V pražských tunelech je nedýchatelno. Smog překračuje limity až patnáctkrát

Nahrávám video

Znečištění vzduchu v tunelech městského okruhu v Praze přesahuje povolené limity. Krátkodobá koncentrace polétavého prachu místy dosahuje až patnáctinásobku hygienických norem. Nejhorší je situace ve Strahovském tunelu, limity zdaleka nesplňuje ani tunel Blanka. Při měření to zjistil Ústřední automotoklub.

Strahovský tunel má v Praze jedno smutné prvenství. Jak ukázala měření ovzduší, která zpracoval Ústřední automotoklub (ÚAMK), hodnoty prachových částic tam dosahují až 784 tisíc jednotek polétavého prachu na centimetr krychlový. Denní imisní limity jsou přitom 50 tisíc. Ty nejhorší výsledky ovzduší ve Strahovském tunelu vykazovalo měření odpoledne.

„Hlavní důvod je, že se částice nemají kam rozptýlit, tudíž se tam koncentrují o to více,“ řekl mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.

Ani tunel Blanka si nevedl výrazně lépe. Tam odborníci naměřili při dopravní špičce 412 tisíc jednotek polétavého prachu na centimetr krychlový.

Tunely chtějí čistit častěji

„Blanka musí řidičům pomáhat, a ne je dusit. Praha musí tento stav neprodleně řešit. Výrazné zlepšení může přinést častější čištění tunelů. Obratem požádám magistrát a Technickou správu komunikací o zvýšení četnosti úklidů v tunelech,“ reagoval na výsledky pražský zastupitel a místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (Zelení), který měření ovzduší v pražských tunelech inicioval.

Podle něj by řešením bylo, kdyby monitoring probíhal častěji a mohla ho dělat policie. Zvažovány také budou investice do nové vzduchotechniky Strahovského tunelu.  

Imisní hodnoty zvyšují především auta s nefunkčním filtrem pevných částic, který z výfukových plynů odstraňuje karcinogenní látky. A to ohrožuje hlavně řidiče z povolání.

„Filtr pevných částic zachytává částice, které jsou mikroskopické, a my je poté nedýcháme a nedostávají se do našeho krevního řečiště,“ řekl mluvčí Ústředního automotoklubu Sirota. 

Lidskému organismu nevadí hodnoty do dvaceti tisíc nanočástic poletavého prachu na kubický centimetr. Hodnoty přes tuto hranici jsou nebezpečné především pro řidiče, kteří tunely jezdí pravidelně. „Například řidiči taxislužby, nebo profesionální řidiči a ti samozřejmě pokud si nejsou vědomi, že ty koncentrace jsou vysoké, tak to mohou odnášet na svém zdraví,“ dodal místostarosta Prahy 7 Mirovský.

Až přijde smog, bude platit sudá nebo lichá

Odborníci zkoumali také ovzduší v podzemních garážích pražských nákupních center. Hladinu sto tisíc jednotek polétavého prachu překročilo jen parkoviště obchodního centra Nový Smíchov.

Podobné měření provedl letos v březnu ÚAMK také pro magistrátní odbor životního prostředí. Tehdy zjištěné hodnoty rovněž překročily normy. Například v Blance to bylo zhruba trojnásobně. Špatná byla situace i na povrchu, například na křižovatce Evropské a Horoměřické ulice nebo ve Svatovítské ulici v Praze 6.

Nahrávám video

Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v hlavním městě. V současné době trápí Prahu zejména prachové částice označované jako PM10. Kromě motorů znečišťují ovzduší také oděrky brzdových destiček nebo tření pneumatik o asfalt.

Magistrát proto chystá návrh opatření, kterými chce omezit v Praze dopravu v době zhoršené kvality ovzduší. Při nejvážnější smogové situaci by do města nesměly vjíždět nákladní automobily nad šest tun a také polovina osobních aut, jejichž poznávací značka končí buď sudým, nebo lichým číslem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 22 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 23 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 23 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 23 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 23 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 23 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 23 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Volby do zastupitelstev obcí krok za krokem

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.
před 24 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.