Hraniční přechody do Polska i dalších sousedních zemí se otevřely před deseti lety. Česká republika se stala součástí takzvaného schengenského prostoru – v rámci něj mohou lidé překračovat hranice bez kontrol. Den, kdy začal být krok přes hraniční čáru docela stejný jako kterýkoli jiný krok, si proto nyní připomněli lidé zejména na místech, kde bývala hraniční čára obzvláště patrná. Na česko-polské hranici v Českém a polském Těšíně, na místě, kde rakouský Gmünd přechází v České Velenice nebo v Božím Daru, kde se sešli starostové z obou stran Krušných hor.
Velenice od Gmündu i Český Těšín od polského dělí jen řeky. Hranice zmizely před deseti lety
Otevřený hraniční přechod (zdroj: ČT24)
Bývalo to jediné město, ale již desetiletí jsou to města dvě. Platí to o Těšíně stejně jako o Gmündu. Vznik státní hranice uprostřed města často znamenal, že se cesty někdejších sousedů zcela rozešly.
Že hraniční kontroly už nejsou a hranici může překročit každý, kde se mu chce, si deset let od vstupu do schengenského prostoru připomněli těšínští obyvatelé na mostě Družby.
Deset let bez celnic. Schengen městům v pohraničí pomohl (zdroj: ČT24)
Most přes řeku Olši čili Olzu se ostatně za deset let výrazně proměnil, v roce 2007 mu ještě dominoval krytý objekt hraničního přechodu, který již neexistuje. Odstranění hranice přineslo podle starostů obou měst společné investice, spolupráci organizací i spolků a změnily se k lepšímu také vztahy Čechů a Poláků.
„Češí míří do Polska například za levnějšími poravinami, Poláci zase za kvalitním zdravotnictvím,“ zjistila redaktorka České televize Tereza Krumpholzová.
Podobné jako v Těšíně je to i v Českých Velenicích. Zrušení hraničních kontrol přineslo obyvatelům města, které původně bývalo nádražní čtvrtí Gmündu, například lepší dostupnost lékařské péče. Je jim k dispozici gmündská nemocnice, která má i překladatele. „Musíme vyplnit dokumenty, aby to hradila česká pojišťovna. Pak nemusíte nic platit,“ podotkl nemocniční překladatel Bernard Schneider.
V Gmündu-Českých Velenicích je opětovné propojení možná ještě lépe patrné než v Těšíně-Českém Těšíně. Radnice obou částí uvažují například o společné hromadné dopravě.
Události v regionech: Gmünd a Velenice oddělovala železná opona, nyní stačí přejít po mostě (zdroj: ČT24)
Desáté výročí vstupu do schengenského prostoru si připomněli i krušnohorští starostové. I když horami prochází česko-německá hranice, obce a městečka z obou jejích stran velmi úzce spolupracují, jak připomněli i při společné oslavě na Božím Daru.
Radnice mohou bez ohledu na státní příslušnost společně žádat o příspěvky – za deset let tak získaly zhruba miliardu korun. „Zejména do technické infrastruktury pro turisty – to znamená nové stezky, nové sociální zařízení, lanovky, vleky,“ přiblížil starosta Božího Daru Jan Horník.
Krušnohoří se také bez ohledu na hraniční čáru jednotně uchází o zápis na seznam světového dědictví UNESCO.
Státní hranice rozdělily sousedy po světové válce, železná opona řez dokončila
Hranice byly mezi Českým Těšínem a polským Těšínem od roku 1920, mezi Gmündem a Českými Velenicemi ještě o rok dříve. „V roce 1919 byla podepsána smlouva v St. Germain, že kus Gmündu bude patřit nové republice,“ shrnul Jiří Kovář z Českých Velenic. Zásadní pro odcizení obou částí kdysi jediného města byla železná opona, která tudy procházela.
Rozdělení Těšína bylo dramatičtější. Došlo k němu rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi nově vznikající Československo a Polsko, kterému předcházel tvrdý spor obou států včetně krátké války v roce 1919. Stanovená hranice proťala obydlenou lokalitu podél řeky Olše.
- Pouhých deset let trvala historie tramvajové dopravy v Těšíně. Soumrak na její existenci se začal snášet v roce 1920, kdy bylo toto slezské město rozděleno mezi Československo (Český Těšín) a Polsko (Cieszyn). 2. dubna 1921, pak byla nejmenší tramvajová síť na území dnešní České republiky definitivně zrušena.
- Na trať spojující staré centrum města (polská část) s vlakovým nádražím v rozvíjející se nové části za řekou Olší (dnes Český Těšín), která měřila 1793 metrů, vyjely první vozy v únoru 1911. Jednokolejná trať s jedenácti zastávkami měla dvě výhybny: na hlavním náměstí na polské straně a u mostu na straně české. Provoz na lince zajišťovaly zpravidla tři vozy.
- Ze strany těšínských obyvatel se elektrická dráha těšila velkému zájmu a vzbuzovala oprávněnou senzaci. Rozdělení města mezi dva státy, vznik dvou celnic na mostě přes Olši a následné důkladné kontroly pasažérů, personálu i samotných tramvají nicméně znamenaly její faktickou likvidaci.
V Polsku zůstalo historické centrum a na území dnešního Českého Těšína se tehdy nacházela průmyslová čtvrť včetně nádraží. Rozdělení města vedlo k úpadku významu města v regionu a dočasnému zastavení jeho rozvoje. Polský Těšín ztratil důležité železniční spojení a průmysl. Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturních zařízení.
GALERIE
Český Těšín na přelomu tisíciletí
Společenské a kulturní vztahy ale žily dál a upevnily se zejména po roce 1989, kdy v Česku i Polsku padly komunistické režimy. V roce 2001 se více než 16 procent obyvatel české části města hlásilo k polské národnosti.