Referenda: Boskovická spojka i jablonecké automaty dostaly stopku. Ve Varech přišlo málo lidí

Souběžně s prvním kolem prezidentské volby se v sedmi obcích a městech konala také místní referenda. Jako první vyhlásili výsledek ve Lhotě Rapotině na Blanensku, kde se obyvatelé vyslovili proti stavbě nové železniční spojky i proti přesunu zázemí kamenolomu blíže obci. V Jablonci nad Nisou se pak občané postavili proti dalšímu provozování výherních automatů ve městě. Dlouhodobý spor o bazén v Zubří pak skončil jeho odmítnutím. Jediné neplatné lednové referendum je to karlovarské, kde přišlo méně než potřebných 35 procent voličů.

Ve Lhotě Rapotině na Blanensku hlasovali lidé o boskovické spojce a také kamenolomu. Železniční boskovická spojka má umožnit přímou jízdu vlaků z Brna směrem na Boskovice a Velké Opatovice – dnes je úvrať ve Skalici nad Svitavou a přímé vlaky vůbec nejezdí, vždy je třeba přestoupit. Referendum však ukázalo, že obyvatelé obce, do jejíhož katastru by měla spojka zasáhnout, jsou proti její stavbě.

Výsledek referenda je přitom platný a závazný. Podle starosty Michala Sedláka přišlo 79 procent voličů. Proti železniční spojce – jejíž součástí by měla být i nová zastávka vzdálená asi půl kilometru od obce – hlasovalo 81 procent z nich. „Podle nás jde o zbytnou stavbu, která zabere velmi kvalitní zemědělskou půdu,“ řekl starosta již před hlasováním.

V obci zároveň rozhodovali i o možném přesunu zázemí místního kamenolomu blíže k obci. I proti tomu se občané závazně postavili, přesun odmítlo 93 procent hlasujících. „Jsme v údolí sevřeném kopci, železničním koridorem a řekou. Pokud by se zázemí lomu přesunulo z kopce do údolí, hlučnost a prašnost by byla ještě vyšší,“ řekl starosta Sedlák.

Jablonci nad Nisou pak mělo neméně jasný výsledek referendum o hazardu. Pro zákaz hracích automatů hlasovalo 88 procent účastníků referenda, účast však byla poměrně nízká ve srovnání s některými dalšími lidovými hlasováními, i ve srovnání se souběžnými volbami. Přišlo 39 procent voličů. K platnosti a závaznosti referenda to stačí – ve městě se to podařilo poprvé, minulá dvě referenda nebyla úspěšná.

Výsledkem referenda nemá být zánik kasin, Jakub Macek z přípravného výboru referenda však očekává, že i na to dojde. „Kasina bez hracích automatů se v našem jabloneckém prostředí neuživí. Pokud ano, tak maximálně jedno nebo dvě, ale jsem přesvědčený o tom, že ani to není moc reálná varianta,“ míní.  

Ve městě měly podle vyhlášky z roku 2011 skončit všechny herny a kasina k 1. lednu 2015. V červnu 2015 však zastupitelstvo novelou vyhlášky hazard opět povolilo. Dnes je ve městě jedenáct míst, kde je možné provozovat hazardní hry.

Magistrát Jablonce nad Nisou
Zdroj: Jiří Berger/ČTK

Brušperku se hlasovalo o budoucím využití bývalé restaurace v Národním domě. V minulosti občané v referendu schválili, že v prostorách může být jen jiná restaurace, radnici se však nepodařilo sehnat žádného provozovatele. Nyní prošel návrh, aby prostory mohl využívat i někdo jiný, například spolky.

Referenda se zúčastnilo 1414 obyvatel obce z celkového počtu 3221 oprávněných voličů. „Bylo to 43,9 procenta. Zákon požaduje minimálně 35 procent. Referendum je tak platné a závazné,“ uvedl starosta Jiří Pasyk. Dodal, že pro změnu využívání se vyslovilo 65 procent účastníků referenda.

Dlouhodobě vzbuzovalo v Zubří spory téma krytého bazénu. Lidé o něm hlasovali již třikrát. Referenda proběhla souběžně s oběma posledními volbami. Při sněmovních volbách těsně zvítězili zastánci bazénu, soud však hlasování zneplatnil. Nyní naopak dali více hlasů lidé, kteří o stavbu bazénu nestojí.

Bazén s wellness centrem, venkovním koupalištěm a novou kuželnou měl stát 130 milionů bez DPH, za dalších minimálně 60 milionů měl vzniknout lékařský dům a komunitní dům pro seniory.

Vizualizace venkovního bazénu v Zubří
Zdroj: ČT24

Pro vznik bazénu se vyslovilo 1029 voličů, proti jich bylo 1904. Celkem je ve městě 4497 oprávněných voličů. „Je to vůle občanů, kterou respektuji. Referendum je platné a závazné,“ řekl starosta Lubomír Vaculín (ČSSD). Městská rada nyní podle něj rozhodne, zda vznikne alespoň lékařský dům a domov pro seniory.

Podobně jako v Zubří, i v opavské městské části Suché Lazce hlasovali lidé již podruhé o témže tématu. Jde o trasu obchvatu sousedního Komárova, která zasahuje do katastru Suchých Lazců. Již v roce 2012 obyvatelé místní části silnici na svém území drtivě odmítli, opavský magistrát ale tehdy pro formální nedostatky referendum neuznal.

I tentokrát občané místní části Suché Lazce silnici odmítli. „Víc jak 95 procent hlasujících se vyjádřilo proti jižní trase obchvatu,“ shrnul starosta Petr Orieščík (ČSSD). Čeká jej nyní tvrdé utkání s vedením Opavy. Primátor Radim Křupala (ČSSD) poukázal, že alternativní severní trasa obchvatu Komárova je oproti jižní dvakrát dražší. „A zasahuje do chráněných vodních pásem. Z tohoto pohledu vypadá jižní trasa vedoucí přes Suché Lazce jako reálnější,“ upozornil.

Ve Všenorech hlasovali lidé, zda chtějí zachovat sportovně rekreační využití části lokality Plzeňka či regulaci výstavby na některých místech. Celkem šlo o čtyři otázky, na všechny odpověděli Všenorští kladně. K volbám jich přišlo 67,2 procenta, referendum je tedy platné a vzhledem k jasným odpovědím na všechny čtyři otázky i závazné.

Jediným neplatným referendem, které proběhlo souběžně s prezidentskou volbou, je to karlovarské. Šlo o první referendum v historii města, ale přišlo k němu jen 33,6 procenta voličů, k tomu, aby bylo platné, by byla potřeba alespoň 35procentní účast. Občané měli odpovědět na otázku, zda se má Vřídelní kolonáda vrátit k původní podobě a zda mají skončit opravy pavilonu ze 70. let. Primátor Petr Kulhánek (KOA) vydal k referendu prohlášení, kde před návratem k historické podobě důrazně varoval.

Organizátoři referenda v jeho průběhu kritizovali umístění volebních místností, které podle nich nebyly dostatečně označeny a v některých případech byly na jiném místě, než jsou voliči zvyklí, řekl zmocněnec přípravného výboru referenda Ota Řezanka. 

Vřídelní kolonáda v Karlových Varech v roce 1900
Zdroj: Wikimedia Commons