Petr Navrátil, kterého stíhá policie v kauze manipulací s evropskými dotacemi, zůstává starostou Chebu. Po svém obvinění se vzdal funkce krajského předsedy ČSSD a pozastavil členství ve straně, na radnici však zůstává navzdory výzvě opozice. Ta si kvůli starostovým problémům vyžádala mimořádné jednání zastupitelstva, s jeho svoláním Petr Navrátil souhlasí.
Obvinění vůči němu vznesené Petr Navrátil odmítl. Protože se považuje za nevinného, nechce skončit jako chebský starosta. „Státní zastupitelství ničí kariéry a životy lidí obviněními, která se často ukazují jako nepodložená. Hanbu tímto způsobenou již tito lidé nemají šanci ze sebe smýt. Ve stejné situaci jsem se ocitnul i já. Přestože se cítím naprosto nevinný, už na mé osobě navždy ulpí stín pochybností,“ uvedl Navrátil. Dodal, že prostřednictvím svého právníka podal stížnost proti zahájení trestního stíhání a také se chce se státem soudit o náhradu škody.
Na 12. ledna svolal starosta mimořádné jednání chebského zastupitelstva, které se má jeho obviněním a setrváním v čele města zabývat. Opoziční zastupitelé chtějí, aby skončil, podle bývalého starosty Václava Jakla (Svobodní) setrvání trestně stíhaného starosty ve funkci škodí pověsti města.
Výzvu k odchodu starosty však podepsalo jen jednáct z třiceti zastupitelů. Přes opoziční výhrady tak Petr Navrátil nejspíše starostou zůstane i po mimořádné schůzi. Podle místostarosty Zdeňka Hrkala (ANO) stále platí koaliční smlouva. „Ctíme presumpci neviny. Není důvod koaliční smlouvu měnit,“ ujistil. Koaliční podpora ale zcela jednoznačná není. Krajské vedení ANO totiž je k Petru Navrátilovi méně vstřícné než místostarosta Hrkal. „ČSSD by měla podniknout kroky, aby nedošlo k poškození dobrého jména města Chebu v souvislosti se jmény politiků, kteří figurují jako obvinění v kauze ROP Severozápad,“ uvedl krajský předseda ANO Martin Hurajčík.
V době, kdy se policie poprvé začala zajímat o rozdělování evropských peněz z Regionálního operačního programu Severozápad, byl nynější chebský starosta náměstkem hejtmana Karlovarského kraje. Později se stal předsedou Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, tedy nejvýše postaveným politikem v systému rozdělování dotací pro Ústecký a Karlovarský kraj.
Starosta Chebu a zastupitel Karlovarského kraje, do prosince 2016 šéf krajské ČSSD. V letech 2008–2015 byl náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj, dopravu a silniční hospodářství. Od roku 2012 byl předsedou výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, od roku 2014 je místopředsedou. Loni v prosinci policisté prohledávali politikovu kancelář i byt a pátrali po dokumentech z doby, kdy zasedal v hodnoticí komisi. Navrátil tehdy řekl, že jde o projekty staré tři a více let.
Opakovaně přitom odmítl, že by jako předseda regionální rady manipuloval s veřejnými zakázkami. Do funkce nastoupil v době, kdy byl po odhalení skandálu celý operační program odstaven. Za Navrátilova vedení se podařilo proud dotací obnovit, výrazně se však změnil způsob hodnocení projektů, aby do něj nemohli zasahovat krajští politici. „Snažil jsem se operační program nastartovat a vytvořit jiné podmínky. Nemyslím, že by se tam taková činnost (za kterou byl obviněn) dělala. Cítím se naprosto nevinný,“ uvedl již dříve.
Nejnovější kauza ROP Severozápad vypukla v prosinci, kdy policie zadržela přes dvacet lidí včetně někdejších špiček ČSSD a ODS v Ústeckém i Karlovarském kraji. Byla mezi nimi i bývalá ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, Petr Navrátil však byl aktuálně nejvýše postavným politikem. Obvinění si vyslechlo 24 lidí včetně mnoha bývalých hodnotitelů projektů v ROP Severozápad.
ROP Severozápad byl nejbohatší z regionálních operačních programů, které rozdělovaly dotace na úrovni NUTS 2 mezi lety 2008 a 2013. Podpořil během své existence 536 projektů, nejúspěšnějšími žadateli byly Ústecký a Karlovarský kraj, město Ústí nad Labem a Krajská zdravotní sdružující pět nemocnic v Ústeckém kraji. Díky dotacím bylo opraveno 30 školních a předškolních zařízení, opraveno nebo vybudováno 245 kilometrů silnic nebo 55 kilometrů cyklostezek.
