Ostravská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) slaví 50. výročí od založení. Při předpovídání povodní v současnosti meteorologům hodně pomáhají počítače. Například ničivé povodně jako ty, které zasáhly Moravu a Slezsko v roce 1997, by meteorologové nyní „spočítali“ mnohem snadněji.
Hydrometeorologové z Ostravy slaví půl století od založení úřadu. Spoléhají na počítače
Ostravská pobočka ČHMÚ (zdroj: ČT24)
Pro Moravskoslezský kraj v současnosti úřad zajišťuje měření a zpracovávání dat z oblasti klimatologie, hydrologie, meteorologie i ochrany čistoty ovzduší.
V souvislosti s posledně jmenovanou položkou jsou pobočka a jí naměřené údaje stále častěji zmiňovány spolu s měřením znečištění ovzduší. Moravskoslezský kraj totiž patří k regionům z nejhorším životním prostředím. Na vině jsou lokální topeniště, doprava, průmyslové podniky i znečištění, které se k nám dostává z Polska.
Pobočky ČHMÚ: 1. Praha (Hl. m. Praha, Středočeský kraj)2. České Budějovice (Jihočeský kraj)3. Plzeň (Karlovarský kraj, Plzeňský kraj)4. Ústí nad Labem (Liberecký kraj, Ústecký kraj)5. Hradec Králové (Královéhradecký kraj, Pardubický kraj)6. Brno (Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj)7. Ostrava (Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj)
Ústav proto spolupracuje i s polskými kolegy. Míru znečištění v konkrétním regionu a další aktuální informace mohou lidé sledovat i prostřednictvím nových mobilních aplikací. „Aplikace ČHMÚ a ČHMÚ plus jsou k dispozici zdarma,“ zdůraznil ředitel ostravské pobočky ČHMÚ Dušan Žídek.
V Ostravě původně fungovala jen nepočetná skupina pracovníků, kteří se zabývali měřením průtoků v řekách. Později vznikla potřeba vytvořit zde i oddělení klimatologie a také oddělení ochrany čistoty ovzduší. Ústav v současnosti zaměstnává 48 lidí.
Za špatným ovzduším v Ostravě a okolí vidí odborníci rovněž vliv těžkého průmyslu, i když se jeho zástupci snaží množství emisí neustále snižovat. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval za dvě miliardy korun třináct zařízení, která mají snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu.
Naposledy se region s výrazně zhoršenou kvalitou ovzduší potýkal počátkem března, kdy musela být rovněž vyhlášena regulace. V současné době panují na území Moravskoslezského kraje z pohledu kvality ovzduší příznivé rozptylové podmínky.