Češi a Poláci pracují na tom, jak omezit přesun znečišťujících látek v ovzduší. Měla by tomu pomoci společná měření. Na české straně budou měření probíhat v Horní Suché na nedaleké těžní věži Dolu František.
Kde vzniká prach znečišťující moravskoslezský vzduch? Řeší to čeští a polští vědci
Odborníci zkoumají stav ovzduší (zdroj: ČT24)
„Bude se měřit na jejím vrcholu i pod ní. A i ve vozidle s optickým prachoměrem,“ sdělila redaktorka České televize Lucie Botorová, podle níž bude vzorky odebírat také vzducholoď.
Na věži a u její paty budou odebírány vzorky ovzduší i podle toho, odkud foukal vítr. „Budou podrobeny speciální mnoho-elementární analýze v mezinárodním Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Ruská federace). Tak bude možno zároveň zpřesnit údaje o tom, ze kterých zdrojů znečištění pochází,“ sdělila Petra Šutarová z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Na polské straně na monitorovací stanici v Ratiboři.
„Jedním z výstupů těchto měření bude vyčíslená denní hodnota přenosu a jeho směr. Zjednodušeně řečeno: kolik znečištění ten den proudí od nás do Polska, anebo naopak z Polska k nám,“ uvedla Šutarová.
Na projektu spolupracuje Vysoká škola Báňská, polský Institut meteorologie a vodního hospodářství a Bezpečnostně technologický klastr.
Projekt potrvá do února 2020. „Hlavním cílem bude objektivně stanovit množství znečištění jemným polétavým prachem, které překračuje hranice v obou směrech,“ uvedla Šutarová.
V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi a jedno z nejhorších v Evropě. Kromě škodlivin ze sousedního Polska mají na znečištění ovzduší podíl místní průmysl, doprava a topení v domácnostech.
Například loni odborníky z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd překvapila velmi špatná kvalita ovzduší ve Vratimově. Naměřili zde totiž srovnatelné množství prachu a karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích, které patří k nejznečištěnějším oblastem v Česku.
Za špatným ovzduším v Ostravě a okolí vidí odborníci vliv těžkého průmyslu, i když se jeho zástupci snaží množství emisí neustále snižovat. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval za dvě miliardy korun třináct zařízení, která mají snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu.