Významné památky i rozmach po ničivé povodni. Karlín slaví 200 let

Impozantní místo pro vojenské vysloužilce, významný železniční viadukt i působení slavného vynálezce. To jsou jen tři pozoruhodnosti z 200 leté historie pražské městské části Karlín, které ji výrazně převyšovaly. V posledních letech pak čtvrť zažívá nový rozmach. Oslavy 200. výročí si Karlín připomíná tuto sobotu - od 15:00 se uskuteční historický průvod z Karlínského náměstí k základní škole na Lyčkově náměstí, kde bude uložena časová schránka se vzkazy pro budoucí generace.

Karlín má v současnosti pověst „pražského Berlína“, kde se v barech potkávají starousedlíci s nažehlenými expaty, tedy s cizinci z nadnárodních firem. Vedle skleněných kancelářských paláců stojí prastaré bytové domy s bohatě zdobenými fasádami. Všemu kraluje majestátní kostel na Karlínském náměstí s portálem, který ohromí.

Čtvrť slaví 200 let a pomalu se stává cílem turistů a získává pověst „dobré adresy“. Jak už to bývá, Karlín zažíval ve své historii skvělé i mizernější časy.

Všechno začalo 23. června 1817. Tehdy císař František I. potvrdil vznik prvního pražského předměstí nazvaného na počest jeho choti Karoliny Augusty: Karolinenthal.

Jako české varianty názvu se střídaly Karolínino údolí, Karolinčany, Karolinov, Karlínov, Karlyň, uvádí se v publikaci, kterou vydal spolek Karlín 200. Až počátkem 30. let 19. století se ustálil název Karlín, za jeho autora je považován František Palacký.

Už před vznikem Karlína v něm stála Invalidovna (zrod 1731 až 1737), velkorysá barokní stavba pro ubytování válečných invalidů. A stojí tu dodnes, byť si s ní nejrůznější správci a majitelé mnohdy nevěděli rady.

Vždyť ještě loni měla po letech bez užitku proběhnout její dražba, stát ji hodlal převést do soukromých rukou. Nakonec se tak nestalo a o správu cenného areálu má zájem Národní památkový ústav. Památkáři ji chtějí po rekonstrukci otevřít veřejnosti. Letos v únoru se pak Invalidovna stala národní kulturní památkou.

Jen o něco mladší stavbou, která také dodnes patří ke Karlínu a rozhodně ne pasívně, je Negrelliho viadukt (1846-49). Jde také o významnou památku – druhý nejstarší stojící most v Praze. A také o spojnici Praha –Drážďany. Právě nyní začala jeho rekonstrukce, která naplno prověří stavbaře.

Významnou událost zažil Karlín 28. 3. 1904, kdy byl povýšen na samostatné město. Ve městě žilo už přes dvacet tisíc obyvatel, přitáhl je průmysl (který postupně pohltil celou původní zemědělskou část), například strojírny Bretfeld & Daněk, elektrotechnický závod Františka Křižíka, Zátkova továrna na šumivé nápoje, slévárny, tiskárny, cementárna, cukrovar, čokoládovna, lihovar, ale i významný nákladní přístav, uvádí spolek Karlín 200.

A činil se zde i známý český vynálezce František Křižík, který tady měl svůj elektrotechnický závod. Pro Karlín vyráběl pouliční lampy na zdobených obloucích, založil zde druhou elektrárnu v českých zemích, elektrifkoval karlínské tramvaje: první elektrická tramvaj vyjela v Karlíně 19. 3. 1896. V roce 1907 pak Křižík prodal elektrickou tramvajovou dráhu městu.

František Křižík
Zdroj: Wikipedia

V roce 1960 se Karlín podle nového územního uspořádání stal součástí obvodu Praha 8. Wikipedie pak uvádí, že roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín. Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jemuž byla určena, o ní však nehlasovalo.

Povodeň v Karlíně roku 2002
Zdroj: Volfík René/ČTK

Území dnešního Karlína, dříve zvané Špitálská pole, Špitálsko, zažilo v běhu času mnohé povodně. Současní obyvatelé však vzpomínají na tu z roku 2002, kdy mnozí byli evakuování, některé domy musely pak být zbourány.

To však uvolnilo cestu k proměně čtvrti. Její bývalá nevalná až kriminální pověst se rychle měnila. Vzniklo zde mnoho obchůdků, kancelářských prostor, restaurací, sílí kulturní život

Nahrávám video
Karlín oživuje umění v prostoru
Zdroj: ČT24

Velké plány jsou spojeny i s přeměnou opuštěných karlínských kasáren. Přitažlivost čtvrtě se tak dál zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 11 mminutami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 21 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 21 hhodinami

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...