pokračovat, takže trať vedla i po Příkopech z náměstí Republiky a pokračovala dále ulicí 28. října na Národní. Tramvaje jezdívaly i Celetnou a na náměstí Republiky a na počátku století bylo možné spatřit je dokonce i na Karlově mostě.
Rušení tramvajových tratí šlo ruku v ruce s celosvětovým trendem, kdy se hlavně v 50. a 60. letech mnoho měst – zejména západních – zbavilo tramvají úplně a spolehlo se výhradně na podzemní dráhu a autobusy. V Praze se dílo tramvajové zkázy dokonat nepodařilo, provoz přežil do ropné krize v 70. letech, a tak jsou „zapomenuté“ koleje nebo třeba staré trolejové růžice na domech sice zajímavou připomínkou, ale nikoli jediným pozůstatkem zrušeného tramvajového provozu.