Úřad na dotacích proplatil 19,4 miliardy korun, poslední peníze poslal příjemcům na konci června. Regionální operační programy už dnes pro čerpání evropských dotací nefungují, peníze přerozdělují jednotlivá ministerstva.
Policie v sídle regionální rady poprvé zasahovala v roce 2011, kdy si přišla pro tehdejšího ředitele dotačního úřadu Petra Kušnierze. Ten poté šel za přijímání úplatku do vězení. Šlo ale teprve o první kauzu z celé série. Kušnierz byl obviněn v několika z nich. S policií nakonec začal spolupracovat a zřejmě právě o jeho výpověď se opírají aktuální obvinění.
- Úplatkářská kauza Petra Kušnierze – V lednu 2014 poslal odvolací Vrchní soud v Praze na pět let do vězení (ústecký krajský soud mu původně uložil 7,5 roku) bývalého ředitele dotačního úřadu Severozápad Petra Kušnierze. Podle rozsudku chtěl s pomocí svých tří přátel získat provize z přidělených dotací. Soud konstatoval, že odsouzení žádali minimálně 1,7 milionu korun a velkou část z toho převzali. Kušnierzovi spoluobžalovaní, tři komplicové a tři žadatelé, dostali od soudu podmíněné tresty. V květnu 2014 Nejvyšší soud zamítl Kušnierzovo dovolání, v listopadu byl pak někdejší vysoký úředník z vězení podmínečně propuštěn.
- Ovlivňování projektů – V září 2014 se ústecký krajský soud začal zabývat případem ovlivňováním projektů v ROP Severozápad. Letos v březnu bývalého ředitele úřadu Kušnierze poslal zatím nepravomocně na sedm let do vězení. Podmínkami potrestal někdejšího náměstka hejtmanky Ústeckého kraje Pavla Koudu, dalšího bývalého ředitele úřadu Pavla Markvarta a úřednici Irenu Kotlanovou. Naopak bývalého právníka úřadu Jana Martinovského a dalšího z ředitelů Petra Vráblíka obžaloby zprostil. Sedmiletý trest pro Kušnierze je souhrnný. Protože se měl skutků dopustit v době, kdy byl v podmínce za první trest za úplatky, soud tento rozsudek zrušil a vynesl souhrnný trest. Kušnierze, který u soudu přiznal, že v ROP Severozápad byly projekty ovlivňovány s vědomím politiků, a Kotlanovou potrestal soud nejen za zneužití pravomoci, ale i za poškozování finančních zájmů Evropských společenství. V kauze ovlivňování projektů zbývá ještě rozhodnout o úřednici Kláře Odvárkové, jejíž případ vyloučil k samostatnému projednání.
- Kauza konkurenčních doložek pro ředitele ROP Severozápad – V březnu 2014 policie obvinila pět bývalých či současných zaměstnanců ROP Severozápad, kteří podle ní nesou odpovědnost za uzavření statisícových konkurenčních doložek pro exředitele úřadu Petra Kušnierze a Pavla Markvarta. Doložky jim zajišťovaly 12 měsíčních platů po odchodu z funkcí, úřad jim peníze vyplatil. Obžalováni byli ředitelka ROP Severozápad Jana Havlicová, někdejší předseda výboru a bývalý hejtman Jiří Šulc, exředitel Pavel Markvart, bývalý právník úřadu Jan Martinovský a Petr Červinka, který úřad vedl jako pověřený. Kauzu začal ústecký soud projednávat loni v listopadu.
- Předražené přístroje – Soud také řeší podezření z předražení zakázky Krajské zdravotní na nákup přístrojů. Část obžaloby se týká nákupu přístrojů za více než 400 milionů korun, na který Krajská zdravotní získala dotaci z ROP Severozápad. Obžalováni jsou bývalí i současní manažeři společnosti. Hlavní líčení bude pokračovat v únoru 2017.
- Žalobce Tomáš Minx oznámil, že kriminalisté zahájili trestní stíhání 24 lidí kvůli zneužití evropských dotací. Trestných činů se měli dopustit v souvislosti s činností v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad. Obvinění jsou podezřelí ze spáchání zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny a dalších trestných činů.
